Jaderná energetika strana 5 z 5

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček ve svém novoročním projevu připomněl, že Česká republika „završila třetí dekádu svobodné existence“ a je tak v poločase budování demokracie. „Měli bychom na této cestě pokročit dál,“ dodal mimo jiné šéf sněmovny. Zmínil také klimatické změny, migraci a rovněž protivládní demonstrace a volby v roce 2020. Podle něj bude možná největší výzvou roku 2020 „vydržet sami se sebou“.

Debata o budoucnosti energetiky je vzhledem ke změnám klimatu v plném proudu. Oddělit racionální argumenty od lobbistických tlaků nebo nereálného snění může pomoci pohled na vhodně zvolenou mapu.

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

Nové jaderné bloky jsou podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jedinou možností, jak zajistit, že bude v příštích desetiletích dostatek elektřiny. Odmítl, že by bylo možné utlumování uhelných elektráren vynahradit obnovitelnými zdroji. Karel Havlíček byl hostem Interview ČT24, ve kterém hovořil také o kondici české ekonomiky.

Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, muselo by se Česko obrátit k plynu a být závislé na vývoji jeho ceny.

Marta Nováková na ministerstvu průmyslu a obchodu neselhala, je přesvědčen její premiérem navržený nástupce Karel Havlíček. Upřednostnila však podle něj témata méně viditelná, podle Havlíčka možná ne ta nejdůležitější. On sám může stavět na dobrém vztahu s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) i na dosavadním působení ve vedení vládní rady pro výzkum. Rozhovor s Karlem Havlíčkem vedl v Událostech, komentářích Michal Kubal.

Kvůli stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech je pro stát výhodnější uzavřít s ČEZem zvláštní smlouvu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Podle Babiše by původně navrhovaná vládní garance neumožnila dostatečnou kontrolu. Díky smlouvě by mohl stát dohlížet na podmínky stavby, od investice odstoupit nebo od firmy ČEZ projekt převzít. Dohoda má být uzavřena letos, upřesnil vládní zmocněnec Jaroslav Míl s tím, že dokončení výběrového řízení podle něj může nastat v roce 2024.

Do dubna letošního roku by mohlo být jasno o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, uvedla při příchodu na pondělní jednání vlády ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je ale podle ní předčasné.

Podle Jaroslava Míla, který se od února stane novým vládním zmocněncem pro jadernou energetiku, leží před českým hospodářstvím velký úkol. Mezi lety 2035 až 2045 totiž bude muset být schopno pokrýt výrobu energie, o kterou přijde z Dukovan i z ukončení těžby uhlí. „Velké riziko je, že když nebudete dělat nic, tak tady nebudou ani obnovitelné zdroje, ani jaderná elektrárna a bude tady jenom plyn a to je to nejhorší pro energetickou bezpečnost státu,“ varoval v pořadu Události, komentáře.