Stát chce do konce roku rozhodnout, jak zaplatí nový jaderný reaktor

Nahrávám video
O financování tuzemského jaderného bloku by měla vláda rozhodnout do konce roku
Zdroj: ČT24

Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO), příslušných ministrů a energetické společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Dále pak bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky, uvedla mistryně.

„Základní model bychom ale měli rozhodnout do konce roku,“ zdůraznila Nováková. Babiš nechtěl možný způsob financování bloku komentovat. Uvedl pouze, že jednání státu s ČEZ budou pokračovat. „Budeme se snažit do Vánoc mít nějaké jasné stanovisko,“ dodal.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku dlouhodobě brzdí právě nejasnosti o způsobu financování.

Vicepremiér Jan Hamáček doplnil, že jednání o záležitosti na vládní úrovni se teprve uskuteční. ČSSD podle něj podporuje státní energetickou koncepci, kde je kladen důraz na rozvoj jaderné energetiky. „Je pro nás klíčové, aby rozhodnutí (o stavbě) padlo v dohledné době, abychom také uklidnili naše občany v regionech,“ uvedl.

Nováková v pátek uvedla, že role ČEZ při stavbě nového zdroje musí být významná. „Všichni odborníci v České republice, kteří k jaderné energetice a výstavbě nových jaderných bloků mají co říci a rozumí tomu, jsou v ČEZ. Takže ČEZ z toho nikdy nemůžeme vynechat,“ uvedla. Jednání v podobném složení jako nyní by se podle ní mělo znovu uskutečnit do 14 dnů.

„Neřekl bych, že by zrovna dnešní den znamenal nějaký posun,“ řekl po jednání k plánům na stavbu nového zdroje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Tato schůzka se podle něj netýkala pouze jaderné energetiky, ale státní energetické koncepce celkově. „Byly to konzultace, které souviseli s obnovitelnými zdroji a energetickým mixem,“ uvedl. To potvrdil i Babiš. „Bylo to první jednání, výkop,“ dodal.

Výhody i nevýhody jádra

„Energetika je strategická záležitost pro Českou republiku. Energii, elektřinu si nějakým způsobem musíme opatřit. Z tohoto důvodu je intervence státu jasná. Pokud by to mělo být až na sto procent, je to jistě cesta,“ poznamenal v pořadu 90' ČT24 předseda Komise pro energetiku Akademie věd Jiří Plešek.

Za nevýhody výstavby označuje mimo jiné obrovské investice. Zato velkou výhodou podle Pleška je, že jaderné elektrárny mají poměrně levný provoz.

Kdo jiný než stát by to měl garantovat, pokud to má být strategická investice důležitá pro energetickou bezpečnost státu.
Jiří Gavor
ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

„Základní výhodou je, že jaderná elektrárna je velice stabilní zdroj. Druhá věc je, že neemituje CO2, takže nezatěžuje životní prostředí. Další výhodou je, že zásoby paliva jsou obvykle v elektrárně na několik let, takže je to i o energetické bezpečnosti,“ souhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Kritici ale vidí ještě další negativa, například riziko havárie. „Zůstává vám vyhořelé jaderné palivo, které je nebezpečné dalších sto tisíc let,“ doplnil vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Upozorňuje také na vyvolání geopolitcké závislosti na zemích, které by dodávaly technologii.

Nahrávám video
90' ČT24 o budoucnosti jaderné energetiky v Česku
Zdroj: ČT24

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
13:06Aktualizovánopřed 11 mminutami

Pavel jedná se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel v pondělí odpoledne jedná na Pražském hradě s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvedl ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 5 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 17 hhodinami
Načítání...