Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
Práce není, jen když spolupracujete s okupanty. „Musíte se dát na ruskou stranu a stát se kolaboranty, pak máte šanci přežít,“ říká uprchlice Oksana Valenková. Překvapeně sledovala, jak rychle se život začal měnit. Z ulic zmizely ukrajinské symboly. Okupanti zavedli ruské rubly, zformovali novou policii a objevila se tam jejich tajná služba FSB.
Oksana míní, že úsilí okupantů směřuje k tomu co nejrychleji zavést své pořádky a prohlásit zabraná území za součást Ruska tak, aby změny byly pokud možno nevratné. „Musíte přijmout sociální pomoc, kterou nabízí Rusko. A nakonec musíte přijmout ruský pas.“
„Když jsem byl v Melitopolu, ta situace všechny dusila. Nemůžete vůbec nic, jste jako otrok,“ říká Kyrylo. Do války žil bezstarostný život, pak ale mnohé nepříjemnosti zažil na vlastní kůži. Byl svědkem toho, jak si okupanti podřizovali podnikání. Podle něj se objevily neidentifikovatelné skupiny lidí v civilu i ve vojenském, které měly za úkol dohlížet na chod firem. „Ve firmě, kde jsem pracoval, se vystřídaly asi tři skupiny. Zpočátku je jim třeba zaplatit, poté vám dovolí pracovat. To je ale možné, jen když jim stále dáváte část zisku.“
Pro Oksanu byl poslední kapkou blížící se školní rok. Hrozilo, že bude muset poslat děti do školy, kde by se učily podle ruských osnov. A tak se Oksana i s Denisem a dvěma dětmi sebrali a odjeli oklikou přes Krym, Rusko a Pobaltí až do Česka. V odjezdu jim ruské úřady nijak nebránily.
