Angela Merkelová strana 3 z 5

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.

Migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici, Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. Informovaly o tom polské ministerstvo obrany a pohraniční stráž. Varšava obvinila běloruské vojáky z ničení hraničního plotu, aby migrantům usnadnili pronikání do Polska.

Rakousko a Slovensko ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku zaznamenali za posledních 24 hodin 13 152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. V Německu sice počet nových případů druhý den za sebou klesl, na rekordní úroveň ale vystoupala sedmidenní incidence.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Prohlásil to německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit omezení pro neočkované proti nemoci covid-19, v úvahu připadají mimo jiné odepření vstupu do vybraných zařízení či každodenní testování na pracovišti. Podle informací televize n-tv to v úterý kancléřka řekla na jednání předsednictva její Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Evropský automobilový průmysl může ohrozit nedostatek hořčíku. Zásoby tohoto kovu, který je zásadní pro výrobu hliníkových slitin, můžou být spotřebovány koncem listopadu. Důvodem je snížení produkce v Číně. Největší producent suroviny se potýká s růstem cen energií a výroba se přestává vyplácet. Upozornil na to americký server Financial Times.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet v pondělí oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) formálně začínají koaliční vyjednávání. Koaliční smlouvu o budoucí vládě chtějí vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poděkovala Turecku za pomoc s nelegální migrací. Turecko označila za významného partnera Evropské unie, se kterou tato země sdílí řadu zájmů. Připomněla však také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Postoje občanů České republiky, Slovenska a Německa k plošným opatřením proti pandemii covidu-19 v březnu 2021 zjišťovali vědci Psychologického ústavu AV ČR, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Jacobsovy univerzity v německých Brémách. Analýza ukázala, že odpovědi Čechů a Slováků se výrazně lišily od odpovědí Němců, zejména co se týče odborného základu zaváděných opatření a jejich ospravedlnění. Do studie byly zahrnuty téměř tři tisíce respondentů.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

„Německé parlamentní volby jsme nevyhráli, ale stále máme možnost sestavit vládní koalici,“ prohlásil po jednání se Zelenými kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet. Řekl také, že vzájemné rozdíly nejsou nepřekonatelné, což otevírá možnost vzniku vlády konzervativců, Zelených a svobodných demokratů (FDP). Spolupředseda Zelených Robert Habeck dodal, že jednání s CDU/CSU chce společně s liberální FDP v nadcházejících dvou dnech vyhodnotit.

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli vyzvala politické strany, aby byly po parlamentních volbách při jednání o sestavení vlády otevřené dialogu a byly připraveny přenést se přes vzájemné rozdíly. Ve svém emotivním projevu v Halle u příležitosti 31 let od znovusjednocení Německa, v němž zároveň bilancovala svoje šestnáctileté působení v úřadu kancléře, také připomněla zásadní moment své politické kariéry, kdy se v roce 2015 rozhodla přijmout zhruba milion uprchlíků.