„Semafor je hotov.“ Příští německá vláda chce posílit obnovitelné zdroje i elektromobilitu

3 minuty
Události ČT: Plány příští německé vládní koalice
Zdroj: ČT24

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Scholz očekává, že členové jednotlivých stran koaliční dohodu posvětí v příštích deseti dnech. Nová vláda nebude usilovat o „nejmenšího společného jmenovatele, ale o politiku velkých dopadů“, ujistil šéf SPD, když koaliční dohodu představoval.

Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen spolkovým kancléřem už za dva týdny, domnívají se pozorovatelé. Dosavadní ministr financí by tak v úřadu vystřídal křesťanskou demokratku (CDU) Angelu Merkelovou, která se po čtyřech funkčních obdobích, tedy šestnácti letech, v čele vlády stáhne z aktivní politiky.

„Semafor je hotov,“ konstatoval Scholz k ujednání takzvané semaforové koalice, která nese označení podle barev tří zúčastněných stran (červená, zelená, žlutá).

Mezi prvními dohodnutými kroky je povinné očkování proti nemoci covid-19 v místech s péčí o zvlášť zranitelné lidi a tato povinnost by mohla být dále rozšířena.

Počet cestujících po železnici se má zdvojnásobit

Stanovený cíl ohledně podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je ambicióznější, než mělo Německo dosud, tedy 65 procent. Koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.

Sledování klimatických cílů se má projevit také v dopravě. Například podíl železnice na nákladní dopravě se má do roku 2030 zvýšit o 25 procent, přeprava osob po železnici se má zdvojnásobit. Do konce příštího roku hodlá příští vládní koalice přijmout program ochrany klimatu.

„Uděláme z naší země předvoj v otázkách ochrany klimatu, a to důslednou a rychlou výstavbou obnovitelných zdrojů energie,“ prohlásil Scholz. „Podpoříme průmysl při přechodu na klimaticky neutrální produkci. Špičkové výrobky ‚Made in Germany' nezmizí,“ dodal. 

Spolupředseda Zelených Robert Habeck řekl, že chystané kroky by Německo nasměrovaly na cestu ke splnění cílů z pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zvýšení minimální mzdy či legalizace konopí

Koalice se dohodla také na řadě dalších reformních kroků v různých oblastech. Například voleb do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu by se mohli účastnit už občané po dosažení věku 16 let.

Zvýšit se má minimální mzda ze současných 9,60 eura na dvanáct eur (zhruba tři sta korun) za hodinu. Legalizováno má být konopí, jehož prodej dospělým osobám by měl být umožněn ve vybraných obchodech.

V zahraniční politice strany deklarují připravenost ke konstruktivnímu dialogu s Ruskem a chtějí také usilovat o spolupráci s Čínou tam, kde je to možné s ohledem na lidská práva a na základě mezinárodního práva. Turecko považují budoucí vládní strany za důležitého souseda a partnera EU navzdory znepokojivému politickému vývoji v zemi.

Scholz také zdůraznil význam suverénní Evropy, přátelství s Francií a partnerství se Spojenými státy. Podle něj jsou to základní kameny zahraniční politiky vlády, která tak v tomto ohledu hodlá pokračovat v dlouhé poválečné tradici země.

Také na obsazení jednotlivých resortů se podle informací agentury DPA strany už dohodly. SPD by mělo kromě funkce kancléře připadnout šest ministerstev, Zelení by měli mít pět ministrů a FDP čtyři. SPD by měla dostat například ministerstva vnitra a obrany, Zelení ministerstva hospodářství, zemědělství či zahraničí a FDP například ministerstva financí a dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...