Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.
„Hlupák“ podporovaný „ukrajinskou rozvědkou“. Ruská propaganda se opřela do možného Putinova vyzyvatele Naděždina
Boris Naděždin předložil ruské volební komisi 105 tisíc podpisů na podporu své kandidatury na post prezidenta federace. Po několika týdnech ignorace státní televizí se tak nyní rozběhlo soukolí ruské propagandy, upozornil server Meduza.
Ruská státní televize se o plánech Borise Naděždina kandidovat na prezidenta poprvé zmínila 30. ledna. Ve své show se do něj opřel propagandista Vladimir Solovjov, podle kterého „začínal jako horlivý demokrat, působil ve vládě, někdy v 90. letech, a nyní se náhle rozhodl stát se prezidentským kandidátem – i když není jasné, v čím zájmu“.
Tvrdil, že Naděždinovi se sběrem podpisů pomáhali příznivci opozičníka Alexeje Navalného, ukrajinská rozvědka a exiloví oponenti Michail Chodorkovskij a Maxim Katz. „Boris je prostě nešťastný člověk mého věku, který se zřejmě na stará kolena rozhodl vydělat peníze na čemkoli. Je mi Borise líto. Ten hlupák si neuvědomil, že ho nenasadili na kandidaturu na prezidenta, ale na trestní řízení kvůli obvinění ze zrady vlasti,“ řekl Solovjov a označil Naděždina za kandidáta „ukrajinských nacistů“. „Borisi, copak se nestydíš?“ dodal.
Sovoljov v dalším vydání svého pořadu následně tvrdil, že se Naděždinovi nepodařilo sesbírat dostatek podpisů, upozornila Meduza. Ve vysílání ukázal údajné screenshoty a audionahrávky, na kterých má hovořit Katz o „předělání“ některých souborů s cílem „zakrýt ukrajinské stopy“. Opoziční politik Katz však tato nařčení později odmítl a údajné „důkazy“ označil za podvrh.
„Do voleb z něj nic nezbude“
Naděždinovi se ruská propaganda věnuje také skrze další kanály, například televizi NTV, Rossija 1 a První kanál. Ty přehrály video zachycující Naděždina a jeho tým přinášející krabice s podpisy volební komisi. Její pracovník následně na nahrávce poukazuje na nesrovnalosti, ale zároveň říká, že je nelze označit jako přímé porušení pravidel.
Experti se proto neshodnou, zda bude Naděždinovi účast v prezidentských volbách povolena. Nezávislý novinář Michail Fishman se domnívá, že koordinovaná propagandistická kampaň naznačuje, že by mohla být Naděždinova kandidatura umožněna. Zdůvodňuje to potřebou režimu „mobilizovat proti vnitřnímu nepříteli“.
„Kreml možná považoval za účinnější Naděždina zdiskreditovat než ho odmítnout ve volbách. (...) V televizi ho budou smažit. Do voleb z něj nic nezbude. A Kreml stejně kontroluje sčítání hlasů,“ řekl Fishman Meduze.
Protiváleční kandidáti přípustní nejsou, uvedly zdroje Meduzy z Kremlu
Novinářka Farida Rustamová však uvedla, že její zdroje v ruském vedení „silně pochybují“, že Naděždinovi bude povoleno se o prezidentský úřad ucházet.
Také zdroje Meduzy z Putinovy administrativy hovoří o tom, že Kreml nedovolí úředníkům registrovat žádné protiválečné kandidáty. „Existuje část voličů, která si přeje ukončení války. Pokud se (Putinův protikandidát) rozhodne tuto poptávku uspokojit, může získat slušné procento. A to (Putinova administrativa) nepotřebuje,“ uvedl jeden ze zdrojů serveru.
Místopředseda ruské ústřední volební komise Nikolaj Bulajev v pátek prohlásil, že mezi podpisy na podporu Naděždina a také vůdce neparlamentní strany Komunisté Rusko Sergeje Malinkoviče se vyskytují „chyby budící údiv“.
Komise podle něj zpravidla nechává být drobné nepřesnosti. „A když vidíme desítky a desítky lidí, kteří už nejsou na tomto světě a kteří se přesto podepsali, pak vzniká problém s integritou etických norem, které využívají sběrači podpisů,“ prohlásil s tím, že na těchto praktikách se do jisté míry podílí i sám kandidát.
Naděždin toto tvrzení následně popřel. „Jsme nejživější z živých. Pokud se někomu na mých podpisových arších zjevují mrtvé duše, pak to přátelé vůbec není otázka ke mně, ale spíše k církvi, k exorcistovi,“ zareagoval Naděždin na sociální síti, kde také zveřejnil snímky dlouhých front lidí čekajících na to, aby mohli podpořit jeho kandidaturu.
Bulajev navrhl pozvat Naděždina a Malinkoviče na pondělní jednání pracovní skupiny, která prověřuje pravost dokumentů a podpisů, aby jim ukázala výsledky, k jakým dospěla, a tlumočila výhrady.
Podle průzkumu veřejného mínění nezávislé skupiny Russian Field provedeného na konci ledna dosáhla Naděždinova podpora mezi voliči, kteří se chystají hlasování zúčastnit, deseti procent. Mezi všemi respondenty pak osmi procent.
Volební komise má nyní deset dní na to, aby o kandidatuře Borise Naděždina rozhodla. Samotné volby se budou konat od 15. do 17. března. Podle Meduzy je „s jistotou vyhraje Vladimir Putin“.
