Smlouva s ČEZem o výstavbě jaderného bloku je pro stát lepší než dávat garance, uvedl Babiš

Nahrávám video

Kvůli stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech je pro stát výhodnější uzavřít s ČEZem zvláštní smlouvu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Podle Babiše by původně navrhovaná vládní garance neumožnila dostatečnou kontrolu. Díky smlouvě by mohl stát dohlížet na podmínky stavby, od investice odstoupit nebo od firmy ČEZ projekt převzít. Dohoda má být uzavřena letos, upřesnil vládní zmocněnec Jaroslav Míl s tím, že dokončení výběrového řízení podle něj může nastat v roce 2024.

„V situaci, kdy Česká republika nemá ČEZ ve výlučné kontrole a zároveň je díky historickým zásahům EU a vlád okolních zemí otřesena důvěra ve fungování trhu s elektřinou, musí být základním cílem státu získat kontrolu výstavbou nového jaderného zdroje,“ poznamenal Babiš.

Cestou podle něj je, pokud stát s ČEZem uzavře smlouvu o výstavbě nového jaderného zdroje. „Je to jednodušší a pro spotřebitele výhodnější cesta než státní garance, která v logice toho, jak by byla poskytována, by byla de facto bianco šekem,“ dodal.

Česko by se mělo poučit ze zemí, kde se budování zpozdilo a prodražilo, míní premiér

Spotřebitel by neměl být zatížen vícenáklady způsobenými nezvládnutím a prodlužováním projektu, které nezpůsobil stát či regulatorní opatření mimo Českou republiku, prohlásil premiér. Nést je má ČEZ jako investor. „Stát bude po předložení nabídek na výstavbu nového jaderného zdroje informován o celkových nákladech investice a bude mít možnost přijmout adekvátní rozhodnutí o pokračování či naopak zastavení plánované výstavby pro případ, kdy by výsledná cena elektrické energie pro spotřebitele nebyla na společensky a hospodářsky přijatelné úrovni,“ uvedl.

Podle Babiše je nutné neprodleně spustit první etapu, v níž ČEZ musí získat povolení k umístění bloku s ohledem na atomový zákon, územní rozhodnutí pro výstavbu v lokalitě Dukovany a zorganizovat výběrové řízení na dodavatele. „Naší preferencí je, abychom v České republice postavili moderní jaderný zdroj tříapůlté generace. Bedlivě však sledujeme i slibný rozvoj v oblasti středně velkých bloků s výkonem okolo 500 megawattů. V neposlední řadě nás zajímá ponaučení z výstavby ve Finsku, Francii, Spojených státech, ale i na Slovensku, v Bulharsku nebo Abú Dhabí, v kterých došlo ke zpoždění a prodražení. Tomu chceme u nás za každou cenu předejít,“ přiblížil.

Smlouva státu s dceřinou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce, přiblížil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře ze strany EU. „Bez dohody s Komisí se výsledku těžko přiblížíme,“ uvedl.

Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem. Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024, by měla vláda dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby.

„V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby,“ dodal Míl.

„Ušetřili bychom si plno problémů.“ Babiš lituje privatizace ČEZu

Babiš posléze dodal, že detaily smlouvy ještě domluveny nejsou. „Hledáme nějaký model, aby minoritní akcionáři ČEZu neměli pocit, že jsou poškozeni. Zásadní chyba se stala hned po revoluci, kdy jsme dali ČEZ do kuponové privatizace. To se nemělo nikdy stát. Mohla to být naše stoprocentní dcera, a potom bychom si byli ušetřili plno problémů,“ dodal. 

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva, tak povinnosti ČEZu jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. „Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat,“ uvedl Beneš.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) zmínila význam českého projektu v evropském kontextu. Jadernou energetiku podle ní oslabí připravovaný odchod Velké Británie z EU a uvidí se, jakou cestou se Evropa vydá. Zmínila i již dříve nadnesenou možnost prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v tuzemsku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Podle Míla je podmínkou stavby nového jaderného bloku široká politická podpora.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zástupci firem ve čtvrtek ve sněmovně představí své projekty. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 7 mminutami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 20 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
3. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.