Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.
Německo odpojilo své zbývající jaderné elektrárny. Natrvalo
Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.
Za emotivní okamžik pro zaměstnance označil odstavení elektrárny Isar 2 v Bavorsku předseda představenstva vlastnické firmy PreussenElektra Guido Knott. „Bude to velmi emotivní akt. Představa, že už nebude zpátky v provozu, je těžká,“ řekl agentuře DPA.
Zatímco ještě i v posledních dnech v Německu probíhala politická debata o konci jádra, provozovatelé příslušných elektráren se už delší dobu na odpojení připravovali a výkon reaktorů postupně snižovali.
Podpora v zimní sezoně
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci minulého roku, ale kvůli ruské válce proti Ukrajině a následné energetické krizi se německá vláda rozhodla nechat běžet tři elektrárny ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musí být definitivně vypnuty právě tuto sobotu. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje.
S následky výroby energie z jádra se Němci podle spolkové ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové (Zelení) budou potýkat dalších třicet tisíc generací. Reaktory budou postupně zdemolovány, stát by se tak mohlo v příštích patnáci letech. Problémem zůstane radioaktivní odpad, pro který Německo zatím hledá trvalé úložiště.
S trvalým odpojením nesouhlasí ani vládní liberálové
Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřovaly hospodářské svazy. S delším provozem atomových elektráren by podle průzkumů souhlasila i většina veřejnosti. Rovněž opozice a vládní liberálové (FDP) žádali delší lhůtu pro jejich trvalé odpojení, navrhovali dva roky. Sociálnědemokratický (SPD) kancléř Olaf Scholz to odmítl.
Pokračování provozu jaderných elektráren by chtěl také bavorský premiér Markus Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra „absolutním omylem“. Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.
O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové (CDU). Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.
Do vzduchu se dostanou miliony tun oxidu uhličitého navíc, tvrdí fyzik
Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse.
„S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ztráty jaderné energie budou v krátkodobém horizontu kompenzovány větší výrobou elektřiny z uhlí a větším množstvím elektřiny z plynových elektráren. Je to na úkor bilance CO2 německého elektroenergetického sektoru, a tím na úkor závazků, které má Německo v ochraně klimatu,“ řekl Thess deníku Bild.
Jaký bude vliv na Česko?
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda varoval, že konec jádra v Německu může nakonec zdražit elektřinu českým odběratelům. Upozornil, že Česká republika z energetického hlediska představuje 'sedmnáctou spolkovou zemi Německa', protože je vysoce integrována do německého energetického trhu.
„Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, značí to, že jí sami nemají dostatek, což kvůli provázanosti trhů vyvolá tlak na růst burzovních cen elektřiny také v Česku. Od těchto burzovních cen se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy,“ uvedl Kovanda.
Jak se rozebírá elektrárna ve východoněmeckém Lubminu
Pět reaktorů u břehu Baltského moře čítá východoněmecká jaderná elektrárna v Lubminu. Po sjednocení Německa ji spolkové úřady okamžitě z bezpečnostních důvodů odpojily. Pět let dohasínala, pak začala její demontáž. Místo navštívil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
„Elektrárnu rozebíráme od roku 1995. To znamená, že demontáž nám už teď zabírá mnohem více času, než kolik byla elektrárna v provozu,“ řekl Kurt Radloff ze společnosti Likvidace nukleárních zařízení EWN.
Elektrárna dodávala proud sedmnáct let. Všechno, co bylo v jejím areálu, pak dostalo inventární číslo. Každý kus se musí změřit dozimetrem, než ho rozeberou. Co je velké, je třeba rozřezat na menší části. A potom kousek po kousku zbavit případné radiace.
Události: Jak se rozebírá jaderná elektrárna v Lubminu (zdroj: ČT24)
Na povrchu mohou být radioaktivní částice, proto každý rozřezaný díl musí být otryskán kovovým granulátem. Dekontaminované díly potom mohou opustit areál elektrárny a granulát skončí jako nebezpečný odpad na úložišti.
Je to mravenčí práce, která nekončí. Práce probíhá za přísných bezpečnostních opatření. Měří se všechno, i zaměstnanci, a to několikrát denně. „Předpokládáme, že s rozebíráním budeme hotoví v druhé polovině 30. let,“ odhaduje Radloff.
Do deseti let chce Německo najít trvalé místo pro radioaktivní odpad
Pak začnou rozkládat ty největší díly reaktorů, ve speciálně postavené hale. Počítá se s dalšími dvaceti lety práce. Úložiště v Lubminu je dočasné. To konečné, pro vysoce radioaktivní odpad, se v Německu stále hledá, navzdory silným protestům. Německé úřady nedávno vytipovaly devadesát míst, která jsou vhodná.
Do deseti let chce Německo pro radioaktivní odpad najít trvalé místo. Tam pak odvezou i to, co v Lubminu už několik desítek let drtí a rozřezávají, dodal zpravodaj Polák.