Podle Jaroslava Míla, který se od února stane novým vládním zmocněncem pro jadernou energetiku, leží před českým hospodářstvím velký úkol. Mezi lety 2035 až 2045 totiž bude muset být schopno pokrýt výrobu energie, o kterou přijde z Dukovan i z ukončení těžby uhlí. „Velké riziko je, že když nebudete dělat nic, tak tady nebudou ani obnovitelné zdroje, ani jaderná elektrárna a bude tady jenom plyn a to je to nejhorší pro energetickou bezpečnost státu,“ varoval v pořadu Události, komentáře.
Nejhorší by byla úplná závislost Česka na plynu, říká nový vládní zmocněnec pro jadernou energetiku
Události, komentáře s novým vládním zmocněncem pro jadernou energetiku Jaroslavem Mílem (zdroj: ČT24)
„Mezi roky 2035–2045 budeme odstavovat 20 terawatt hodin výroby v klasické energetice, protože nebude uhlí, protože se přestane těžit a zároveň 15 terawatt hodin v Dukovanech. Pro ilustraci – v té době bude spotřeba okolo 80 terawatt hodin – to znamená, že my musíme najít výkon, který svou výrobou pokryje budoucí spotřebu ze 40 procent, to je úkol pro celé hospodářství,“ uvedl Míl.
Jádro je dnes podle něj jediným bezemisním zdrojem, který je víceméně dostupný. „Těch 35–40 chybějících terrawat hodin nemůžete nahradit jenom jadernou energetikou. Ty budete nahrazovat – a tak je ta koncepce postavená – i obnovitelnými zdroji, budete muset zajišťovat veliké úspory v hospodářství a budete je nahrazovat možná částečně i plynem,“ dodal.
Úplná závislost na plynu by ale podle něj znamenala ohrožení samotné bezpečnosti státu. „Země, která nemá zajištěnou energetickou bezpečnost, ztrácí svoji vlastní státní bezpečnost a soběstačnost a je závislá na někom jiném, který pak rozhoduje o hospodářském vývoji v té zemi. Toho bych se snažil vyvarovat,“ sdělil.
Problematika jaderné energetiky se v uplynulých měsících stala jedním z hlavních témat především v souvislosti s možnou dostavbou jaderných bloků. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v říjnu připustili, že česká vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit.
Možností je podle nich delší provoz Jaderné elektrárny Dukovany. Babiš na konci října uvedl, že její životnost by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard, dodal.
V listopadu premiér zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu výstavby označil za nesmysl vytržený z kontextu. Stavbu nového bloku Dukovan by podle něj měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí.
Zájem o stavbu nových jaderných bloků v Česku už projevila jihokorejská společnost KHNP, americká firma Westinghouse, francouzská EDF, čínská China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a ruský Rosatom. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v říjnu uvedla, že KHNP má nyní z těchto šesti zájemců nejlepší reference.
Podle Míla je ale debata o dodavateli předčasná. „Zahájení výběrového řízení na dodavatele je otázka konce roku 2020, plus minus, když se bude dařit,“ uvedl. „My se dnes musíme dostat do situace, že zahájíme územní řízení pro Dukovany, ne, že ho budeme dělat až někdy dodatečně. Takovou chybu udělali, myslím, v Maďarsku a nejen tam. Musíme se dostat do situace, že prodloužíme EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí – pozn. red.) na Temelín a dokončíme proces EIA v Dukovanech a zároveň se rozhodneme o vhodné organizaci výstavby,“ konstatoval.
- Datum narození: 10. srpna 1958
- Vzdělání: Elektrotechnická fakulta ČVUT, obor ekonomika a řízení energetiky; při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny; program MBA absolvoval v roce 1998 v Británii.
- Po studiích, od roku 1985, působil v ČEZu, mimo jiné jako ředitel sekce Nákup a palivové cykly (1994 až 2000); generální ředitel a předseda představenstva Elektráren Opatovice (2000); předseda představenstva a generální ředitel ČEZu (2000 až 2003); prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (2004 až 2011); v listopadu 2018 se stal poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro energetiku.
- Do funkce šéfa ČEZu nastoupil Míl za éry exministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra (ČSSD). Osudným se mu za někdejší vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) stala snaha přihlásit ČEZ do privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné.
- V minulosti zastával řadu významných funkcí, mimo jiné v letech 1997 až 2000 předsedal Radě Správy úložišť radioaktivních odpadů.
- V prosinci 2008 odmítl nabídku tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) na místopředsednický post v kabinetu.
- Hospodářské noviny v červnu 2013 uvedly, že se stal členem představenstva skupiny SUEK, která je největším těžařem energetického uhlí v Rusku a jedním z největších těžařů uhlí na světě.
Jaroslav Míl