Spor o ruský film: Ukrajinský velvyslanec ho označuje za propagandu, festival ve Varech za kritiku Putinova režimu

3 minuty
Ukrajinský velvyslanec kritizuje uvedení ruského filmu ve Varech
Zdroj: ČT24

V Buči, v Mariupolu, v Černihivu jsme mohli vidět „kulturu“ ruských vojáků, kteří byli vychováni na propagandistických snímcích, napsal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise. Adresoval ho prezidentovi filmového festivalu v Karlových Varech. Kritizuje, že přehlídka do programu zařadila drama Kapitán Volkonogov uprchl, natočené s ruskou státní podporou. Zástupci festivalu ale snímek považují naopak za kritiku stávajícího ruského režimu.

Perebyjnis se otevřeným dopisem přidal k výzvě ukrajinských režisérů, kteří vyjádřili nesouhlas se zařazením ruských filmů na letošní ročník. Ten začíná už prvního července. „Promítání jakéhokoliv filmu, který byl uprostřed války financován ruským ministerstvem kultury, přikrášluje Putinův režim a posiluje ho,“ cituje filmaře magazín Variety.

Perebyjnis: Je to známý trik

Problematické drama Kapitán Volkonogov uprchl vzniklo v rusko-estonsko-francouzské koprodukci. Odehrává se na konci třicátých let, v době stalinistických čistek, kdy si jeden z jejich vykonavatelů – kapitán Volkonogov – uvědomí zrůdnost systému, jehož je součástí. Rozhodne se vyhledat pozůstalé popravených a požádat je o odpuštění.

Podle ukrajinského velvyslance je snímek ale kamufláží propagandy. „Je příkladem dobře známého triku oficiální ruské propagandy, která občas dovolí, a navíc finančně podpoří vznik jakoby nezávislého filmu, který se následně vyšle do světa, aby šířil myšlenku o velké ruské ‚kultuře‘,“ tvrdí. Zařazení tohoto filmu do festivalového programu označuje Perebyjnis za nehumánní.

Festival: Film je kritikou ruského režimu

Vedení karlovarského festivalu reagovalo na dopis ukrajinského velvyslance záhy. Proti nařknutí se ve společném prohlášení ohradili prezident přehlídky Jiří Bartoška, výkonný ředitel Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och. Snímek zhlédli loni v Benátkách, kde byl vybrán do hlavní soutěže, a zařadili jej na karlovarský festival ještě před ruskou invazí.

„Musíme odmítnout interpretaci, že promítání tohoto filmu, jehož vznik v minulosti podpořilo Ministerstvo kultury Ruské federace, odvádí pozornost mezinárodního společenství od válečných zločinů páchaných na Ukrajině. Naopak jsme přesvědčeni, že uvedením toho filmu můžeme vzbudit veřejnou diskuzi, která upozorní na přesah hlavního tématu filmu do aktuálního dění,“ stojí v písemné reakci. 

Na postavě despotického lídra film podle vedení festivalu přesně pojmenovává, jak manipulativní jednání někoho takového může vést k celonárodní tragédii. „V tomto smyslu vidíme ve filmu Kapitán Volkonogov uprchl nepřímou, byť velmi čitelnou kritiku stávajícího ruského režimu,“ uvedli.

Bojkotovat, nebo nebojkotovat?

Perebyjnis uvedl, že představitel titulní role Jurij Borisov se proslavil rolemi v ruských válečných filmech T-34, Kalašnikov, Invaze, Červený přízrak a dalších, které v posledních několika letech připravovaly ruské občany na dnešní válku proti Ukrajině. Režiséři Nataša Merkulovová a Alexej Čupov točili seriály pro televizi TNT, kterou Perebyjnis označuje za velký mediální projekt ruské Gazprombanky.

„Když si vezmeme v potaz celý tento kontext, opravdu má pro KVIFF tento ruský film tak velkou uměleckou hodnotu, že lze strpět na obrazovce i oficiální logo teroristického státu? (…) Jaký je tedy důvod, aby byl film zařazen do programu letošního festivalu v době, kdy většina světových kulturních a sportovních akcí bojkotuje ruské zástupce?“ ptá se ukrajinský velvyslanec v dopise.

Kapitán Volkonogov uprchl
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Na tyto konkrétní otázky vedení festivalu ve svém vyjádření neodpovědělo. Karel Och ale už dříve řekl, že přehlídka nechce ruskou tvorbu ignorovat. „Karlovarský festival nebude bojkotovat, nebojkotuje ruské filmy, je velmi vnímavý vůči této komplikované situaci, je vnímavý vůči situaci přátel na Ukrajině, se kterými jsme v kontaktu,“ uvedl. Letošní ročník Ukrajinu podpoří například tím, že ve spolupráci s přehlídkou v Oděse uvede rozpracované ukrajinské filmy.

V Cannes řešili problém s „mecenášem“

Zda a jaký dát prostor ruské kinematografii, řešily a řeší po vypuknutí války na Ukrajině mnohé festivaly. Například jedna z nejprestižnějších přehlídek ve francouzském Cannes zrušila ruskou účast s jednou výjimkou – svůj film přijel osobně uvést Kirill Serebrennikov. Ve festivalové dramaturgii prošel jako sice ruský filmař, ale zkoušený putinovským režimem.

Snímek Čajkovského žena, uváděný v hlavní soutěži, ale provázely kontroverze. Financován byl částečně z fondu, za nímž stojí ruský oligarcha Roman Abramovič, donedávna mimo jiné dlouholetý majitel fotbalového klubu FC Chelsea. Serebrennikov pod horkou půdu ještě přiložil, když v Cannes sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že sankce namířené proti Abramovičovi by se měly zrušit, protože ruský miliardář byl mecenášem kultury.

K rozhořčení v rozjitřené atmosféře nedlouho po vypuknutí války přitom stačilo v Cannes mnohem méně. Francouzský režisér Michel Hazanavicius vyslyšel kritiku a raději přejmenoval zombie komedii, jíž letošní ročník zahajoval. „Z“ v názvu Z (Comme Z) příliš evokovalo symbol ruské invaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival ve Varech zahájí rozhovor s Bartoškou a zakončí Skarsgard

Filmový festival v Karlových Varech během letošního ročníku přivítá a ocení mimo jiné švédského herce Stellana Skarsgarda a jeho americkou kolegyni Dakotu Johnsonovou. Skarsgard na slavnostním zakončení převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Zahajovací film s názvem Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021) připomene nedávno zesnulého prezidenta této přehlídky. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výstava Oči kůže se obrací k tělesnosti

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.
před 11 hhodinami

Slova dokáží ničit, připomíná Othello na shakespearovských slavnostech

„Pozor na žárlivost, pane.“ Replika z tragédie Othello zaznívá opět na Letních shakespearovských slavnostech, které i další díla slavného dramatika představí na hradech v Praze, Brně a Ostravě. Shakespearovy hry si najdou aktualizaci v každé době, podotýká režisér Braňo Holiček. Nové nastudování představil v pořadu 90' ČT24 spolu s herci Sarou Sandevou a Vojtěchem Vodochodským.
před 13 hhodinami

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
24. 6. 2025Aktualizováno24. 6. 2025

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
24. 6. 2025

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
24. 6. 2025

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
23. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025
Načítání...