Adolf Hitler strana 3 z 5

Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holocaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.

K navýšení vojenské pomoci Ukrajině se podle listu Haaretz kloní stále více izraelských politiků. Jeruzalém zatím poskytl Kyjevu ochranné helmy a humanitární pomoc. Snaží se o neutrální pozici, podle deníku je ale stále méně udržitelná. To potvrzuje i zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a slíbil podpořit Švédsko a Finsko, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO. Britský premiér Boris Johnson vystoupil před ukrajinským parlamentem a prohlásil, že Ukrajina zvítězí. Zároveň přislíbil novou vojenskou pomoc v přepočtu za téměř devět miliard korun. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za výroky o židovském původu Adolfa Hitlera. Papež František uvedl, že už v březnu nabídl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku. S Putinem v úterý po víc než měsíci telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana se znovu otevírá. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z roku 1947 a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit. Pro ČT to uvedl advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Americká Sněmovna reprezentantů jasnou většinou schválila zákon, který usnadní vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu. Oživila tím takzvaný zákon o půjčce a pronájmu, který za druhé světové války přispěl k porážce Adolfa Hitlera. Zákon už čeká jen na podpis prezidenta, který čerstvě požádal Kongres o rekordních 33 miliard dolarů pro Ukrajinu.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Do jaké míry mění válka na Ukrajině fungování světa? Jak může změnit vztahy mezi velmocemi a proč Rusové mluví o změně světového řádu? Na tyto a další otázky hledali  odpovědi v pořadu Devadesátka ČT24 političtí geografové Michael Romancov a Vladimír Baar.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po návratu z Ukrajiny řekl, že je nutné do země i nadále posílat vojenskou i humanitární pomoc. Čeští senátoři vyrazili na Ukrajinu spolu s jejich polskými kolegy už ve středu, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Cílem jejich cesty bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že Česká republika bere Ukrajinu za suverénní a fungující zemi. Delegace senátorů kromě Kyjeva navštívila také města v okolí, kde ruští okupanti pravděpodobně zabili stovky civilistů a zničili velké množství budov.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Andrej Borisovič Zubov je ruský historik, religionista a politolog. V době krymské krize v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti kritický článek, ve kterém vojenské obsazování Krymu Ruskem odsoudil a přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, připojení Sudet k Říši a obsazení litevské Klaipėdy. Nyní poskytl rozsáhlý rozhovor Danielu Stachovi pro ČT24.

Někdejší nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij označil válku na Ukrajině za zločin a varuje před tím, že i případné ruské vítězství může Vladimira Putina přivést k rozpoutání globálního konfliktu. Bývalý oligarcha a současný kremelský kritik, který žije v britském exilu, to prohlásil v exkluzivním interview pro Události, komentáře. Rozhovor s ním vedl Jakub Železný.

Před 80 lety přišly o své domovy tisíce lidí z obcí v okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova. K 15. září 1942 totiž museli obyvatelé opustit tento kraj, protože si ho němečtí okupanti vybrali pro cvičiště jednotek SS. Obyvatele středočeských obcí o tom informovali vyhláškou 14. března 1942 s tím, že mohou ještě sklidit úrodu.

Rusko-ukrajinský konflikt je válkou mezi sílou dobra a sílou zla, řekl ve speciálním vysílání ČT biskup plzeňské diecéze a bývalý vojenský kaplan Tomáš Holub. Podle sociologa a politologa Fedora Gála je jasné, kdo je v tomto sporu tím zlem, míní, že ruský prezident Vladimir Putin, nikoli samotní Rusové. Oba také vyzdvihli solidaritu k uprchlíkům v Česku. Upozornili však na to, že je třeba v pomoci potřebným vytrvat.

Šéfa Kremlu Vladimira Putina přivedla moc do stavu absolutní ztráty soudnosti. V Událostech, komentářích to řekl ruský spisovatel a satirik Viktor Šenderovič. Putin se zřejmě nezastaví před ničím a Rusové budou za jeho počínání těžce platit, míní Šenderovič, který musel kvůli kritice režimu nedávno z Ruska emigrovat. Do Česka přijel na premiéru filmové adaptace své satirické hry Vidět Salisbury.

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

Paul Thümmel byl v tuzemské válečné historii možná nejznámějším dvojitým agentem. České zpravodajské službě předával informace o nacistických plánech a nechal si za to štědře platit. Podle některých historiků se ovšem jeho význam zveličuje, ačkoliv české straně dodával i informace o zrádcích v jejich vlastních řadách. Od Thümmelova narození uplynulo 15. ledna přesně 120 let.

Nenávistné projevy na internetu je zapotřebí v demokratické společnosti potírat, v závažných případech i trestněprávní cestou, konstatoval Ústavní soud. Stručným usnesením tak odmítl stížnost muže, který napsal nenávistný komentář pod fotografii prvňáků teplické základní školy. Vyslechl si trest šestnáct měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Za právní zastupování prezidenta Miloše Zemana v prohraném sporu o údajný článek novináře Ferdinanda Peroutky zaplatila Kancelář prezidenta republiky (KPR) 729 tisíc korun. Webu Seznam Zprávy to sdělil ředitel odboru legislativy a práva KPR Václav Pelikán. Zemana u soudu zastupoval advokát Marek Nespala, podle kterého se hlavě státu podařilo snížit základní sazby za poskytování právních služeb o jednu třetinu na dva tisíce korun za hodinu.

Případ prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko musí došetřit státní zástupce. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5. Poprvé vrátil obžalobu k došetření už letos v březnu, žalobce ji pak znovu podal v září. Obvinění čelí nakladatelství a jeho ředitel Emerich Drtina kvůli prodeji kalendáře s fotografiemi čelných osobností třetí říše a dalších předmětů.

U busty Jana Opletala si studenti gymnázia v Litovli připomněli události z roku 1939, které 17. listopadu vyvrcholily uzavřením českých vysokých škol. Gymnázium, které letos slaví 120 let od svého založení, nese jméno svého absolventa, který byl 28. října při demonstraci v Praze postřelen nacisty a na následky zranění zemřel.

Po dlouhých úpravách se v úterý veřejnosti otevře Památník Zámeček s novou expozicí. Národní kulturní památka stojí na místě bývalé cvičné střelnice, kde nacisté po atentátu na Reinharda Heydricha od 3. června do 9. července 1942 zastřelili téměř dvě stovky lidí, mimo jiné z osady Ležáky. Pardubice se rozhodly dát pietnímu místu novou podobu a moderními prostředky návštěvníkům přiblížit tíživou válečnou atmosféru i hrdinství československého odboje.