Willy Brandt

Severoatlantická aliance zahájila dvanáctidenní letecké cvičení Air Defender 23, jímž chce vyzkoušet a ukázat schopnosti bránit členské země před napadením. Vzdušné manévry, které jsou největší v dějinách NATO, se konají v době vyhrocených vztahů s Ruskem. Německé letectvo předem oznámilo, že cvičením nechce spory s Moskvou prohloubit, a opakovaně ujistilo, že NATO bude zkoušet výhradně obranné operace.

Na letištích v Berlíně, Hamburku a Hannoveru začaly jednodenní výstražné stávky, kvůli kterým musely být zrušeny stovky letů. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se protest jen v německé metropoli dotkne kolem sedmadvaceti tisíc cestujících. Odbory Verdi vyzvaly ke stávce i zaměstnance na letišti v Brémách.

Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.

Na berlínském letišti v neděli večer neplánovaně přistálo letadlo společnosti Ryanair, které mířilo z Dublinu do Krakova. Stroj stojí na vzdáleném parkovacím stanovišti, kam přijelo několik policejních vozů. Policisté stroj prohledali za pomoci policejních psů. Okolnosti neplánovaného přistání jsou zatím nejasné, ale některá německá média podle agentury DPA informovala o možné bombě. Pasažéři mohli po několika hodinách pokračovat jiným letadlem v cestě.

Na berlínském letišti Willyho Brandta přistály první dva lety – zvláštní let Easyjetu z Tegelu a Lufthansy z Mnichova. Přitom otevřeno původně mělo být už v říjnu 2011, pak v červnu 2012. Následovaly další termíny otevření, z kterých nikdy nic nebylo. Kromě mnohokrát oddalovaného zprovoznění a několikanásobně navýšených původních nákladů „proslulo“ nové berlínské letiště i celou řadou často kuriózních závad a nehod – od nedostatků v protipožární ochraně po příliš krátké eskalátory. Přes dvě třetiny Berlíňanů ještě loni podle ankety listu Tagesspiegel nevěřily, že se letiště vůbec někdy otevře.

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.