Nové jaderné bloky jsou podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jedinou možností, jak zajistit, že bude v příštích desetiletích dostatek elektřiny. Odmítl, že by bylo možné utlumování uhelných elektráren vynahradit obnovitelnými zdroji. Karel Havlíček byl hostem Interview ČT24, ve kterém hovořil také o kondici české ekonomiky.
Česká vláda v pondělí schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. Především z něj vyplývá, že v energetickém mixu zesílí pozice jádra vůči všem ostatním zdrojům. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jiná možnost ani není, pokud chce Česko utlumovat provoz uhelných elektráren.
„Že bychom to dohnali obnovitelnými zdroji, je nesmysl. S ohledem na ekonomiku, s ohledem na geografické možnosti, technologické možnosti i určitou míru bezpečnosti,“ řekl ministr.
Domnívá se, že k roku 2030 je možné očekávat, že se obnovitelné zdroje budou na výrobě elektřiny podílet asi z 23 nebo 24 procent, v současnosti je to 14 procent. Mohlo by ale být i hůře, protože před koncem příštího desetiletí skončí státní podpora solárů. „Je otázka, jestli po roce 2029 budou mít solární parky, když nebudou mít podporu, chuť dále fungovat,“ upozornil ministr Havlíček.
Dodal, že v současnosti stojí podpora obnovitelných zdrojů 46 miliard ročně, z toho 28 miliard jde právě na soláry. To se Karlu Havlíčkovi zdá příliš. „Nechci říct, že je solár něco špatného. Chci říct, že se to špatně vymyslelo, špatně se to mezi roky 2005 a 2010 ukonalo,“ uvedl.
Německá cesta pro Česko není, soudí ministr
Že jde Německo jiným směrem, nepovažuje český ministr průmyslu za zásadní. Jednak vnímá, že Němci ze svého rozhodnutí zbavit se jádra „mají těžkou hlavu“, jednak podle něj disponuje spolková republika zdroji nesrovnatelnými s těmi českými.
„Německo je velmi bohatou zemí, která si může dovolit investice tohoto charakteru, protože tak zvaná zelená energie stojí neuvěřitelné prostředky,“ poznamenal Havlíček. Odlišné jsou podle něj i geografické možnosti obou zemí.
V souhrnu tedy má ministr průmyslu a obchodu o zdrojích energie, které se budou v Česku používat, zcela jasno: „Není jiná cesta než jádro. Kdokoli nad tím pochybuje, tak to dělá buď ideologicky, nebo účelově.“
Ani tak nepůjde o rychlou akci. Investiční model dceřiných společností ČEZu zodpovědných za výstavbu nových bloků, který prošel vládou, zatím není definitivní, kabinet jej ještě musí projednat s managementem polostátní energetické společnosti. Poté bude potřeba splnit všechny úřední povinnosti, stavba by tedy podle Karla Havlíčka mohla začít mezi lety 2028 a 2030. Asi půl desetiletí by potom ještě mohlo trvat, než bude vše hotovo.
„Reálná doba, kdy by se mohla začít vyrábět elektřina, je 2034, 2035,“ odhadl ministr.
Ekonomika je v dobré kondici, ujistil šéf průmyslu
Kvůli penězům potřebným na zásadní „jadernou“ investici vláda nemá těžkou hlavu, její ministr průmyslu a zároveň místopředseda spoluzodpovědný za koordinaci ekonomických resortů věří, že českou ekonomiku nečekají zvlášť těžké časy. „Česká ekonomika je v dobré kondici. Patříme mezi premianty Evropy ve smyslu finančních ukazatelů,“ ujistil.
Zpomalování německé ekonomiky, zvláště průmyslu, nepovažuje Karel Havlíček za zásadní hrozbu, byť připustil, že „maličko brzdí, projevuje se to na prvních zakázkách“. Věří ale odhadům, že v příštím roce bude zase lépe. „Na příští rok Německo opět očekává narůst kolem průměru Evropské unie,“ upozornil.
