Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO), příslušných ministrů a energetické společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).
Stát chce do konce roku rozhodnout, jak zaplatí nový jaderný reaktor
O financování tuzemského jaderného bloku by měla vláda rozhodnout do konce roku (zdroj: ČT24)
Dále pak bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky, uvedla mistryně.
„Základní model bychom ale měli rozhodnout do konce roku,“ zdůraznila Nováková. Babiš nechtěl možný způsob financování bloku komentovat. Uvedl pouze, že jednání státu s ČEZ budou pokračovat. „Budeme se snažit do Vánoc mít nějaké jasné stanovisko,“ dodal.
Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku dlouhodobě brzdí právě nejasnosti o způsobu financování.
Vicepremiér Jan Hamáček doplnil, že jednání o záležitosti na vládní úrovni se teprve uskuteční. ČSSD podle něj podporuje státní energetickou koncepci, kde je kladen důraz na rozvoj jaderné energetiky. „Je pro nás klíčové, aby rozhodnutí (o stavbě) padlo v dohledné době, abychom také uklidnili naše občany v regionech,“ uvedl.
Nováková v pátek uvedla, že role ČEZ při stavbě nového zdroje musí být významná. „Všichni odborníci v České republice, kteří k jaderné energetice a výstavbě nových jaderných bloků mají co říci a rozumí tomu, jsou v ČEZ. Takže ČEZ z toho nikdy nemůžeme vynechat,“ uvedla. Jednání v podobném složení jako nyní by se podle ní mělo znovu uskutečnit do 14 dnů.
„Neřekl bych, že by zrovna dnešní den znamenal nějaký posun,“ řekl po jednání k plánům na stavbu nového zdroje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Tato schůzka se podle něj netýkala pouze jaderné energetiky, ale státní energetické koncepce celkově. „Byly to konzultace, které souviseli s obnovitelnými zdroji a energetickým mixem,“ uvedl. To potvrdil i Babiš. „Bylo to první jednání, výkop,“ dodal.
Výhody i nevýhody jádra
„Energetika je strategická záležitost pro Českou republiku. Energii, elektřinu si nějakým způsobem musíme opatřit. Z tohoto důvodu je intervence státu jasná. Pokud by to mělo být až na sto procent, je to jistě cesta,“ poznamenal v pořadu 90' ČT24 předseda Komise pro energetiku Akademie věd Jiří Plešek.
Za nevýhody výstavby označuje mimo jiné obrovské investice. Zato velkou výhodou podle Pleška je, že jaderné elektrárny mají poměrně levný provoz.
Kdo jiný než stát by to měl garantovat, pokud to má být strategická investice důležitá pro energetickou bezpečnost státu.
„Základní výhodou je, že jaderná elektrárna je velice stabilní zdroj. Druhá věc je, že neemituje CO2, takže nezatěžuje životní prostředí. Další výhodou je, že zásoby paliva jsou obvykle v elektrárně na několik let, takže je to i o energetické bezpečnosti,“ souhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.
Kritici ale vidí ještě další negativa, například riziko havárie. „Zůstává vám vyhořelé jaderné palivo, které je nebezpečné dalších sto tisíc let,“ doplnil vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Upozorňuje také na vyvolání geopolitcké závislosti na zemích, které by dodávaly technologii.
90' ČT24 o budoucnosti jaderné energetiky v Česku (zdroj: ČT24)
O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.