Propaganda strana 5 z 5

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Práce válečné novinářky je podle Terezy Engelové, která sama reportuje z válečných zón, náročná z mnoha ohledů. Nachází se na nebezpečném místě, informace má většinou pouze od jedné strany konfliktu a kromě válečné propagandy na ni působí i emotivní příběhy vojáků a civilistů. Dobrý novinář by tomu všemu měl umět odolat. Jak můžou žurnalisté na frontách chybovat, popsala současná redaktorka serveru HlídacíPes.org pořadu Newsroom ČT24.

Štvavé kampaně na čínském internetu jsou v posledních měsících čím dál tím odvážnější. Míří na firmy nebo jednotlivce, kteří podle Pekingu poškozují čínské národní zájmy. Oblíbeným terčem je například Australský institut pro strategickou politiku a jeho analytici, kteří upozorňují na věznění Ujgurů v Sin-ťiangu. Nenávistné osobní výpady jsou často podporované a šířené státními institucemi.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Ve Spojených státech za minulý rok rapidně přibylo materiálů šířících rasistickou propagandu. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Liga proti hanobení (ADL), která zaregistrovala 5125 případů hlásání rasistických a antisemitských hesel nebo informací namířených proti sexuálním menšinám na letácích, samolepkách či transparentech. Oproti roku 2019, kdy takových incidentů zaznamenala 2724, je to skoro dvojnásobek.

Čína vyhlásila, že do oslav čínského nového roku, připadajících letos na 12. února, naočkuje 50 milionů lidí. Podle Státní zdravotní komise dosud (údaj z 20. ledna) vakcínu dostalo 15 milionů obyvatel Číny. Výsledky posledních klinických testů čínské vakcíny Sinovac však ukazují, že látka není tak spolehlivá, jak se původně předpokládalo. Zprávy brazilského partnera čínského výrobce informují, že účinnost vakcíny je pouze něco přes 50 procent. Vláda ČLR v reakci na tuto informaci začala masivní propagační kampaň, která útočí i na západní výrobce a jejich produkty. Autorem textu je projekt Sinopsis.

Vzkazy v lahvi plující po řece, balony unášené větrem anebo hlasité tlampače. To vše sloužilo aktivistům v Jižní Koreji, aby dopravili své zprávy a materiál za neprostupnou severokorejskou hranici. Teď má přijít změna. Jihokorejský parlament v noci na úterý shazování informačních a propagandistických materiálů do komunistické KLDR zakázal. Za porušení hrozí až tři roky vězení a vysoká pokuta, v přepočtu téměř 600 tisíc korun. S nařízením nesouhlasí lidskoprávní organizace ani uprchlíci ze Severní Koreje.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Protesty proti vládě Alexandra Lukašenka v Bělorusku nepolevují, redakce Rádia Svobodná Evropa teď spočítala, že během demonstrací běloruská policie zadržela tři stovky novinářů. Téměř čtvrtina z nich za mřížemi strávila víc než tři dny. Redakce pořadu Newsroom ČT24 mluvila s jedním z nich, s Vitalijem Cyhankovem, novinářem, který z Běloruska spolupracuje s několika zahraničními médii. Říká, že novinářská akreditace teď v Bělorusku spíš škodí, než pomáhá.

Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás! – heslo komunistické propagandy mělo vést v 70. letech k diskriminaci všech příznivců undergroundové hudby. Tehdejší režim si ale nevystačil pouze s šikanou takzvaných „mániček“, ale neostýchal se proti nim použít i násilí. Příslušníci Veřejné bezpečnosti rozháněli koncerty a brutálně zakročovali proti těm, kteří si přišli jen poslechnout hudbu. Historici nově vyčíslili počet obětí těchto fyzických útoků.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Oxfordská univerzita zveřejnila výzkum, kterého se účastnila dvacítka současných a bývalých novinářů ruské televize RT, dříve zvané Russia Today. V anonymních rozhovorech přiznali to, co je z jejich produkce patrné a o čem západní média už roky spekulují: RT je součástí ruské propagandy. Nevychvaluje Rusko, ale kritizuje Západ. Vytváří konspirační teorie, podněcuje kontroverzi a chaos s hlavním cílem – posílit pozici Ruska ve světě. Vhled do výzkumu a komentář českých novinářů věnujících se ruskému prostředí přináší pořad Newsroom ČT24.

Ve Spojených státech se rozhořel další spor o vypořádání se s rasistickou minulostí. New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem přišly s iniciativou, která klade důraz na vnímání historie skrze otrokářskou minulost. Symbolicky tak za „narození národa“ považují rok 1619, kdy do Ameriky přijeli první afričtí otroci. Prezident Trump na Twitteru pohrozil, že školy, které tento výklad implementují do kurikula, nebude vláda financovat.

Severokorejská propaganda vstupuje do 21. století. Z kanálů určených pro zahraničí v tichosti odstraňuje dokumenty o činech vůdců a nahrazuje je moderními video blogy ze všedního života. Jde o překvapivý krok, který byl v nejuzavřenější zemi světa ještě nedávno nemyslitelný.

Shiela Grant Duffová působila ve druhé polovině 30. let jako novinářka v Československu, byla tehdy jedinou Britkou mezi stálými zahraničními zpravodaji v Praze. Viděla rostoucí tlak od hitlerovského Německa a pochopila, že je nutné okamžitě jednat. ČT získala od BBC záběry, ve kterých čeští diváci poprvé mohou vidět, jak vlastními slovy popsala schůzku s Winstonem Churchillem, pří níž se před 83 lety snažila o záchranu Československa.

Chvalozpěvy na vítězství národa nad koronavirem, vyzdvihování vůdce i zesměšňování jiných národů. V Číně se v poslední době vzmáhá nacionalismus, který Peking využívá k domácí i zahraniční propagandě. Zatímco domácí publikum oslovuje přes platformy WeChat či Weibo, pro zahraniční účely využívá americké sociální sítě, které jsou pro běžné Číňany blokované. Twitter kvůli tomu maže desítky tisíc účtů.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo třičtvrtě století. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Co měsíc, to jiná strategie komunikace. V prosinci Čína o koronaviru mlčela. V lednu začala informovat, ale poměrně sporadicky. S únorem přišla změna. Zahraničním zpravodajským agenturám čínská státní televize denně nabízí množství rozhovorů, příběhů a reportáží. Jenže jsou ještě více než dřív plné propagandy. K tomu mlknou hlasy, které se snažily z místa informovat pokud možno objektivně. Co se stalo, komu věřit a dá se vůbec dělat občanská novinařina v Číně? Zjišťoval Newsroom ČT24.

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Estonsko se rozhodlo pro tvrdý postup proti médiím spjatým s Kremlem. Redaktorům místní mutace serveru Sputnik úřady obstavily účty a viní je z obcházení ekonomických sankcí uvalených na Rusko kvůli okupaci Krymu. Šéfredaktorka estonského Sputniku Elena Cheryshevová své lidi brání, tvrdí, že patří k nejlepším novinářům v zemi. Situací médií v Pobaltí a zdejším bojem s ruskou propagandou se zabývali Reportéři ČT Tereza Engelová a Ondřej Golis.