Životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by přitom stál zhruba 200 miliard. Řekl to v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na Slovensko na oslavy vzniku Československa.
Nový jaderný blok by měl vzniknout právě v elektrárně Dukovany, jejíž životnost by měla podle dosavadních předpokladů skončit někdy kolem roku 2035. Babiš v pondělí uvedl, že jednou z možností je odklad rozhodnutí o výstavbě reaktoru.
Zástupci státu jednají se společností ČEZ, zopakoval předseda vlády. „Na posledním jednání jsme probrali možnost prodloužení životnosti Dukovan o deset let,“ řekl Babiš. Česko chce podle něj zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy. „Otázka je, jakým způsobem se vyvine Evropa,“ uvedl. Připomněl také zpoždění ve výstavbě jaderných bloků na Slovensku a ve Finsku.
Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž v úterý portálu Info.cz sdělil, že firma aktuálně předpokládá, že dukovanská elektrárna zůstane v provozu následujících 20 let. „Tedy zhruba za rok 2035, tak jak byly jednotlivé bloky v letech 1985 až 1987 postupně uváděny do provozu. Dovedeme si představit i další prodloužení provozu,“ uvedl Kříž. Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský doplnil, že případný provoz bloků po roce 2035 je z pohledu zařízení reálný, záleží ale také na ekonomických a regulatorních podmínkách provozu.
„Důležitým milníkem v přípravě výstavby nových bloků je, aby jejich nejzazší uvedení do provozu navazovalo na ukončování výroby stávajících bloků. ČEZ všechny přípravné kroky vyplývající ze státní energetické koncepce plní ve stanovených termínech a přípravě potřebných podkladů věnuje maximální pozornost,“ dodal ředitel.
Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by se prodloužení vyplatilo v každém případě. „V současné době by zahájení výstavby nového bloku připadalo v úvahu někdy v roce 2025 a vlastní výstavba trvá asi patnáct let. Navíc v Dukovanech chybí voda pro nový blok. V současné době systém umožňuje stavbu bloku o výkonu maximálně 600 megawatt a ten nový blok by mělo ekonomický smysl stavět při výrobní kapacitě vyšší než tisíc megawatt,“ řekl ve vysílání České televize.
Zdůraznil, že Dukovany se provozují řadu let za velmi vysokého standardu a mají jedny z nejlepších parametrů spolehlivosti v celé EU. Prodloužit jejich životnost inovacemi podle něj proto dává smysl.
Skeptický je Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu životního prostředí Calla. „Snaha neustále prodlužovat životnost dnes již zastaralých reaktorů pracujících v Dukovanech přes padesátiletou dobu provozu nemusí být úspěšná. Naopak na své využití čeká nevyčerpaný potenciál energetické efektivity, obnovitelných zdrojů energie a opatření při budování funkční decentrální energetiky,“ uvedl.
Vyjádření Babiše překvapilo Hrad
Slova Andreje Babiše o možnosti oddálit rozhodnutí překvapila prezidenta Miloše Zemana, který podporuje výstavbu nových reaktorů a jadernou energetiku. „Lze jen poukázat na to, že když probíhala debata expertního týmu v Lánech, tak žádný takový názor nepadl a naopak všichni zúčastnění, včetně ministryně Novákové, uvedli, že se předpokládá rozhodnutí do konce roku,“ uvedl pro server Info.cz prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Odložení rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných reaktorů v Česku by zato uvítal Svaz moderní energetiky. „Plány na výstavbu nových jaderných reaktorů byly realistické, asi jako kdyby chtěl někdo postavit sjezdovku na Sahaře. Možná to bude mít pár fanoušků, ale většině okolo by mělo být jasné, že nejde o ekonomicky realistický projekt. Jaderný průmysl ve světě neumí postavit reaktory včas a za slíbenou cenu. Projekty se neobejdou bez masivních dotací a stát do dnešního dne nepředstavil veřejnosti zpracované dopady na spotřebitele elektřiny nebo státní rozpočet. Takový přístup jednoznačně nemohl uspět,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Česká republika by se měla vrátit na začátek a zpracovat novou energetickou koncepci, která bude další vývoj modelovat s aktuálními i očekávanými schopnostmi a cenami nových technologií,“ dodal.
- ČEZ, ve kterém stát drží zhruba 70 procent, provozuje vedle Dukovan také jadernou elektrárnu v Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent.
ČEZ se brání investici do nových jaderných bloků bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři firmy se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy. „Dneska nikdo není schopen postavit novou jadernou elektrárnu za peníze, které by slibovaly rozumnou návratnost. Dá se očekávat, že výstavba nového bloku narazí na privátní investory, kteří do toho nebudou chtít jít, mluvíme o privátních investorech ČEZu,“ dodal energetický poradce Stehlík.
Vláda může odložit rozhodnutí, zda bude nutit ČEZ do nevýnosné výstavby nových reaktorů, řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělí zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg. O výstavbě nových jaderných bloků se podle ní nemůže rozhodovat pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů.
Ministerstvo financí analyzuje rizika potenciálních soudních sporů, dodala. Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Babiš už dřív řekl, že ČEZ si může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nedávno uvedla, že nejlepší reference ze zájemců má KHNP, protože v poslední době včas a za domluvené peníze předala ke spuštění jaderný blok ve Spojených arabských emirátech.
