Polsko svěřilo vybudování první jaderné elektrárny Westinghousu. Na vzestupu jsou i větrné zdroje

Nahrávám video

Polská energetika prochází dramatickou proměnou. Vláda podepsala bez výběrového řízení kontrakt na vybudování první jaderné elektrárny v zemi. Postavit ji má americká společnost Westinghouse. Proud má začít vyrábět za deset let. Mnohem větší podíl má mít i energie z obnovitelných zdrojů. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Větrná farma Skoczyklody ročně vyrobí asi 100 megawatthodin elektrické energie. „To nám dovoluje dodat proud až do 40 tisíc domácností,“ vysvětluje vedoucí farmy Andrzej Rumik. 

Provozuje ji polostátní podnik, který jinak patří mezi největší znečišťovatele, spaluje především uhlí. To má podle plánů vlády skončit až po roce 2049. Jenže přestává se to vyplácet už nyní. Firma proto investuje do obnovitelných zdrojů. „Máme teď dvanáct turbín a plánujeme výstavbu dalších,“ dodává Rumik. 

Ráz krajiny se po celém Polsku v uplynulé dekádě proměnil. Zpravodaj ČT to dává do souvislosti i s prudkým rozvojem větrné energie. Ta v současné chvíli pokrývá dvanáct procent roční polské spotřeby, a v následující dekádě to má být ještě víc. 

Polská energetika
Zdroj: ČT24

Připravené jsou projekty na zdvojnásobení počtu větrných a slunečních instalací. Čekají na navýšení kapacity sítě. „Naše přenosová síť není dostatečně moderní na to, aby zvládla takovou instalovanou sílu v obnovitelných zdrojích,“ upozorňuje expert z webu Energetyka24.pl Daniel Czyżewski. 

Poměr mezi uhlím a šetrnějšími zdroji by se měl do konce třicátých let otočit. Navíc přibude i jádro. Potvrdil to také polský premiér Mateusz Morawiecki, když řekl: „Stejně jako 20. století patřilo uhlí a ropě, tak 21. století bude patřit atomu.“

Těmito slovy polský premiér oznámil kontrakt s americkým Westinghousem na projekt první jaderné elektrárny. Předchozí pokus o stavbu v 70. letech ztroskotal kvůli obavám po havárii v Černobylu, na další nebyly peníze. „V roce 2026 má stavba elektrárny začít, v roce 2033 má být předána k užívání,“ doplnil expert Czyżewski. 

Podle odborníků je ovšem termín spíše nereálný a počítají i s několikaletým zpožděním. Do té doby bude na úkor uhlí dále strmě růst podíl obnovitelných zdrojů, dodal zpravodaj Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 hhodinou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 hhodinou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 22 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...