Adolf Hitler strana 5 z 5

Gestapo jim říkalo Tři králové. Hrdinové protinacistického odboje Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek patřili k nočním můrám nacistické tajné policie a jejich činy při obraně Československa podrobně popsali historici. Jak ale vypadal jejich život, i když se zrovna nestřílelo, popisuje v novém románu M+B+M Dalibor Vácha.

Státní zastupitelství obžalovalo jednoho člověka a firmu kvůli prodeji propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše vojsko. České televizi to potvrdila státní zástupkyně Hana Vrbová. Zločinem založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nakladatelství se dlouhodobě brání tím, že prodejem předmětů nic nevhodného nepropaguje.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

V Polsku vyjde komentované vydání knihy nacistického vůdce Adolfa Hitlera Mein Kampf (Můj boj). Jde o teprve druhé takové vydání na světě, poprvé tento Hitlerův manifest vyšel s kritickými poznámkami před pěti lety v Německu. Historik Eugeniusz Król, který polské vydání připravil, výčitky kvůli svému počinu podle agentury AFP odmítá, podle něj jde o „poctu obětem“.

Policie ukončila vyšetřování případu prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše Vojsko a podala návrh na obžalobu. Informoval o tom mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Kriminalisté ve věci obvinili jednoho člověka a firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Spojené státy čekají první televizní debatu mezi úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem a jeho demokratickým vyzyvatelem v boji o Bílý dům Joem Bidenem. Hlavními tématy diskuse podle očekávání bude epidemie koronaviru, nominace na uvolněné místo v Nejvyšším soudu i nedávné protesty proti rasismu a s nimi související nepokoje v amerických městech.

15. září 1935 přijal nacisty ovládaný německý parlament novou červenou vlajku se svastikou uprostřed bílého kruhu. Ta se stala symbolem druhé světové války a zla, které režim Adolfa Hitlera během dvanácti let svého fungování spáchal. Ve stejný den byly schváleny i zákony o ochraně německé cti a německé krve a o říšském občanství, lépe známé pod názvem norimberské zákony. Ty dodaly formální legitimitu antisemitským opatřením Hitlerovy diktatury a připravily půdu pro fyzickou likvidaci židovské menšiny. Zákony zůstaly v platnosti až do září 1945, kdy je spolu s další nacistickou legislativou zrušila Spojenecká kontrolní rada.

Ministerstvo financí se omluvilo za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho exporadci Zdeňku Šarapatkovi. Omluvu zveřejnilo na webu, ve středu ji Šarapatkovi poslalo. Úřad tak učinil poté, co neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zemanův bývalý poradce Šarapatka stát žaloval poté, co prezident řekl, že jako premiér Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Soudy potvrdily, že tomu tak nebylo.

Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.

Belgická média v pondělí zveřejnila detaily k smrti Jozefa Chovance, který v únoru 2018 zemřel po potyčce s policií ve městě Charleoi v tamní cele. Případ otřásl veřejností zejména proto, že ze záběrů z vězeňské kamery je poznat, že se policisté v cele smějí a jedna policistka zvedá ruku v nacistickém pozdravu, zatímco další policisté na zraněném muži klečí. „Žádná velká škoda, pokud ho ztratíme,“ komentuje na kamerových záznamech zdravotní sestra stav umírajícího Slováka.

Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová podala v kauze kolem článku „Hitler je gentleman“ dovolání. ČT to potvrdil její advokát. Kaslová požaduje omluvu za všechna prezidentova tvrzení o jejím dědečkovi. Stát se má zatím podle rozsudku omluvit pouze za výrok, podle kterého je Peroutka autorem článku zmíněného článku. K tomu ale zatím nedošlo. Na Nejvyšší soud se totiž obrátilo i ministerstvo financí, které prezidenta ve sporu zastupuje. Kromě dovolání požádalo o odklad povinnosti se omlouvat. O tom ale zatím rozhodnuto nebylo.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová chce po státu vymáhat omluvu za nepravdivý výrok prezidenta Miloše Zemana exekučně. Podle pravomocného rozsudku se mělo do úterý omluvit ministerstvo financí, což ale neudělalo. Prezidentovo vyjádření, že Peroutka napsal článek s titulkem „Hitler byl gentleman“, je předmětem sporu už víc než pět let. Podle Kaslové by se měl ale právě Zeman zachovat jako gentleman a omluvit se sám.

V deseti letech utekla Ruth Meissnerová s rodinou z Pohořelic, které se staly částí Sudet, do Brna. Její matka zemřela ještě před válkou, otec v Mauthausenu. Ve čtrnácti se dostala i ona do transportu do Terezína. Z tisícovky židovských obyvatel z Brna jich tam přežilo jen 58. Po válce se přestěhovala do právě vzniklého státu Izrael, kde žije dvaadevadesátiletá Ruth dodnes.

Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky bude omluvu za výroky prezidenta o jejím dědovi vymáhat po ministerstvu financí exekučně. Oznámil to její advokát František Vyskočil. Úřad se měl podle pravomocného rozsudku omluvit do úterka, sdělil ale, že tak neučiní a vyčká, jak Nejvyšší soud (NS) rozhodne o jeho návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku.

Pamětníci, váleční veteráni i lidé, kteří chtěli vzdát hold československým letcům, se v úterý sešli na pražském Letišti Václava Havla. Před 75 lety se příslušníci jednotek RAF vrátili z Británie domů, do osvobozeného Československa. Na Ruzyni je tehdy vítaly tisíce lidí včetně příbuzných.

Historický bojový letoun na bývalé anglické válečné základně nově ponese jméno českého stíhacího esa Josefa Františka. Stroj v Duxfordu odhalili při příležitosti 80. výročí bitvy o Británii. Josef František se zapsal do válečných dějin tím, že v klíčových dnech letecké bitvy s hitlerovským Německem dokázal sestřelit 17 nacistických strojů.

Na den přesně před 75 lety přistávala v Anglii letadla z Prahy. Na palubách měla tři sta židovských sirotků z koncentračního tábora Terezín. Zpravodaj České televize ve Velké Británii Bohumil Vostal získal od Imperiálního válečného muzea v Londýně dobové záběry, jak odlet vypadal. Podle historiků přežilo holocaust jen 150 tisíc z odhadem 1,5 milionu židovských dětí, které nacisté povraždili a umučili v likvidačních a koncentračních táborech, ghettech, na nucených pracích nebo při hromadném střílení.