Putin získal vyzývatelku. Chce ukončit válku, s opozicí ji nic nepojí a vazby na oligarchy odmítá

Jekatěrina Duncovová chce být ruskou prezidentkou (zdroj: ČT24)

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Bývalá televizní reportérka a právnička Jekatěrina Duncovová je svobodnou matkou tří dětí. Ohlášením záměru kandidovat v ruských prezidentských volbách v březnu 2024 předběhla i Vladimira Putina. Jeho další kandidatura nebyla zatím oznámena, je ale považována za velmi pravděpodobnou. A to zejména po účelových změnách ústavy, které mimo jiné pro Putina prakticky ruší omezení v podobě maximálního počtu možných prezidentských mandátů. 

„Je jasné, že každý rozumný člověk, který udělá takový krok, se musí bát. Tento strach by ale neměl zvítězit,“ komentuje svůj zájem o kremelské křeslo Duncovová. První překážky, které bude muset překonat na cestě k možné kandidatuře jsou byrokratické: jen jedním z řady nezbytných kroků je nasbírat alespoň 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů, a to přinejmenším ze čtyřiceti regionů napříč celým Ruskem. To ale není ničím ve srovnání s nejtěžším úkolem: zvítězit.

„Na Putina nemyslím. Není správné, když v Evropě a ve Spojených státech říkají, že Rusové jsou Putin nebo Rusko je Putin,“ říká Duncovová.

Duncovová stojí stranou opozičních plánů

Jiné Rusko než Putinovo ale teď příliš vidět není. Hlavní postavy ruské opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Ti, kdo zbývají, svou strategii pro volby ještě nezveřejnili. Podle opozičních médií se aktuálně diskutuje o dvou scénářích: prvním je kandidatura jediné osobnosti, která integruje různé proudy, druhým pak demonstrativní bojkot hlasování. Duncovová ale stojí stranou těchto plánů. „Nepodporuje ji ani jeden z těchto (opozičních) názorových táborů,“ píše The Moscow Times.

Otázkou tedy je, zda by překvapivá kandidatura Jekatěriny Duncovové nebyla pro autoritářský režim nakonec jen kulisou, která má navodit zdání svobodných voleb. „Ne. Kreml, oligarchové ani velký byznys mě nepodporují,“ sděluje Duncovová.

Přes deklarovanou nezávislost Duncovová válku na Ukrajině v rozhovorech s médii raději válkou nenazývá. S ohledem na přísné restrikce volí oficiálně schválený eufemismus: vojenská operace. Odpor k ní je ale u Duncovové přesto zřejmý.

„Lidé jsou z toho, co se děje, velmi unavení. Rodiny, které ztratily své otce, bratry, manžely, syny, velmi trpí. Každý ozbrojený konflikt dříve nebo později skončí a já doufám, že tento skončí co nejdříve,“ míní.

Kde Jekatěrina Duncovová ve skutečnosti stojí, není v současném Rusku jednoduché určit. V uplynulém týdnu ji ale předvolala prokuratura. Státní zástupce ji požádal, aby své postoje k válce i názory na vládu upřesnila. Na to, zda úřady její vysvětlení přijmou, se stále čeká. Trestní kauzy z nedávné minulosti ale ukazují, že i skryté náznaky kritiky mohou v současném Rusku vynést drakonické tresty vězení.