Propaganda strana 4 z 5

V Buči, v Mariupolu, v Černihivu jsme mohli vidět „kulturu“ ruských vojáků, kteří byli vychováni na propagandistických snímcích, napsal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise. Adresoval ho prezidentovi filmového festivalu v Karlových Varech. Kritizuje, že přehlídka do programu zařadila drama Kapitán Volkonogov uprchl, natočené s ruskou státní podporou. Zástupci festivalu ale snímek považují naopak za kritiku stávajícího ruského režimu.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Další blokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC by nemělo smysl, řekl v Událostech, komentářích vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Podle něj už se obsah přesunul na zahraniční domény. Dodává, že účinnější než přesvědčovat skalní jádro konzumentů dezinformací je zaměřit se na skupinu asi 33 procent lidí, kteří „si nejsou jisti situací“. Jako hlavní součást osvěty vůči dezinformacím označil podporu nezávislých profesionálních médií.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Konzervativní hnutí brojící proti potratům jsou čím dál profesionálnější, řekl v Událostech, komentářích jejich ideový protivník Neil Datta, který vede síť evropských zákonodárců odhodlaných hájit práva žen na interrupci i zájmy sexuálních menšin. Upozornil na loňskou studii, podle níž plyne velká část financí do konzervativních spolků z Ruska.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Klíčovým tajemstvím ruské války na Ukrajině je dění mezi špičkami Kremlu. Podle agentury Bloomberg část ruských elit soudí, že invaze byla katastrofální chybou, přesto si je ruský vůdce Vladimir Putin jistý podporou veřejnosti. Podle polské novinářky a spisovatelky Krystyny Kurczabové-Redlichové, která napsala o Putinovi několik knih, vypadá vládce Kremlu jako vyděšený člověk a je odtržený od reality.

Ruská státní média líčí dobytí Mariupolu a jeho faktické zničení jako osvobození. Reportéři nejsledovanějších ruských televizí natáčejí přímo v troskách, odpovědnost za jeho devastaci připisují ukrajinské armádě. Obránci Mariupolu i jiných měst jsou lživě vykreslováni jako fanatici.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Maďarské parlamentní volby staví zemi na rozhodující křižovatku. Poměr sil favoritů je velmi těsný. Podle jednoho z posledních průzkumů měl Fidesz, strana konzervativního premiéra Viktora Orbána, jen dvoubodový náskok před opoziční koalicí šesti stran Společně pro Maďarsko. Velkým tématem voleb je válka na Ukrajině a Orbánovy vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, zároveň se ale koná i referendum o LGBT otázkách, které má k volbám přilákat více konzervativních voličů Fideszu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Válka na Ukrajině se zrcadlí i ve virtuálním prostředí. Hlavně na sociálních sítích se šíří ruská propaganda, která vykresluje invazi jako nezbytný krok. Objevilo se i video – později smazané – na němž mladý muž vyslovil naději, že Putin dorazí i do Česka. Policie některé takové projevy stíhá, přesto jich přibývá. Kromě samotné války cílí také na uprchlíky z Ukrajiny. Za nebezpečí je kromě některých uživatelů sociálních sítí prohlašují i někteří politici. Pro 168 hodin o „válce“ na internetu točila Zuzana Černá.

Policie ve spolupráci se státními zástupci zvažuje, jestli a případně jak bude trestat použití symbolu „Z“ v souvislosti s válkou na Ukrajině. Písmeno z latinské abecedy označuje tanky a další ruskou techniku, které Vladimir Putin poslal na Ukrajinu, a i když v azbuce neexistuje, stal se z něj propagandistický symbol všech, kteří podporují Putinovu okupaci. Naposledy takto invazi veřejně podpořil ruský gymnasta Ivan Kuliak.

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

V bezprecedentní situaci se nachází někteří Ukrajinci, kterým se nedaří přesvědčit příbuzné žijící v Rusku o skutečném stavu válečného konfliktu na území Ukrajiny. Jednou z nich je i pětadvacetiletá Oleksandra, která se od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskou armádou ukrývá v koupelně svého bytu. Matka mladé Ukrajinky, jež žije v Moskvě, nechce uvěřit ani videím vlastní dcery.

Světová kulturní sféra pokračuje v omezování kontaktů s Ruskem. Hollywoodské společnosti pozastavují premiéry nových snímků v tamních kinech, přestože země pro ně představuje velmi lukrativní trh. Ze streamovacích platforem na agresi vůči Ukrajině reagoval především Netflix, mimo jiné pozastavuje práci na chystaných ruských projektech. Mnohé, nejen filmové, festivaly daly najevo, že proputinovští umělci nejsou na jejich červených kobercích vítáni.