Duncovová nesmí kandidovat v ruských prezidentských volbách

Nahrávám video
Události: Kandidáti v ruských prezidentských volbách
Zdroj: ČT24

Ruská opoziční novinářka Jekatěrina Duncovová nesmí v březnu kandidovat v prezidentských volbách. Rozhodnutí ústřední volební komise potvrdil Nejvyšší soud. Čistě symbolicky zůstávají v cestě Vladimira Putina k dalším šesti letům v čele Ruska už jen dva kandidáti. A jeden z toho je už teď ve vězení.

Moc šancí, že by byla prezidentkou, Jekatěrina Duncovová neměla. Přesto to chtěla zkusit jako nezávislá kandidátka s heslem: Vrátíme zemi budoucnost. Ústřední volební komise ale její žádost o registraci zamítla s tím, že obsahovala řadu chyb.

„Věřím, že se nesmíme vzdávat, okolnosti nás nezastaví. Hnutí, které se zrodilo, musíme zachovat,“ sděluje Duncovová.

Bývalá regionální novinářka a zastupitelka města Ržev chce založit stranu, která bude hlasem mladých proti válce na Ukrajině a izolaci země a která bude pro demokratické reformy, podporu menšin nebo propuštění politických vězňů, jako je Alexej Navalnyj. Matku tří dětí už proto vyslýchali vyšetřovatelé ruské prokuratury.

„Lidé mohou jen velmi složitě vyjádřit svůj názor veřejně. A to je špatně. Tak to nemá být. Lidé nemají být ve vězení jenom za to, co říkají,“ míní Duncovová.

Politiku Putina prý podporuje většina Rusů

Už v červenci oznámil svoji kandidaturu na ruského prezidenta Boris Naděždin. Ten má částečné zkušenosti z vysoké politiky, několik let byl poslancem Státní dumy. „Putin vede Rusko do slepé uličky. Jeho politika, jeho kurs. A speciální vojenská operace přetrhla naše vztahy s Evropou. Rozhodl jsem se tomu postavit,” říká Naděždin.

Borise Naděždina a Jekatěrinu Duncovovou teď zcela ignorují prokremelská média, nemluvě o státní televizi. Na kameru Naděždin naposledy mluvil v květnu. „Řekl jsem tehdy znamenitou frázi, že je potřeba vybrat jiného prezidenta, skončit tuto ukrajinskou historii a obnovit normální vztahy s evropskými zeměmi. Od konce května už mě do ruské televize nepustili,” uvádí.

Dalším vyzyvatelem současného ruského prezidenta je bývalý velitel proruských sil na Ukrajině Igor Girkin, kterého nizozemský soud loni v listopadu odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Moskva odsouzené v případu letu MH17 odmítla vydat. V Rusku je ale Girkin kvůli kritice Putina ve vazbě za podněcování extremismu.

Páté vítězství Vladimira Putina v březnových volbách v Rusku je téměř jisté. Politiku současného prezidenta včetně války na Ukrajině i podle nezávislých průzkumů podporuje většina Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 2 hhodinami
Načítání...