Pro zamýšlenou dostavbu jaderných bloků potřebuje Česko nejdříve najít model veřejné podpory, který by vyhovoval Evropské komisi. Nabízí se například model mezivládní dohody, kterou v případě dostavby maďarské elektrárny Paks Komise posvětila. Jenže toto rozhodnutí napadlo Rakousko, Česko proto vyčkává, jak tento spor dopadne, uvedla v Interview ČT24 ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO).
Ministryně průmyslu: Pro dostavbu jaderných bloků hledáme model veřejné podpory, který by vyhovoval Bruselu
Podle schválené koncepce státní energetické politiky plánuje Česko učinit jadernou energii hlavním zdrojem výroby elektřiny, neboť stárnoucí uhelné elektrárny budou v příštích desetiletích dosluhovat. V energetickém mixu by tak jádro mělo zaujímat nadpoloviční podíl do roku 2040.
Ke splnění tohoto cíle je ale potřeba postavit nové jaderné bloky v Dukovanech či Temelíně, což si vynutí stovky miliard korun. Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v Jaderné elektrárně Temelín přitom ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014 mimo jiné kvůli vysokým nákladům a nejasným státním zárukám.
„Dostali jsme rámcová doporučení od Evropské komise jak postupovat,“ uvedla ministryně průmyslu. Česko se má při podpoře výstavby ze strany státu řídit maďarským modelem. „Funguje na základě mezivládní dohody,“ dodala Nováková.
Zároveň však upozornila, že model napadlo Rakousko a připojilo se také Lucembursko. Proto Česko vyčkává na stanovisko Komise, aby nedošlo k vypsání výběrového řízení, které by následně nezískalo podporu EK.
- Evropská komise se loni usnesla, že Maďarsko smí dotovat dostavbu své jediné jaderné elektrárny Paks.
- Rakousko ale považuje tuto státní pomoc za nepřípustnou a podalo v únoru u Soudního dvora Evropské komise žalobu, uvedla agentura ČTK.
- Rozšíření elektrárny o další dva reaktory má uskutečnit ruský koncern Rosatom. Maďarský stát chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (253 miliard korun).
Mezivládní dohodu podporuje prezident Zeman, Babiš je ale proti
Kabinet premiéra Andreje Babiše zadal na konci června ministerstvu průmyslu a obchodu prozkoumat alternativu mezivládní dohody na dostavbu jaderných bloků, zároveň má vypracovat rámcový text dohody a rámcový popis postupu pro uzavření takové dohody.
Pro možnost mezivládní dohody bez vypsání veřejné soutěže se v minulosti vyslovil prezident Miloš Zeman. „Vůbec bych nebyl proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model, jako je v Maďarsku,“ řekl prezident loni v červnu při návštěvě dukovanské elektrárny.
Jenže rezolutně proti se naopak staví premiér Andrej Babiš: „Otázka mezivládní dohody je nesmyslná, protože stavět bude v každém případě ČEZ,“ uvedl předseda vlády počátkem července.
Jak dostavbu financovat
V současné době se analyzují dopady tří různých variant výstavby nových jaderných zdrojů. První je vytvoření stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ, která by se skládala z aktiv společností jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Další počítá s výstavbou přes stoprocentní dceřinou firmu ČEZ s možností vstupu vnějšího investora. Poslední možností je dostavba bloků společností plně vlastněnou státem.
Klíčové bude rozhodnutí, jakou formou bude výstavba financována. Na světě není postaven jeden jediný jaderný blok bez nějakého vstupu státu, zdůraznila v Interview ministryně průmyslu. Až se najde ekonomický konsenzus, bude se muset podle ní najít druhý, politický.
„Já budu přinášet návrh a budeme hledět na ekonomické principy, ale nemůžeme zapomenout na to, že se bude rozhodovat politicky.“ Rozhodovat navíc bude celá vláda. Ona sama bude preferovat, „abychom stavěli jaderné bloky s vysokou bezpečností a s nejvyšší dostupnou technologií“.
O dostavbu Dukovan projevilo zájem šest uchazečů. Ruský Rosatom, jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse Electric, francouzské společnosti Areva a Electricité de France (EDF) a ATMEA, což je společný podnik japonské Mitsubishi Heavy Industries a Arevy.
Bruselský server Politico v únoru napsal, že ze šesti uchazečů má k vybudování dukovanského bloku nejblíže ruský Rosatom, a to jak v případě uvolnění podmínek tendru ze strany Evropské komise, tak v případě přímé dohody mezi vládami Česka a Ruska.
Marta Nováková působila od roku 2014 jako prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu. V roce 2016 se stala manažerkou roku, zvítězila v kategorii firem s ročním obratem přes 80 milionů korun.
Nováková podnikala ve vývoji softwaru a poskytování informačnětechnologických a poradenských služeb pro obchod, logistiku a distribuci – je majitelkou a předsedkyní představenstva IT firmy U&SLUNO. Má i podíl ve společnosti Language Planet, která provozuje mezinárodní mateřskou školu Villa Luna. Nováková nyní firmy, které vlastní, prodává.
Vystudovala obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Hovoří anglicky a rusky. Má dvě děti.