Energetická infrastruktura může být při konfliktech slabinou. Ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti (NÚKIB) Lukáš Kintr ale ujišťuje, že jeho tým dělá vše pro to, aby Česko bylo na případné útoky připraveno co nejlépe. O schopnosti Česka ochránit svou infrastrukturu je přesvědčen i náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš. Co se dezinformací a ruské propagandy týče, drtivá část české společnosti jí nedůvěřuje, shodl se Jireš se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) v Událostech, komentářích.
Kritickou infrastrukturu jsme schopni ochránit, věří náměstek ministryně obrany
23 minut
Události, komentáře: Ruská agrese na Ukrajině a boj s dezinformacemi
Válka na Ukrajině ukazuje, že energetická infrastruktura může být velmi citelnou slabinou při konfliktech. Nejen při konvenčních útocích, ale také kybernetických – jak je tedy na tom česká energetická síť? „My společně se všemi zainteresovanými subjekty v rámci bezpečnostní komunity děláme vše pro to, aby byla připravena co nejlépe. Abychom v případě útoku obstáli a situaci zvládli,“ říká Kintr.
„Trochu srovnáváme nesrovnatelné,“ myslí si Jireš. „To, co vidíme na Ukrajině, jsou kinetické útoky ze strany ruských ozbrojených sil (…). My jako členská země NATO, která je navíc obklopena ostatními členskými státy NATO, tak nám nic takového nehrozí,“ dodává. Připomíná však, že česká infrastruktura může být zasažena hybridními útoky.
„Ale české bezpečnostní složky mají identifikovány prvky kritické infrastruktury, objekty důležité pro obranu státu, to je pravidelně aktualizováno a kontrolováno,“ dodává s tím, že je přesvědčen o schopnosti Česka svou infrastrukturu ochránit.
Větší část společnosti umí kriticky uvažovat, říká Němcová
Senátorka Němcová soudí, že čelit takovým typům útoků je mimořádně obtížné. „Například kdybychom chtěli zabránit dezinformačním tokům, které běží ve veřejném prostoru jakýmkoliv médiem, střetáváme se s otázkou ochrany svobody slova. Na druhé straně také s otázkou zajištění bezpečnosti státu, vnitřní i vnější,“ vysvětluje. „To je mimořádně citlivá věc, která ale musí být řešena, nemůžeme zavřít oči a dělat, že se nic neděje“ upozorňuje Němcová.
Podle Jireše drtivá většina občanů České republiky nevěří kremelské propagandě. „Doufejme, že to tak bude i nadále, a že Rusku se nebude dařit v tak velké míře jako dřív ovlivnit velké procento české nebo západní veřejnosti,“ dodává. Rusko podle něj dlouhou dobu investovalo úsilí i peníze, aby dokázalo ovlivňovat český a západní informační prostor.
Němcová s Jirešem souhlasí. „Cyničtí manipulátoři si část společnosti, o které vědí, že si nebude informace dohledávat a kriticky je posuzovat, 'namažou na chleba' a velmi obratně s ní manipulují. Ta druhá část společnosti umí kriticky hodnotit, ví, co se děje – můj optimismus je, že se jedná o větší část české společnosti,“ soudí senátorka.
„Prostředky, jak si ověřovat informace, jak nad nimi kriticky uvažovat, dělat si různé oponentní názory – ty jsou k dispozici. Ale je to o tom, jestli o to mají lidé zájem, nebo ne,“ myslí si Kintr.
Podpora ruské invaze jako trestný čin
Nejvyšší státní zastupitelství pohrozilo, že může konkrétní projevy podpory nebo schvalování ruské invaze stíhat jako trestný čin. Němcová to hodnotí jako správný krok. „Může to mít účinek, že lidé začnou nad svými projevy a nad tím, jak se k věcem staví, odpovědněji přemýšlet. (…) Nejsme v jednoduché situaci. Bude záležet na tom, aby se každý z nás choval trochu disciplinovaněji než dosud,“ říká.
Podle Jireše vždy bude ve společnosti existovat určitá část lidí, která bude tento krok chápat jako omezení svobody projevu. „Já bych ale chtěl připomenout klíčové slovo, kterým je 'odolnost'. Vláda bude usilovat o posilování odolnosti státu, společnosti a kritické infrastruktury. Jedna věc, která do toho zapadá, (…) je národní systém strategické komunikace. Ten v tuto chvíli vzniká, už v létě na úřadu vlády bylo vytvořeno oddělení strategické komunikace“ prozradil Jireš a dodal, že ministerstvo obrany je národním gestorem pro vytvoření návrhu systému. Státní instituce by podle něj měly komunikovat jednotně a přesvědčivě vůči občanům České republiky.
Němcová soudí, že systém národní strategické komunikace je správným krokem. „Nikomu to neublíží – naopak nás to může posílit v odolnosti uvnitř a poskytnout pomoc navenek.“
„Národní strategie pro kybernetickou bezpečnost pracuje s pojmem 'odolná společnost', protože jakékoliv technické řešení zajišťující kybernetickou bezpečnost ztrácí na významu, pokud nebude obsluhováno v této oblasti uvědomělými a vzdělanými lidmi,“ dodává Kintr.
