Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.
Německé dějiny mohly dopadnout jinak, zamýšlí se výstava. Třeba kdyby Hitler nedostal Sudety
Autoři výstavy s podtitulem „Mohlo to také dopadnout jinak“ odmítají, že by domýšleli fiktivní historii. Jen zvažují na základě faktů možnosti, které skutečně existovaly, nicméně z různých důvodů nenastaly. „Vnímání potenciálních možností nám ještě lépe umožní pochopit tehdejší skutečnosti,“ míní historik Dan Diner.
Žádné spekulace
Kurátoři tak neuvažovali třeba nad scénářem, kdy by nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku. „To by byla čistá spekulace,“ řekl Diner. Naopak ale podle něj nebyla vyloučena možnost prodloužení války v Evropě o několik týdnů, kdyby se nacistům podařilo před postupujícími spojenci zničit klíčový most přes Rýn v Remagenu.
Tento most má na výstavě klíčové místo, neboť jeho nezdařená likvidace urychlila konec války a možná i uchránila Německo před nasazením americké atomové bomby. Jaderné bomby nasadili Američané v Hirošimě a Nagasaki, aby donutili Japonsko kapitulovat.
Období nacismu je věnována velká část výstavy. Mimo jiné nezdařenému atentátu na Adolfa Hitlera v červenci 1944 nebo jeho nástupu k moci v roce 1933. Jako jeden z možných okamžiků, kdy odlišné rozhodnutí mohlo vést k zastavení Hitlerových mocenských ambic, uvedl Diner krizi v Sudetech. Tehdy Francie s Británií Hitlerovi ustoupily a Československo se muselo vzdát části svého pohraničního území.
Z výstavy Mohlo to také dopadnout jinak
Čtrnáct alternativních scénářů
Celkem výstava návštěvníkům předkládá čtrnáct důležitých okamžiků z historie Německa. Muzeum poukazuje například na to, že poklidný pád komunistického režimu ve východním Německu nebyl předem daný, protože režim Německé demokratické republiky (NDR) obhajoval násilné potlačení protestů v Číně na pekingském náměstí.
Jako další historická zastavení muzeum zařadilo východní politiku usmíření západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, výstavbu berlínské zdi nebo nótu sovětského diktátora Josifa Stalina s návrhem sjednotit Německo jako neutrální zemi.
Návštěvníci se dozvědí také o potenciálním vývoji při vstupu Německa do první světové války nebo během meziválečné hospodářské krize. Výstavu zakončuje rok 1848 a neúspěšná snaha vytvořit z Německa spolkový stát s demokratickou ústavou.