Duncovová nesmí kandidovat v ruských prezidentských volbách

Nahrávám video

Ruská opoziční novinářka Jekatěrina Duncovová nesmí v březnu kandidovat v prezidentských volbách. Rozhodnutí ústřední volební komise potvrdil Nejvyšší soud. Čistě symbolicky zůstávají v cestě Vladimira Putina k dalším šesti letům v čele Ruska už jen dva kandidáti. A jeden z toho je už teď ve vězení.

Moc šancí, že by byla prezidentkou, Jekatěrina Duncovová neměla. Přesto to chtěla zkusit jako nezávislá kandidátka s heslem: Vrátíme zemi budoucnost. Ústřední volební komise ale její žádost o registraci zamítla s tím, že obsahovala řadu chyb.

„Věřím, že se nesmíme vzdávat, okolnosti nás nezastaví. Hnutí, které se zrodilo, musíme zachovat,“ sděluje Duncovová.

Bývalá regionální novinářka a zastupitelka města Ržev chce založit stranu, která bude hlasem mladých proti válce na Ukrajině a izolaci země a která bude pro demokratické reformy, podporu menšin nebo propuštění politických vězňů, jako je Alexej Navalnyj. Matku tří dětí už proto vyslýchali vyšetřovatelé ruské prokuratury.

„Lidé mohou jen velmi složitě vyjádřit svůj názor veřejně. A to je špatně. Tak to nemá být. Lidé nemají být ve vězení jenom za to, co říkají,“ míní Duncovová.

Politiku Putina prý podporuje většina Rusů

Už v červenci oznámil svoji kandidaturu na ruského prezidenta Boris Naděždin. Ten má částečné zkušenosti z vysoké politiky, několik let byl poslancem Státní dumy. „Putin vede Rusko do slepé uličky. Jeho politika, jeho kurs. A speciální vojenská operace přetrhla naše vztahy s Evropou. Rozhodl jsem se tomu postavit,” říká Naděždin.

Borise Naděždina a Jekatěrinu Duncovovou teď zcela ignorují prokremelská média, nemluvě o státní televizi. Na kameru Naděždin naposledy mluvil v květnu. „Řekl jsem tehdy znamenitou frázi, že je potřeba vybrat jiného prezidenta, skončit tuto ukrajinskou historii a obnovit normální vztahy s evropskými zeměmi. Od konce května už mě do ruské televize nepustili,” uvádí.

Dalším vyzyvatelem současného ruského prezidenta je bývalý velitel proruských sil na Ukrajině Igor Girkin, kterého nizozemský soud loni v listopadu odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Moskva odsouzené v případu letu MH17 odmítla vydat. V Rusku je ale Girkin kvůli kritice Putina ve vazbě za podněcování extremismu.

Páté vítězství Vladimira Putina v březnových volbách v Rusku je téměř jisté. Politiku současného prezidenta včetně války na Ukrajině i podle nezávislých průzkumů podporuje většina Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 50 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled