„Semafor je hotov.“ Příští německá vláda chce posílit obnovitelné zdroje i elektromobilitu

Nahrávám video
Události ČT: Plány příští německé vládní koalice
Zdroj: ČT24

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Scholz očekává, že členové jednotlivých stran koaliční dohodu posvětí v příštích deseti dnech. Nová vláda nebude usilovat o „nejmenšího společného jmenovatele, ale o politiku velkých dopadů“, ujistil šéf SPD, když koaliční dohodu představoval.

Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen spolkovým kancléřem už za dva týdny, domnívají se pozorovatelé. Dosavadní ministr financí by tak v úřadu vystřídal křesťanskou demokratku (CDU) Angelu Merkelovou, která se po čtyřech funkčních obdobích, tedy šestnácti letech, v čele vlády stáhne z aktivní politiky.

„Semafor je hotov,“ konstatoval Scholz k ujednání takzvané semaforové koalice, která nese označení podle barev tří zúčastněných stran (červená, zelená, žlutá).

Mezi prvními dohodnutými kroky je povinné očkování proti nemoci covid-19 v místech s péčí o zvlášť zranitelné lidi a tato povinnost by mohla být dále rozšířena.

Počet cestujících po železnici se má zdvojnásobit

Stanovený cíl ohledně podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je ambicióznější, než mělo Německo dosud, tedy 65 procent. Koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.

Sledování klimatických cílů se má projevit také v dopravě. Například podíl železnice na nákladní dopravě se má do roku 2030 zvýšit o 25 procent, přeprava osob po železnici se má zdvojnásobit. Do konce příštího roku hodlá příští vládní koalice přijmout program ochrany klimatu.

„Uděláme z naší země předvoj v otázkách ochrany klimatu, a to důslednou a rychlou výstavbou obnovitelných zdrojů energie,“ prohlásil Scholz. „Podpoříme průmysl při přechodu na klimaticky neutrální produkci. Špičkové výrobky ‚Made in Germany' nezmizí,“ dodal. 

Spolupředseda Zelených Robert Habeck řekl, že chystané kroky by Německo nasměrovaly na cestu ke splnění cílů z pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zvýšení minimální mzdy či legalizace konopí

Koalice se dohodla také na řadě dalších reformních kroků v různých oblastech. Například voleb do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu by se mohli účastnit už občané po dosažení věku 16 let.

Zvýšit se má minimální mzda ze současných 9,60 eura na dvanáct eur (zhruba tři sta korun) za hodinu. Legalizováno má být konopí, jehož prodej dospělým osobám by měl být umožněn ve vybraných obchodech.

V zahraniční politice strany deklarují připravenost ke konstruktivnímu dialogu s Ruskem a chtějí také usilovat o spolupráci s Čínou tam, kde je to možné s ohledem na lidská práva a na základě mezinárodního práva. Turecko považují budoucí vládní strany za důležitého souseda a partnera EU navzdory znepokojivému politickému vývoji v zemi.

Scholz také zdůraznil význam suverénní Evropy, přátelství s Francií a partnerství se Spojenými státy. Podle něj jsou to základní kameny zahraniční politiky vlády, která tak v tomto ohledu hodlá pokračovat v dlouhé poválečné tradici země.

Také na obsazení jednotlivých resortů se podle informací agentury DPA strany už dohodly. SPD by mělo kromě funkce kancléře připadnout šest ministerstev, Zelení by měli mít pět ministrů a FDP čtyři. SPD by měla dostat například ministerstva vnitra a obrany, Zelení ministerstva hospodářství, zemědělství či zahraničí a FDP například ministerstva financí a dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...