Devátý listopad je světlý i temný, připomněl Steinmeier výročí pádu berlínské zdi i křišťálové noci

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Prohlásil to německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

„9. listopad jistě není dnem oslav, dnem ohňostrojů a vojenských přehlídek, jako mají 4. července naši přátelé v Americe,“ řekl Steinmeier s připomínkou výročí americké nezávislosti. „Není to také vzpomínkový den v tom smyslu, kdy se sejdeme s vážnými výrazy v obličejích k nacvičeným a někdy také zkostnatělým rituálům.“

Datum je podle Steinmeiera kvůli své dvojznačnosti především německou událostí. „V mých očích je 9. listopad německý den v pravém slova smyslu,“ řekl prezident. „Je to dvojznačný den, je světlý i temný. Vyvolává nám bušení v srdcích a vhání slzy do očí. Nechá nás doufat v to dobré, co v naší zemi je, a nechá nás pochybovat tváří v tvář propasti.“

„Vydržet tuto dvojznačnost, nést v srdci světlo a stín, radost a slzy, to patří k tomu být Němcem. To je závazek 9. listopadu. A možná je to přesně to, co vytváří naše vlastenectví,“ dodal Steinmeier za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové, předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basové, šéfa Spolkové rady Boda Ramelowa a předsedy ústavního soudu Stephana Harbartha.

Vzpomínka na 140 obětí berlínské zdi

Samostatnou připomínku pádu berlínské zdi uspořádala radnice německé metropole. Pietní ceremonie za účasti primátora Michaela Müllera a pověřenkyně německé vlády pro kulturu Moniky Grüttersové se uskutečnila v památníku na ulici Bernauer Straße, která byla jedním ze symbolů někdejšího rozdělení města. Po pádu zdi na Bernauer Straße vzniklo památeční místo se zachovanými částmi bariéry.

„Dnes vzpomínáme na všechny, kteří u zdi přišli o svůj život, nebo zdraví. Nikdy nezapomeneme na odvahu a rozhodnost těch, kteří za cenu velkých obětí bojovali za pád této zdi,“ řekl Müller. Při pietě vložil žlutou růži do mezery mezi panely bývalé vnitřní zdi, která oddělovala takzvané pásmo smrti od východní části Berlína. Jako vnější zeď je pak označována bariéra, která hraničila se západním sektorem metropole.

Berlínská zeď si za dobu existence od srpna 1961 do listopadu 1989 vyžádala nejméně 140 životů. Jako poslední zdokumentovaná oběť je sovětský voják Vladimir Ivanovič Odincov, kterého za nevyjasněných okolností v roce 1979 na pomezí Braniborska a Západního Berlína zastřelili východoněmečtí policisté. Na místě jeho smrti byl letos v srpnu odhalen památník.

Úplně posledním člověkem, který při pokusu o překonání zdi přišel o život, byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš jednal v Izraeli s premiérem Netanjahuem

Český premiér Andrej Babiš přistál v izraelském Tel Avivu, kde zahájil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V pondělí odpoledne jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hlavním cílem cesty je podle Babiše jednání o protivzdušné obraně, především o možnostech ochrany Česka před raketovými a balistickými útoky.
16:06Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 1 hhodinou

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 2 hhodinami

Ruský vliv na Madagaskaru sílí, hraje se i o klíčový průliv

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 2 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 4 hhodinami

Hinduisté slaví svátek boha Slunce koupelí v řece

Hinduisté uzavírají oslavy svátku zasvěceného bohu Slunce Súrjovi a bohyni Chhathi Maie. Chhath púdža pochází ze severovýchodu Indie a Nepálu, díky diaspoře se však slaví po celém světě. Smyslem svátku je vyjádřit vděčnost za dary života na Zemi a naplnit niterná, osobní přání. Trvá čtyři dny a tři noci, během nichž věřící drží přísný půst a připravují tradiční pokrmy symbolizující čistotu a oddanost. Uklízejí okolí svých domovů, obětují květiny a potraviny, zpívají chvalozpěvy a podstupují několik rituálních koupelí. Vyvrcholením oslav je věnovaní darů zapadajícímu a následující ráno vycházejícímu slunci, které věřící přinášejí stojíce v řece. Poté se rodiče modlí za ochranu svých dětí a za štěstí a klid celé rodiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.