Adolf Hitler strana 5 z 5

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Legionář, bývalý předseda vlády a ministr národní obrany, ale podle stále platného rozsudku také zrádce – to vše je generál Jan Syrový. Jeho rodina se nyní pokouší to poslední změnit. Praprasynovec Syrového nyní žádá o obnovení procesu z roku 1947, který odsoudil jeho příbuzného za válečnou zradu. Proces byl už tehdy podle něj zmanipulovaný, což dokazuje mimo jiné i to, že se na něm podílel Josef Urválek – prokurátor, který má na svědomí mimo jiné monstrprocesy s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.

Nobelovu cenu ani velkou přízeň německé intelektuální smetánky Heinrich Mann na rozdíl od svého bratra Thomase nikdy nezískal. Přesto se německý spisovatel zapsal u čtenářů třeba úspěšným románem Profesor Neřád nebo satirou Poddaný. Možná nejdůležitější byl ale jeho odpor ke vstupu Německa do první světové války a boj proti dalšímu válečnému běsnění a nacismu. Od Mannova narození 27. března 1871 uplyne 150 let.

Před 82 lety začalo obsazování republiky nacisty. První hitlerovské jednotky vstoupily na území pomnichovského Československa už 14. března 1939, hlavní část pak druhý den. Od Československa se oddělilo Slovensko a vznikl protektorát Čechy a Morava. Formálně v jeho čele stál prezident Emil Hácha, faktická moc však patřila protektorovi.

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

V Británii vyšla kniha, která popisuje zastrašování, kterému od premiéra Nevilla Chamberlaina kvůli své orientaci čelili odpůrci mnichovské dohody. Odhadem čtvrtina poslaneckých rebelů, která odmítala ustupovat Hitlerovi, měla homosexuální vztahy. Chamberlainův kabinet jim vyhrožoval dehonestací v tisku, což by tehdy vedlo k vězení.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Gestapo jim říkalo Tři králové. Hrdinové protinacistického odboje Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek patřili k nočním můrám nacistické tajné policie a jejich činy při obraně Československa podrobně popsali historici. Jak ale vypadal jejich život, i když se zrovna nestřílelo, popisuje v novém románu M+B+M Dalibor Vácha.

Státní zastupitelství obžalovalo jednoho člověka a firmu kvůli prodeji propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše vojsko. České televizi to potvrdila státní zástupkyně Hana Vrbová. Zločinem založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nakladatelství se dlouhodobě brání tím, že prodejem předmětů nic nevhodného nepropaguje.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

V Polsku vyjde komentované vydání knihy nacistického vůdce Adolfa Hitlera Mein Kampf (Můj boj). Jde o teprve druhé takové vydání na světě, poprvé tento Hitlerův manifest vyšel s kritickými poznámkami před pěti lety v Německu. Historik Eugeniusz Król, který polské vydání připravil, výčitky kvůli svému počinu podle agentury AFP odmítá, podle něj jde o „poctu obětem“.

Policie ukončila vyšetřování případu prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše Vojsko a podala návrh na obžalobu. Informoval o tom mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Kriminalisté ve věci obvinili jednoho člověka a firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Spojené státy čekají první televizní debatu mezi úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem a jeho demokratickým vyzyvatelem v boji o Bílý dům Joem Bidenem. Hlavními tématy diskuse podle očekávání bude epidemie koronaviru, nominace na uvolněné místo v Nejvyšším soudu i nedávné protesty proti rasismu a s nimi související nepokoje v amerických městech.

15. září 1935 přijal nacisty ovládaný německý parlament novou červenou vlajku se svastikou uprostřed bílého kruhu. Ta se stala symbolem druhé světové války a zla, které režim Adolfa Hitlera během dvanácti let svého fungování spáchal. Ve stejný den byly schváleny i zákony o ochraně německé cti a německé krve a o říšském občanství, lépe známé pod názvem norimberské zákony. Ty dodaly formální legitimitu antisemitským opatřením Hitlerovy diktatury a připravily půdu pro fyzickou likvidaci židovské menšiny. Zákony zůstaly v platnosti až do září 1945, kdy je spolu s další nacistickou legislativou zrušila Spojenecká kontrolní rada.

Ministerstvo financí se omluvilo za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho exporadci Zdeňku Šarapatkovi. Omluvu zveřejnilo na webu, ve středu ji Šarapatkovi poslalo. Úřad tak učinil poté, co neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zemanův bývalý poradce Šarapatka stát žaloval poté, co prezident řekl, že jako premiér Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Soudy potvrdily, že tomu tak nebylo.

Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.