Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.
Rusko existující stránky a účty přejmenovalo, aby je zamaskovalo. Část propagandistických povinností přesunulo na diplomaty. A většinu obsahu jednoduše překopírovalo na nové webové stránky, které dosud neměly zjevné vazby na Rusko, uvádí AP.
Newyorská firma NewsGuard, která zkoumá a sleduje on-line dezinformace, identifikovala 250 webových stránek aktivně šířících ruské dezinformace o válce, přičemž v posledních měsících přibyly desítky nových.
Některé z těchto stránek se vydávají za nezávislé expertní skupiny nebo zpravodajské servery. Přibližně polovina z nich je v angličtině, zatímco další jsou ve francouzštině, němčině nebo italštině. Mnohé z nich byly založeny dávno před válkou a na ruskou vládu nebyly zjevně napojeny, dokud najednou nezačaly prezentovat postoje Kremlu.
Spící weby a účty
„Mohou to být spící weby,“ vysvětluje Gordon Crovitz, jeden z výkonných ředitelů společnosti NewsGuard. Spící weby jsou vytvořené pro dezinformační kampaň, ale zůstávají z velké části neaktivní. Pomalu si budují publikum prostřednictvím neškodných nebo nesouvisejících příspěvků a pak v určený čas přejdou na propagandu nebo dezinformace.
Evropská observatoř digitálních médií (EDMO) již na konci dubna zveřejnila zprávu, že se zahájením války začalo velké množství twitterových účtů v EU, Švýcarsku a Velké Británii sdílet prokremelské narativy. Profily, které před 24. únorem ve více než sedmdesáti procentech případů na sociální síť vůbec nepřispívaly, najednou začaly být extrémně aktivní.
EDMO navíc pomocí softwaru, který vyvinula americká univerzita v Bloomingtonu ve státě Indiana, zjistila, že třetinu všech účtů s velkou pravděpodobností nespravují lidé, ale počítačové programy.
YouTube, TikTok a společnost Meta, která vlastní Facebook a Instagram, se zavázaly, že RT a Sputnik ze svých platforem v rámci Evropské unie odstraní. Výzkumníci z NewsGuard však zjistili, že v některých případech stačilo příspěvky zveřejnit právě na jiném účtu, aby se Rusko zákazu vyhnulo. Dezinformace přitom zdaleka nevytváří jen RT a Sputnik.
Dezinformace se šíří španělsky a arabsky
Aktivace nových stránek a profilů šířících klamy o válce na Ukrajině ukazuje, že Rusko mělo nachystaný plán pro případ, že by se vlády nebo technologické společnosti pokusily dezinformační kanály omezit.
Deník New York Times navíc informuje, že zatímco se Facebook, Twitter a další sociální sítě odhodlaly blokovat na Západě prokremelský obsah, v Latinské Americe ve španělštině a na Blízkém východě v arabštině se šíří dál bez omezení.
Newyorský list uvádí, že například profil RT ve španělském jazyce má na Facebooku osmnáct milionů sledujících, což je víc, než má jeho anglická verze nebo španělský kanál americké stanice CNN. Výsledkem je geografická a kulturní asymetrie v informovanosti o situaci na Ukrajině, která podráží úsilí USA a Evropských spojenců fake news potlačovat.
Diskreditace humanitárních organizací
Cílem prokremelských narativů je obhajovat invazi do sousedního státu, kterou podle nich vyprovokovala Ukrajina společně se Severoatlantickou aliancí. Časté je i tvrzení, že vojenská pomoc západních zemí Ukrajině konflikt prodlužuje. Úkolem dezinformací je také zamlžovat odpovědnost za válečné zločiny, které páchají ruské jednotky.
Americký časopis Foreign Policy píše, že ruské dezinformace míří i na humanitární organizace, které v konfliktu pomáhají civilistům. Podle jedné z nich například Červený kříž unáší ukrajinské děti nebo je zapojený do obchodu s lidskými orgány. Mezinárodní výbor Červeného kříže se brání tím, že takové fámy jsou využívány k očernění jeho práce.
Nezávislé a důvěryhodné humanitární organizace totiž přicházejí do bojových zón, kde vidí utrpení místních obyvatel a o situaci mohou poskytovat nezkreslený pohled z první ruky. Stávají se proto potenciálními svědky válečných zločinů, kterých se bojující armády dopouští.
Na Ukrajině se humanitární organizace snaží dostat k ohroženým komunitám na východě země, kde jsou v současnosti boje nejhorší. Zároveň přitom zápolí s narativy šířícími se internetem, které jejich činnost znesnadňují. Rozšířené jsou zejména mezi rusky mluvícími Ukrajinci, kterým se organizace snaží pomoci.
Stejný postup podle Foreign Policy využívali Rusové během syrské občanské války, kdy se pokoušeli diskreditovat takzvané Bílé přilby, organizaci, která se zaměřuje na převoz raněných, evakuaci civilistů a záchranné a pátrací akce v místech zasažených bombardováním.
