O financování nového jaderného bloku by mohlo být jasno do dubna, potvrdila ministryně Nováková

Do dubna letošního roku by mohlo být jasno o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, uvedla při příchodu na pondělní jednání vlády ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je ale podle ní předčasné.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. „Tendr bude tehdy, až bude jasno o investičním modelu a i o tom, jakou formou budeme investovat, a budeme to mít vyjednáno v Bruselu. Dá se předpokládat, že s velkou pravděpodobností tam bude nějaká veřejná podpora, tu budeme muset v Bruselu vydiskutovat,“ uvedla Nováková. „Tento rok je před námi tenhle úkol,“ dodala.

Ministryně během loňského roku hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. Loni na podzim ona i premiér Andrej Babiš (ANO) připustili, že vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit a prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany.

Babiš následně zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu stavby označil za nesmysl vytržený z kontextu. Stavbu nového bloku Dukovan by podle něj měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, uvedl premiér již dříve.

V rozhovoru pro Deník N zveřejněném v pondělí pak Nováková uvedla, že stavbu nových jaderných bloků by měl zaplatit ČEZ, i kdyby kvůli tomu hrozilo zdražení elektřiny. „Jakýkoliv náklad vždycky platí spotřebitel. Investici by měl udělat ČEZ. A když tu investici udělá, měla by se projevit v jeho hospodaření a může to mít dopad do cen energie. V konečném důsledku to zaplatí spotřebitel. Stejně tak ovšem zaplatí také za solární elektrárny a solární barony, kteří dostávají dotace. I to platí spotřebitel, přestože prostřednictvím státu,“ dodala ministryně.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v České republice se dlouhodobě staví ekologové.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku bude od začátku února Jaroslav Míl, který byl v minulosti mimo jiné šéfem energetické společnosti ČEZ, rozhodla na začátku roku 2019 vláda. Míl nahradí Jána Štullera. Kabinet podle dřívějšího vyjádření Babiše pověřil nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu. Vláda chce nabídnout místa ve výboru i opozici.

„Myslím, že to, že jsme posunuli na vládní úroveň řízení stálého výboru pro dostavbu jaderných zdrojů, je důkazem toho, že tato vláda tomu věnuje mimořádnou pozornost a bude hledat celospolečenský konsenzus. Chceme udělat změny ve statusu stálého výboru, aby do něj byly integrovány všechny politické subjekty, které jsou ve sněmovně,“ dodala v pondělí Nováková.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...