Stát chce do konce roku rozhodnout, jak zaplatí nový jaderný reaktor

3 minuty
O financování tuzemského jaderného bloku by měla vláda rozhodnout do konce roku
Zdroj: ČT24

Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO), příslušných ministrů a energetické společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Dále pak bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky, uvedla mistryně.

„Základní model bychom ale měli rozhodnout do konce roku,“ zdůraznila Nováková. Babiš nechtěl možný způsob financování bloku komentovat. Uvedl pouze, že jednání státu s ČEZ budou pokračovat. „Budeme se snažit do Vánoc mít nějaké jasné stanovisko,“ dodal.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku dlouhodobě brzdí právě nejasnosti o způsobu financování.

Vicepremiér Jan Hamáček doplnil, že jednání o záležitosti na vládní úrovni se teprve uskuteční. ČSSD podle něj podporuje státní energetickou koncepci, kde je kladen důraz na rozvoj jaderné energetiky. „Je pro nás klíčové, aby rozhodnutí (o stavbě) padlo v dohledné době, abychom také uklidnili naše občany v regionech,“ uvedl.

Nováková v pátek uvedla, že role ČEZ při stavbě nového zdroje musí být významná. „Všichni odborníci v České republice, kteří k jaderné energetice a výstavbě nových jaderných bloků mají co říci a rozumí tomu, jsou v ČEZ. Takže ČEZ z toho nikdy nemůžeme vynechat,“ uvedla. Jednání v podobném složení jako nyní by se podle ní mělo znovu uskutečnit do 14 dnů.

„Neřekl bych, že by zrovna dnešní den znamenal nějaký posun,“ řekl po jednání k plánům na stavbu nového zdroje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Tato schůzka se podle něj netýkala pouze jaderné energetiky, ale státní energetické koncepce celkově. „Byly to konzultace, které souviseli s obnovitelnými zdroji a energetickým mixem,“ uvedl. To potvrdil i Babiš. „Bylo to první jednání, výkop,“ dodal.

Výhody i nevýhody jádra

„Energetika je strategická záležitost pro Českou republiku. Energii, elektřinu si nějakým způsobem musíme opatřit. Z tohoto důvodu je intervence státu jasná. Pokud by to mělo být až na sto procent, je to jistě cesta,“ poznamenal v pořadu 90' ČT24 předseda Komise pro energetiku Akademie věd Jiří Plešek.

Za nevýhody výstavby označuje mimo jiné obrovské investice. Zato velkou výhodou podle Pleška je, že jaderné elektrárny mají poměrně levný provoz.

Kdo jiný než stát by to měl garantovat, pokud to má být strategická investice důležitá pro energetickou bezpečnost státu.
Jiří Gavor
ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

„Základní výhodou je, že jaderná elektrárna je velice stabilní zdroj. Druhá věc je, že neemituje CO2, takže nezatěžuje životní prostředí. Další výhodou je, že zásoby paliva jsou obvykle v elektrárně na několik let, takže je to i o energetické bezpečnosti,“ souhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Kritici ale vidí ještě další negativa, například riziko havárie. „Zůstává vám vyhořelé jaderné palivo, které je nebezpečné dalších sto tisíc let,“ doplnil vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Upozorňuje také na vyvolání geopolitcké závislosti na zemích, které by dodávaly technologii.

67 minut
90' ČT24 o budoucnosti jaderné energetiky v Česku
Zdroj: ČT24

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 46 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...