Propaganda strana 4 z 5

Konzervativní hnutí brojící proti potratům jsou čím dál profesionálnější, řekl v Událostech, komentářích jejich ideový protivník Neil Datta, který vede síť evropských zákonodárců odhodlaných hájit práva žen na interrupci i zájmy sexuálních menšin. Upozornil na loňskou studii, podle níž plyne velká část financí do konzervativních spolků z Ruska.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Klíčovým tajemstvím ruské války na Ukrajině je dění mezi špičkami Kremlu. Podle agentury Bloomberg část ruských elit soudí, že invaze byla katastrofální chybou, přesto si je ruský vůdce Vladimir Putin jistý podporou veřejnosti. Podle polské novinářky a spisovatelky Krystyny Kurczabové-Redlichové, která napsala o Putinovi několik knih, vypadá vládce Kremlu jako vyděšený člověk a je odtržený od reality.

Ruská státní média líčí dobytí Mariupolu a jeho faktické zničení jako osvobození. Reportéři nejsledovanějších ruských televizí natáčejí přímo v troskách, odpovědnost za jeho devastaci připisují ukrajinské armádě. Obránci Mariupolu i jiných měst jsou lživě vykreslováni jako fanatici.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Maďarské parlamentní volby staví zemi na rozhodující křižovatku. Poměr sil favoritů je velmi těsný. Podle jednoho z posledních průzkumů měl Fidesz, strana konzervativního premiéra Viktora Orbána, jen dvoubodový náskok před opoziční koalicí šesti stran Společně pro Maďarsko. Velkým tématem voleb je válka na Ukrajině a Orbánovy vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, zároveň se ale koná i referendum o LGBT otázkách, které má k volbám přilákat více konzervativních voličů Fideszu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Válka na Ukrajině se zrcadlí i ve virtuálním prostředí. Hlavně na sociálních sítích se šíří ruská propaganda, která vykresluje invazi jako nezbytný krok. Objevilo se i video – později smazané – na němž mladý muž vyslovil naději, že Putin dorazí i do Česka. Policie některé takové projevy stíhá, přesto jich přibývá. Kromě samotné války cílí také na uprchlíky z Ukrajiny. Za nebezpečí je kromě některých uživatelů sociálních sítí prohlašují i někteří politici. Pro 168 hodin o „válce“ na internetu točila Zuzana Černá.

Policie ve spolupráci se státními zástupci zvažuje, jestli a případně jak bude trestat použití symbolu „Z“ v souvislosti s válkou na Ukrajině. Písmeno z latinské abecedy označuje tanky a další ruskou techniku, které Vladimir Putin poslal na Ukrajinu, a i když v azbuce neexistuje, stal se z něj propagandistický symbol všech, kteří podporují Putinovu okupaci. Naposledy takto invazi veřejně podpořil ruský gymnasta Ivan Kuliak.

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

V bezprecedentní situaci se nachází někteří Ukrajinci, kterým se nedaří přesvědčit příbuzné žijící v Rusku o skutečném stavu válečného konfliktu na území Ukrajiny. Jednou z nich je i pětadvacetiletá Oleksandra, která se od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskou armádou ukrývá v koupelně svého bytu. Matka mladé Ukrajinky, jež žije v Moskvě, nechce uvěřit ani videím vlastní dcery.

Světová kulturní sféra pokračuje v omezování kontaktů s Ruskem. Hollywoodské společnosti pozastavují premiéry nových snímků v tamních kinech, přestože země pro ně představuje velmi lukrativní trh. Ze streamovacích platforem na agresi vůči Ukrajině reagoval především Netflix, mimo jiné pozastavuje práci na chystaných ruských projektech. Mnohé, nejen filmové, festivaly daly najevo, že proputinovští umělci nejsou na jejich červených kobercích vítáni.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevuje řada dezinformací. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra doporučuje vzhledem k eskalaci ruské invaze na Ukrajině sdílet jen ověřené informace z důvěryhodných zdrojů, aktivně vystupovat proti kremelské válečné propagandě a nahlašovat nenávistný nebo nelegální obsah na sociálních sítích. Podle expertů je nyní v Česku nicméně vliv dezinformací utlumený i kvůli blokaci osmi dezinformačních webů. „Evidentně je teď dezinformační scéna ještě trochu rozhozená a nekonsolidovaná,“ míní politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila novelu zákona o rozhlasu a televizi, která vyžaduje, aby mediální společnosti působící v Polsku nemohly kontrolovat firmy sídlící mimo Evropský hospodářský prostor. Podle kritiků návrh míří na televizi TVN, jež je kritická vůči vládě a patří americké společnosti Discovery.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Severokorejský lídr opět uznal problémy s dodávkami jídla. Při stranickém zasedání tak znovu padala kdysi nebývalá kritika do řad režimu. Kim Čong-un viní tajfuny a povodně, podle znalců škodí hlavně sankce i uzavření hranic s Čínou kvůli pandemii. OSN odhaduje, že nedostatkem potravin trpí až čtyřicet procent Severokorejců.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.