Evropský automobilový průmysl může ohrozit nedostatek hořčíku. Zásoby tohoto kovu, který je zásadní pro výrobu hliníkových slitin, můžou být spotřebovány koncem listopadu. Důvodem je snížení produkce v Číně. Největší producent suroviny se potýká s růstem cen energií a výroba se přestává vyplácet. Upozornil na to americký server Financial Times.
Nová hrozba pro automobilový průmysl. Dochází hořčík dovážený z Číny
Události: Automobilky může ohrozit nedostatek hořčíku (zdroj: ČT24)
„Očekává se, že současné německé zásoby hořčíku dojdou za několik týdnů, nejpozději na konci listopadu 2021,“ stojí v prohlášení německého sdružení obchodníků s neželezitými kovy WV Metalle, které cituje Financial Times. Problém se může dotknout celé Evropy.
Surovina je klíčová při produkci hliníkových slitin a oceli. Hliník je zase nezbytný pro výrobu motorů, nádrží, karoserií a tedy výrobu automobilů. Své obavy vyjadřují také výrobci letadel a lodí, stavební nebo obalový průmysl.
„Neexistuje náhražka za hořčík při výrobě hliníkových plechů,“ vysvětlil pro Financial Times analytik společnosti Barclays Amos Fletcher. Pokud se podle něj zastaví produkce tohoto kovu, bude nutné zastavit také automobilový průmysl.
Studio ČT24: Lukáš Dolanský o nedostatku hořčíku (zdroj: ČT24)
Čína má na hořčík téměř monopol
Nedostatek čínského hořčíku může ohrozit nejen průmysl v Evropě, ale po celém světě. Podle Financial Times má Čína na výrobu hořčíku téměř monopol, stojí totiž za pětaosmdesáti procenty celosvětové produkce této suroviny.
Většina výroby se odehrává v čínském městě Jü-lin v provincii Šen-si. Americký server uvádí, že zhruba před měsícem čínská vláda rozhodla o uzavření pětatřiceti hutí a zbývajícím pětadvaceti přikázala snížit produkci o padesát procent. Sníží se tím také dodávky do zahraničí.
Podobně jako Evropa se i Čína potýká s energetickou krizí. Ceny elektřiny prudce rostou, což zvyšuje nákladnost produkce. Na výrobu jedné tuny hořčíku je zapotřebí pětatřicet až čtyřicet megawatthodin elektřiny, uvádí Finacial Times. Čínská vláda proto začala omezovat průmysl.
V Evropě se hořčík téměř nevyrábí, výjimkou je například firma v Nizozemsku. Dovážet se může také z Izraele nebo Ruska. Naprostá většina, pětadevadesát procent, hořčíku v Evropě nicméně pochází z Číny, která v minulosti trh zaplavila levným zbožím. Uvádí se, že šlo o dumpingové ceny, kterým evropští výrobci hořčíku nemohli konkurovat a začali zavírat.
Nedostatek hořčíku je příkladem závislosti na Číně
Řešení situace není jednoduché. Evropští politici se jí zabývali již minulý týden na energetickém summitu v Bruselu. Za zavřenými dveřmi o ní údajně hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová (CDU-CSU). Na tiskové konferenci se o problému zmínil také český premiér Andrej Babiš (ANO).
„My jsme naším tlakem Green Dealu přesvědčili Čínu, aby ukončila výrobu hořčíku, ale hořčík potřebujeme do aut,“ prohlásil před týdnem Babiš.
Podle agentury Reuters politici nebudou z toho důvodu na listopadové klimatické konferenci COP26 v Glasgow příliš tlačit na Čínu, aby splňovala klimatické cíle. Obnovení čínské produkce hořčíku je nezbytné pro fungovaní globálního průmyslu a obchodu, který je pro Evropu zásadní.
Podle průmyslové asociace European Aluminium je současný nedostatek hořčíku příkladem rizika závislosti domácí ekonomiky EU na dovozu z Číny, citoval asociaci Financial Times.
Pro evropské automobilky je to přitom už druhá rána. Kvůli nedostatku čínských čipů některé továrny stojí už dnes.