Jaderná energetika strana 3 z 5

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Německo kvůli energetické krizi umožní provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Členům svého kabinetu to v pondělí dopisem oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz.

Rakousko se kvůli dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie. Oznámila to ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Podle agentury APA se k rakouské žalobě chce připojit také Lucembursko.

Škoda JS a také firma Middle Estates budou nově patřit ČEZu. Převzetí odštítí společnost, která vyrábí zařízení pro jadernou energetiku, před sankcemi Evropské unie. Dosud za ní totiž stál ruský kapitál. Případné uvalení sankcí na Škodu JS by mělo potenciální dopad i na zajištění klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZu.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Japonsko je připraveno obnovit činnost dalších jaderných elektráren, jejichž provoz pozastavilo po havárii Fukušimy v roce 2011. Zváží rovněž vývoj jaderných reaktorů nové generace, oznámil premiér Fumio Kišida.

Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra původně plánoval. V úterý to napsal americký byznysový list The Wall Street Journal, který se odvolal na tři nejmenované německé vládní představitele. Jde tak o další signál, že Německo se chystá k zásadnímu kroku.

Německá vláda připustila, že by mohla odložit vypnutí tří posledních jaderných elektráren na svém území. Učinila by tak ale pouze v krajním případě, pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země. Tento krok by mohl ovlivnit ceny energií v celé Evropě.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Finanční analytický úřad prověřuje významného dodavatele komponentů do jaderných elektráren – společnost MSA. Podle evidence skutečných majitelů severomoravskou firmu vlastní ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který figuruje na sankčním seznamu. Jeho synovi Alexandrovi pak patří hotel Westend v Mariánských Lázních, který už úřady zablokovaly.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít v červenci parlamentní plénum, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila skupina v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZu mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Výsledky výrazně překonaly odhady analytiků. Překvapil je především čistý a provozní zisk. Důvodem jsou mimo jiné vysoké ceny elektřiny.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, oznámil prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných čtyřiceti let na padesát a více, pokud to bude bezpečné.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Rakousko pohrozilo, že pokud projde návrh Evropské komise zařadit  jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje, připraví proti Bruselu žalobu. Vídeň takové řešení nechce tolerovat ani přesto, že by mělo podle Komise představovat mezistupeň na cestě k plně ekologickým zdrojům.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.