Proruská propaganda se šíří Západu navzdory. Objevuje se i na dosud neaktivních webech

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Rusko existující stránky a účty přejmenovalo, aby je zamaskovalo. Část propagandistických povinností přesunulo na diplomaty. A většinu obsahu jednoduše překopírovalo na nové webové stránky, které dosud neměly zjevné vazby na Rusko, uvádí AP.

Newyorská firma NewsGuard, která zkoumá a sleduje on-line dezinformace, identifikovala 250 webových stránek aktivně šířících ruské dezinformace o válce, přičemž v posledních měsících přibyly desítky nových.

Některé z těchto stránek se vydávají za nezávislé expertní skupiny nebo zpravodajské servery. Přibližně polovina z nich je v angličtině, zatímco další jsou ve francouzštině, němčině nebo italštině. Mnohé z nich byly založeny dávno před válkou a na ruskou vládu nebyly zjevně napojeny, dokud najednou nezačaly prezentovat postoje Kremlu.

Spící weby a účty

„Mohou to být spící weby,“ vysvětluje Gordon Crovitz, jeden z výkonných ředitelů společnosti NewsGuard. Spící weby jsou vytvořené pro dezinformační kampaň, ale zůstávají z velké části neaktivní. Pomalu si budují publikum prostřednictvím neškodných nebo nesouvisejících příspěvků a pak v určený čas přejdou na propagandu nebo dezinformace.

Evropská observatoř digitálních médií (EDMO) již na konci dubna zveřejnila zprávu, že se zahájením války začalo velké množství twitterových účtů v EU, Švýcarsku a Velké Británii sdílet prokremelské narativy. Profily, které před 24. únorem ve více než sedmdesáti procentech případů na sociální síť vůbec nepřispívaly, najednou začaly být extrémně aktivní.

EDMO navíc pomocí softwaru, který vyvinula americká univerzita v Bloomingtonu ve státě Indiana, zjistila, že třetinu všech účtů s velkou pravděpodobností nespravují lidé, ale počítačové programy.

YouTube, TikTok a společnost Meta, která vlastní Facebook a Instagram, se zavázaly, že RT a Sputnik ze svých platforem v rámci Evropské unie odstraní. Výzkumníci z NewsGuard však zjistili, že v některých případech stačilo příspěvky zveřejnit právě na jiném účtu, aby se Rusko zákazu vyhnulo. Dezinformace přitom zdaleka nevytváří jen RT a Sputnik.

Dezinformace se šíří španělsky a arabsky

Aktivace nových stránek a profilů šířících klamy o válce na Ukrajině ukazuje, že Rusko mělo nachystaný plán pro případ, že by se vlády nebo technologické společnosti pokusily dezinformační kanály omezit.

Deník New York Times navíc informuje, že zatímco se Facebook, Twitter a další sociální sítě odhodlaly blokovat na Západě prokremelský obsah, v Latinské Americe ve španělštině a na Blízkém východě v arabštině se šíří dál bez omezení.

Newyorský list uvádí, že například profil RT ve španělském jazyce má na Facebooku osmnáct milionů sledujících, což je víc, než má jeho anglická verze nebo španělský kanál americké stanice CNN. Výsledkem je geografická a kulturní asymetrie v informovanosti o situaci na Ukrajině, která podráží úsilí USA a Evropských spojenců fake news potlačovat.

Diskreditace humanitárních organizací

Cílem prokremelských narativů je obhajovat invazi do sousedního státu, kterou podle nich vyprovokovala Ukrajina společně se Severoatlantickou aliancí. Časté je i tvrzení, že vojenská pomoc západních zemí Ukrajině konflikt prodlužuje. Úkolem dezinformací je také zamlžovat odpovědnost za válečné zločiny, které páchají ruské jednotky.

Americký časopis Foreign Policy píše, že ruské dezinformace míří i na humanitární organizace, které v konfliktu pomáhají civilistům. Podle jedné z nich například Červený kříž unáší ukrajinské děti nebo je zapojený do obchodu s lidskými orgány. Mezinárodní výbor Červeného kříže se brání tím, že takové fámy jsou využívány k očernění jeho práce.

Nezávislé a důvěryhodné humanitární organizace totiž přicházejí do bojových zón, kde vidí utrpení místních obyvatel a o situaci mohou poskytovat nezkreslený pohled z první ruky. Stávají se proto potenciálními svědky válečných zločinů, kterých se bojující armády dopouští.

Na Ukrajině se humanitární organizace snaží dostat k ohroženým komunitám na východě země, kde jsou v současnosti boje nejhorší. Zároveň přitom zápolí s narativy šířícími se internetem, které jejich činnost znesnadňují. Rozšířené jsou zejména mezi rusky mluvícími Ukrajinci, kterým se organizace snaží pomoci.

Stejný postup podle Foreign Policy využívali Rusové během syrské občanské války, kdy se pokoušeli diskreditovat takzvané Bílé přilby, organizaci, která se zaměřuje na převoz raněných, evakuaci civilistů a záchranné a pátrací akce v místech zasažených bombardováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte: Na obranu bude potřeba podstatně víc než dvě procenta HDP

Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.
15:22Aktualizovánopřed 26 mminutami

Německá CDU si schválila plán, jak by po volbách zastavila migraci

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách, které se uskuteční 23. února, změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího spolkového kancléře Friedricha Merze na zastavení nelegální migrace.
před 43 mminutami

Bitcoin se po oznámení Trumpových cel propadl hluboko pod sto tisíc dolarů

Ceny nejznámějších kryptoměn v pondělí prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether pak při obchodování v Asii ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky. V úvodu týdne klesají i akcie na evropských trzích. Prudce naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.
10:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při explozi v Moskvě zemřel „šéf zločinu“ v Doněcké oblasti

Při výbuchu v Moskvě zahynul významný člen Ruskem koordinovaných sil na východě Ukrajiny Armen Sarkisjan a jeden další člověk, který ho doprovázel. Podle telegramového kanálu Baza v moskevském domě explodovalo improvizované výbušné zařízení. List Kommersant hovoří o granátu. Ukrajinská tajná služba SBU Sarkisjana v prosinci označila za „šéfa zločinu“ v Doněcké oblasti. Kyjev incident zatím nekomentoval.
před 1 hhodinou

Panama ustupuje Trumpovi, dohoda s Čínou má utrum

Panama neobnoví memorandum s Čínou o spolupráci v obchodě či projektech v infrastruktuře v rámci iniciativy Hedvábná stezka. Podle agentury Europa Press to oznámil panamský prezident José Raúl Mulino po jednání s šéfem diplomacie USA Marcem Rubiem. Panama rovněž slíbila pokračovat v jednání o dalších deportacích nelegálních imigrantů ze Spojených států.
před 2 hhodinami

Beyoncé má svou první Grammy za album, nejvíce cen získal Kendrick Lamar

Americkou hudební cenu Grammy za album roku získala Beyoncé, a to za desku Cowboy Carter. Pro 43letou zpěvačku jde o první vítězství v této královské kategorii, nominována byla celkem čtyřikrát. Nejvíce, celkem pět Grammy obdržel rapper Kendrick Lamar, včetně ceny za nahrávku roku. K letošním oceněným patří také Beatles či Rolling Stones.
06:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kallasová: Pokud EU a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.
06:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
před 5 hhodinami
Načítání...