Reportéři ČT: Kdo chce jíst či pracovat, musí přijmout ruskou okupaci, popisují ukrajinští uprchlíci

14 minut
Reportéři ČT: Cesta z okupace
Zdroj: ČT24

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Práce není, jen když spolupracujete s okupanty. „Musíte se dát na ruskou stranu a stát se kolaboranty, pak máte šanci přežít,“ říká uprchlice Oksana Valenková. Překvapeně sledovala, jak rychle se život začal měnit. Z ulic zmizely ukrajinské symboly. Okupanti zavedli ruské rubly, zformovali novou policii a objevila se tam jejich tajná služba FSB.

Oksana míní, že úsilí okupantů směřuje k tomu co nejrychleji zavést své pořádky a prohlásit zabraná území za součást Ruska tak, aby změny byly pokud možno nevratné. „Musíte přijmout sociální pomoc, kterou nabízí Rusko. A nakonec musíte přijmout ruský pas.“

„Když jsem byl v Melitopolu, ta situace všechny dusila. Nemůžete vůbec nic, jste jako otrok,“ říká Kyrylo. Do války žil bezstarostný život, pak ale mnohé nepříjemnosti zažil na vlastní kůži. Byl svědkem toho, jak si okupanti podřizovali podnikání. Podle něj se objevily neidentifikovatelné skupiny lidí v civilu i ve vojenském, které měly za úkol dohlížet na chod firem. „Ve firmě, kde jsem pracoval, se vystřídaly asi tři skupiny. Zpočátku je jim třeba zaplatit, poté vám dovolí pracovat. To je ale možné, jen když jim stále dáváte část zisku.“

Pro Oksanu byl poslední kapkou blížící se školní rok. Hrozilo, že bude muset poslat děti do školy, kde by se učily podle ruských osnov. A tak se Oksana i s Denisem a dvěma dětmi sebrali a odjeli oklikou přes Krym, Rusko a Pobaltí až do Česka. V odjezdu jim ruské úřady nijak nebránily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...