Propaganda strana 5 z 5

V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevuje řada dezinformací. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra doporučuje vzhledem k eskalaci ruské invaze na Ukrajině sdílet jen ověřené informace z důvěryhodných zdrojů, aktivně vystupovat proti kremelské válečné propagandě a nahlašovat nenávistný nebo nelegální obsah na sociálních sítích. Podle expertů je nyní v Česku nicméně vliv dezinformací utlumený i kvůli blokaci osmi dezinformačních webů. „Evidentně je teď dezinformační scéna ještě trochu rozhozená a nekonsolidovaná,“ míní politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila novelu zákona o rozhlasu a televizi, která vyžaduje, aby mediální společnosti působící v Polsku nemohly kontrolovat firmy sídlící mimo Evropský hospodářský prostor. Podle kritiků návrh míří na televizi TVN, jež je kritická vůči vládě a patří americké společnosti Discovery.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Severokorejský lídr opět uznal problémy s dodávkami jídla. Při stranickém zasedání tak znovu padala kdysi nebývalá kritika do řad režimu. Kim Čong-un viní tajfuny a povodně, podle znalců škodí hlavně sankce i uzavření hranic s Čínou kvůli pandemii. OSN odhaduje, že nedostatkem potravin trpí až čtyřicet procent Severokorejců.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Práce válečné novinářky je podle Terezy Engelové, která sama reportuje z válečných zón, náročná z mnoha ohledů. Nachází se na nebezpečném místě, informace má většinou pouze od jedné strany konfliktu a kromě válečné propagandy na ni působí i emotivní příběhy vojáků a civilistů. Dobrý novinář by tomu všemu měl umět odolat. Jak můžou žurnalisté na frontách chybovat, popsala současná redaktorka serveru HlídacíPes.org pořadu Newsroom ČT24.

Štvavé kampaně na čínském internetu jsou v posledních měsících čím dál tím odvážnější. Míří na firmy nebo jednotlivce, kteří podle Pekingu poškozují čínské národní zájmy. Oblíbeným terčem je například Australský institut pro strategickou politiku a jeho analytici, kteří upozorňují na věznění Ujgurů v Sin-ťiangu. Nenávistné osobní výpady jsou často podporované a šířené státními institucemi.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Ve Spojených státech za minulý rok rapidně přibylo materiálů šířících rasistickou propagandu. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Liga proti hanobení (ADL), která zaregistrovala 5125 případů hlásání rasistických a antisemitských hesel nebo informací namířených proti sexuálním menšinám na letácích, samolepkách či transparentech. Oproti roku 2019, kdy takových incidentů zaznamenala 2724, je to skoro dvojnásobek.

Čína vyhlásila, že do oslav čínského nového roku, připadajících letos na 12. února, naočkuje 50 milionů lidí. Podle Státní zdravotní komise dosud (údaj z 20. ledna) vakcínu dostalo 15 milionů obyvatel Číny. Výsledky posledních klinických testů čínské vakcíny Sinovac však ukazují, že látka není tak spolehlivá, jak se původně předpokládalo. Zprávy brazilského partnera čínského výrobce informují, že účinnost vakcíny je pouze něco přes 50 procent. Vláda ČLR v reakci na tuto informaci začala masivní propagační kampaň, která útočí i na západní výrobce a jejich produkty. Autorem textu je projekt Sinopsis.

Vzkazy v lahvi plující po řece, balony unášené větrem anebo hlasité tlampače. To vše sloužilo aktivistům v Jižní Koreji, aby dopravili své zprávy a materiál za neprostupnou severokorejskou hranici. Teď má přijít změna. Jihokorejský parlament v noci na úterý shazování informačních a propagandistických materiálů do komunistické KLDR zakázal. Za porušení hrozí až tři roky vězení a vysoká pokuta, v přepočtu téměř 600 tisíc korun. S nařízením nesouhlasí lidskoprávní organizace ani uprchlíci ze Severní Koreje.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Protesty proti vládě Alexandra Lukašenka v Bělorusku nepolevují, redakce Rádia Svobodná Evropa teď spočítala, že během demonstrací běloruská policie zadržela tři stovky novinářů. Téměř čtvrtina z nich za mřížemi strávila víc než tři dny. Redakce pořadu Newsroom ČT24 mluvila s jedním z nich, s Vitalijem Cyhankovem, novinářem, který z Běloruska spolupracuje s několika zahraničními médii. Říká, že novinářská akreditace teď v Bělorusku spíš škodí, než pomáhá.

Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás! – heslo komunistické propagandy mělo vést v 70. letech k diskriminaci všech příznivců undergroundové hudby. Tehdejší režim si ale nevystačil pouze s šikanou takzvaných „mániček“, ale neostýchal se proti nim použít i násilí. Příslušníci Veřejné bezpečnosti rozháněli koncerty a brutálně zakročovali proti těm, kteří si přišli jen poslechnout hudbu. Historici nově vyčíslili počet obětí těchto fyzických útoků.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Oxfordská univerzita zveřejnila výzkum, kterého se účastnila dvacítka současných a bývalých novinářů ruské televize RT, dříve zvané Russia Today. V anonymních rozhovorech přiznali to, co je z jejich produkce patrné a o čem západní média už roky spekulují: RT je součástí ruské propagandy. Nevychvaluje Rusko, ale kritizuje Západ. Vytváří konspirační teorie, podněcuje kontroverzi a chaos s hlavním cílem – posílit pozici Ruska ve světě. Vhled do výzkumu a komentář českých novinářů věnujících se ruskému prostředí přináší pořad Newsroom ČT24.