Hlavním zdrojem výroby energie v Česku v nadcházejících desetiletích bude jaderná energetika, důraz bude ale kladen i na obnovitelné zdroje. Počítá s tím státní energetická koncepce, jejíž aktualizaci schválila vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je tato koncepce schopná se vyrovnat se stávajícími trendy.
Význam jádra při výrobě energie v Česku stoupne
„Dnes schválená státní energetická koncepce znamená další krok k nízkouhlíkové energetice. Hlavními zdroji výroby energie u nás budou jádro a obnovitelné a druhotné zdroje,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Druhotným zdrojem energie se rozumí odpadní teplo nebo technologické odpady. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)uvedl, že posláním aktualizované energetické koncepce je zajistit spolehlivé, bezpečné a ekologicky šetrné dodávky energie, a to i v případě krizových situací. Připomněl, že koncepce navazuje na deset let starý materiál. „Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udála. Přijetí její aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění evropských cílů,“ dodal Mládek.
Energetický mix v roce 2040
Koncepce obsahovala šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. „Energetický mix ve výrobě elektřiny v roce 2040 bude jaderné palivo z 46 až 58 procent, obnovitelné a druhotné zdroje z 18 až 25 procent, zemní plyn z pěti až patnácti procent a černé a hnědé uhlí z 11 až 21 procent,“ uvedl Mládek. Již dříve se nechal slyšet, že stát nechce „plynovou variantu“, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani variantu, která sází na obnovitelné zdroje. Uvedl, že vláda chce naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.
Výkupní ceny elektřiny nebudou garantovány
Sobotka a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se shodli ohledně výstavby nových bloků jaderných elektráren, že kabinet nebude garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů. „Nepřichází do úvahy, abychom garantovali cenu elektřiny. Jinak s rozvojem nových bloků se mělo začít již dávno,“ uvedl Babiš. „Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet,“ uvedl Sobotka. ČEZ loni zrušil tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, protože Sobotkova vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z Temelína.
Několikaměsíční projednávání
O koncepci jednala vláda s přestávkami od loňského prosince, kdy podle některých ministrů ještě dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení takzvaných těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu tak v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. V současné době si ministerstvo nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí.
Vedle samotné koncepce se má vláda zabývat také Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky, v němž se řeší i to, jak do budoucna financovat výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR. Plánem se ale nyní ministři nezabývali. Ke koncepčnímu dokumentu o rozvoji dvou českých jaderných elektráren se má vláda vrátit na začátku června.
Vysokonapěťové stožáry rozvádí elektřinu
Pozitivní ohlas u plynařů nebo tepláren, Greenpeace by počkali na těžební limity
Zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ vítají přijetí Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), naopak se schválením dokumentu před rozhodnutím o takzvaných limitech těžby hnědého uhlí nesouhlasí ekologická organizace Greenpeace. „Schválit energetickou koncepci bez rozhodnutí o limitech je jako postavit auto bez jednoho kola s tím, že ho dodáte později. Pokud mají ministři pocit, že ani po pěti letech projednávání nemají dost informací, měli odložit schválení celé energetické koncepce,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR. Podle ekologů by se také měla koncepce spíš než na spotřebu zaměřit na úspory. „V případě budov odhady studií, které jsou teď k dispozici, vidí potenciál 30 procent,“ uvedl Jiří Beranovský z EkoWATT.
Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí
„Limity by měly být na základě studií, které připravuje momentálně MPO, doplněny tak, aby nejpozději do 31. srpna tohoto roku ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě konečné rozhodnutí, zda vůbec limity prolamovat, popřípadě v jakých lokalitách.“
„V dnešní hektické a turbulentní době je důležité, že máme alespoň základní vodítko pro budoucí rozhodování a investice,“ prohlásil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek. Navázat by podle něj měla řada konkrétních kroků v exekutivní i legislativní oblasti, aby koncepce nezůstala jen na papíře. „ASEK podle nás realisticky popisuje budoucí vývoj v Česku z hlediska zdrojů, tedy dožívání uhlí, v horizontu následujících desetiletí,“ řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. „Je dobře, že ani do budoucna se nebudeme spoléhat na dovoz elektřiny,“ dodal.
Solárníkům a ekologickým organizacím na dokumentu vadí plánovaný rozvoj jaderných zdrojů. „Česko bude posilovat jadernou energetiku, a to i přes rostoucí cenu tohoto řešení,“ uvedl dnes Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle něj naopak koncepce opět nepočítá s možností šetrné energetiky, kam patří například chytré sítě, elektromobilita, tj. rozvoj automobilů na elektrický pohon nebo systémů na ukládání energie, například baterií.
„Ani čistá, ani bezpečná, ale hlavně strašlivě drahá,“ hodnotí elektřinu z jádra i Jan Rovenský. „To vláda implicitně uznala v okamžiku, kdy řekla, že odmítá dát ČEZu záruky na výstavbu nových reaktorů. Ve skutečnosti je už v tuto chvíli energie z větru levnější než uvažovaná cena u nových jaderných elektráren,“ dodává. „Většina průmyslu potřebuje stabilní a velmi spolehlivou dodávku. To větrné elektrárny nezajistí bez skladovacích kapacit. K nákladu větrných elektráren musíme připočítat ještě náklady na skladovací kapacity. Pak už se dostáváme na vyšší částky, než jsou dnešní velké odhady nákladů na jádro,“ oponuje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.
GALERIE
videogallery_533924