Polsko svěřilo vybudování první jaderné elektrárny Westinghousu. Na vzestupu jsou i větrné zdroje

3 minuty
Události: Energetika v Polsku
Zdroj: ČT24

Polská energetika prochází dramatickou proměnou. Vláda podepsala bez výběrového řízení kontrakt na vybudování první jaderné elektrárny v zemi. Postavit ji má americká společnost Westinghouse. Proud má začít vyrábět za deset let. Mnohem větší podíl má mít i energie z obnovitelných zdrojů. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Větrná farma Skoczyklody ročně vyrobí asi 100 megawatthodin elektrické energie. „To nám dovoluje dodat proud až do 40 tisíc domácností,“ vysvětluje vedoucí farmy Andrzej Rumik. 

Provozuje ji polostátní podnik, který jinak patří mezi největší znečišťovatele, spaluje především uhlí. To má podle plánů vlády skončit až po roce 2049. Jenže přestává se to vyplácet už nyní. Firma proto investuje do obnovitelných zdrojů. „Máme teď dvanáct turbín a plánujeme výstavbu dalších,“ dodává Rumik. 

Ráz krajiny se po celém Polsku v uplynulé dekádě proměnil. Zpravodaj ČT to dává do souvislosti i s prudkým rozvojem větrné energie. Ta v současné chvíli pokrývá dvanáct procent roční polské spotřeby, a v následující dekádě to má být ještě víc. 

Polská energetika
Zdroj: ČT24

Připravené jsou projekty na zdvojnásobení počtu větrných a slunečních instalací. Čekají na navýšení kapacity sítě. „Naše přenosová síť není dostatečně moderní na to, aby zvládla takovou instalovanou sílu v obnovitelných zdrojích,“ upozorňuje expert z webu Energetyka24.pl Daniel Czyżewski. 

Poměr mezi uhlím a šetrnějšími zdroji by se měl do konce třicátých let otočit. Navíc přibude i jádro. Potvrdil to také polský premiér Mateusz Morawiecki, když řekl: „Stejně jako 20. století patřilo uhlí a ropě, tak 21. století bude patřit atomu.“

Těmito slovy polský premiér oznámil kontrakt s americkým Westinghousem na projekt první jaderné elektrárny. Předchozí pokus o stavbu v 70. letech ztroskotal kvůli obavám po havárii v Černobylu, na další nebyly peníze. „V roce 2026 má stavba elektrárny začít, v roce 2033 má být předána k užívání,“ doplnil expert Czyżewski. 

Podle odborníků je ovšem termín spíše nereálný a počítají i s několikaletým zpožděním. Do té doby bude na úkor uhlí dále strmě růst podíl obnovitelných zdrojů, dodal zpravodaj Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...