Putin získal vyzývatelku. Chce ukončit válku, s opozicí ji nic nepojí a vazby na oligarchy odmítá

Nahrávám video

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Bývalá televizní reportérka a právnička Jekatěrina Duncovová je svobodnou matkou tří dětí. Ohlášením záměru kandidovat v ruských prezidentských volbách v březnu 2024 předběhla i Vladimira Putina. Jeho další kandidatura nebyla zatím oznámena, je ale považována za velmi pravděpodobnou. A to zejména po účelových změnách ústavy, které mimo jiné pro Putina prakticky ruší omezení v podobě maximálního počtu možných prezidentských mandátů. 

„Je jasné, že každý rozumný člověk, který udělá takový krok, se musí bát. Tento strach by ale neměl zvítězit,“ komentuje svůj zájem o kremelské křeslo Duncovová. První překážky, které bude muset překonat na cestě k možné kandidatuře jsou byrokratické: jen jedním z řady nezbytných kroků je nasbírat alespoň 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů, a to přinejmenším ze čtyřiceti regionů napříč celým Ruskem. To ale není ničím ve srovnání s nejtěžším úkolem: zvítězit.

„Na Putina nemyslím. Není správné, když v Evropě a ve Spojených státech říkají, že Rusové jsou Putin nebo Rusko je Putin,“ říká Duncovová.

Duncovová stojí stranou opozičních plánů

Jiné Rusko než Putinovo ale teď příliš vidět není. Hlavní postavy ruské opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Ti, kdo zbývají, svou strategii pro volby ještě nezveřejnili. Podle opozičních médií se aktuálně diskutuje o dvou scénářích: prvním je kandidatura jediné osobnosti, která integruje různé proudy, druhým pak demonstrativní bojkot hlasování. Duncovová ale stojí stranou těchto plánů. „Nepodporuje ji ani jeden z těchto (opozičních) názorových táborů,“ píše The Moscow Times.

Otázkou tedy je, zda by překvapivá kandidatura Jekatěriny Duncovové nebyla pro autoritářský režim nakonec jen kulisou, která má navodit zdání svobodných voleb. „Ne. Kreml, oligarchové ani velký byznys mě nepodporují,“ sděluje Duncovová.

Přes deklarovanou nezávislost Duncovová válku na Ukrajině v rozhovorech s médii raději válkou nenazývá. S ohledem na přísné restrikce volí oficiálně schválený eufemismus: vojenská operace. Odpor k ní je ale u Duncovové přesto zřejmý.

„Lidé jsou z toho, co se děje, velmi unavení. Rodiny, které ztratily své otce, bratry, manžely, syny, velmi trpí. Každý ozbrojený konflikt dříve nebo později skončí a já doufám, že tento skončí co nejdříve,“ míní.

Kde Jekatěrina Duncovová ve skutečnosti stojí, není v současném Rusku jednoduché určit. V uplynulém týdnu ji ale předvolala prokuratura. Státní zástupce ji požádal, aby své postoje k válce i názory na vládu upřesnila. Na to, zda úřady její vysvětlení přijmou, se stále čeká. Trestní kauzy z nedávné minulosti ale ukazují, že i skryté náznaky kritiky mohou v současném Rusku vynést drakonické tresty vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 5 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 7 hhodinami
Načítání...