Putin získal vyzývatelku. Chce ukončit válku, s opozicí ji nic nepojí a vazby na oligarchy odmítá

Nahrávám video

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Bývalá televizní reportérka a právnička Jekatěrina Duncovová je svobodnou matkou tří dětí. Ohlášením záměru kandidovat v ruských prezidentských volbách v březnu 2024 předběhla i Vladimira Putina. Jeho další kandidatura nebyla zatím oznámena, je ale považována za velmi pravděpodobnou. A to zejména po účelových změnách ústavy, které mimo jiné pro Putina prakticky ruší omezení v podobě maximálního počtu možných prezidentských mandátů. 

„Je jasné, že každý rozumný člověk, který udělá takový krok, se musí bát. Tento strach by ale neměl zvítězit,“ komentuje svůj zájem o kremelské křeslo Duncovová. První překážky, které bude muset překonat na cestě k možné kandidatuře jsou byrokratické: jen jedním z řady nezbytných kroků je nasbírat alespoň 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů, a to přinejmenším ze čtyřiceti regionů napříč celým Ruskem. To ale není ničím ve srovnání s nejtěžším úkolem: zvítězit.

„Na Putina nemyslím. Není správné, když v Evropě a ve Spojených státech říkají, že Rusové jsou Putin nebo Rusko je Putin,“ říká Duncovová.

Duncovová stojí stranou opozičních plánů

Jiné Rusko než Putinovo ale teď příliš vidět není. Hlavní postavy ruské opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Ti, kdo zbývají, svou strategii pro volby ještě nezveřejnili. Podle opozičních médií se aktuálně diskutuje o dvou scénářích: prvním je kandidatura jediné osobnosti, která integruje různé proudy, druhým pak demonstrativní bojkot hlasování. Duncovová ale stojí stranou těchto plánů. „Nepodporuje ji ani jeden z těchto (opozičních) názorových táborů,“ píše The Moscow Times.

Otázkou tedy je, zda by překvapivá kandidatura Jekatěriny Duncovové nebyla pro autoritářský režim nakonec jen kulisou, která má navodit zdání svobodných voleb. „Ne. Kreml, oligarchové ani velký byznys mě nepodporují,“ sděluje Duncovová.

Přes deklarovanou nezávislost Duncovová válku na Ukrajině v rozhovorech s médii raději válkou nenazývá. S ohledem na přísné restrikce volí oficiálně schválený eufemismus: vojenská operace. Odpor k ní je ale u Duncovové přesto zřejmý.

„Lidé jsou z toho, co se děje, velmi unavení. Rodiny, které ztratily své otce, bratry, manžely, syny, velmi trpí. Každý ozbrojený konflikt dříve nebo později skončí a já doufám, že tento skončí co nejdříve,“ míní.

Kde Jekatěrina Duncovová ve skutečnosti stojí, není v současném Rusku jednoduché určit. V uplynulém týdnu ji ale předvolala prokuratura. Státní zástupce ji požádal, aby své postoje k válce i názory na vládu upřesnila. Na to, zda úřady její vysvětlení přijmou, se stále čeká. Trestní kauzy z nedávné minulosti ale ukazují, že i skryté náznaky kritiky mohou v současném Rusku vynést drakonické tresty vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teheránem prošel smuteční průvod za zabitého Chameneího

V Teheránu se v pondělí konal smuteční průvod, který byl součástí šestidenního pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Rakev s Chameneího pozůstatky zahalená do vlajky projížděla s rakvemi několika jeho příbuzných zaplněnými ulicemi hlavního města, píší agentury. Nejvyšší íránský vůdce a jeho blízcí přišli o život 28. února při úderech na Írán, jimiž Izrael a Spojené státy zažehly regionální válku.
13:58Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoTrump zasáhl do trestu amerického fotbalisty. FIFA podle kritiků vytvořila nebezpečný precedent

Americký prezident Donald Trump intervenoval u šéfa FIFA Gianniho Infantina kvůli trestu pro útočníka reprezentace USA Folarina Baloguna. Disciplinární komise poté změnila zákaz startu v osmifinále mistrovství světa na podmíněný trest. FIFA zároveň zamítla protest Belgie, Balogun tak bude moci do vzájemného zápasu nastoupit. Kritici mluví o politickém zásahu do rozhodování fotbalové federace, ohrožení její nezávislosti a nebezpečném precedentu pro světový fotbal.
před 29 mminutami

Přenosová síť na Kubě zkolabovala, bez elektřiny je deset milionů lidí

Kubu v pondělí kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí.
před 50 mminutami

Kanada a Evropa do obrany investují kolem čtyř procent HDP, prohlásil před summitem Rutte

Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP, řekl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Rutte také vyzval státy NATO, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny, uvedly agentury. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.
před 3 hhodinami

EU k požáru ve Francii vysílá čtyři hasicí letouny, hoří i ve zbytku jižní Evropy

Evropská unie vysílá čtyři hasicí letouny na pomoc v boji s požáry na jihu Francie, napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stroje podle ní dorazí v pondělí z Kypru a Švédska. Unie je aktivovala v rámci evropského programu pro sdílení zdrojů RescEU. Stovky hasičů bojují s rozsáhlým požárem na jihozápadě Francie, napsala agentura AFP. Oheň podle ní ale zasáhl také některá místa Portugalska, Španělska nebo Řecka.
před 5 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti

Ukrajinské drony v pondělí zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž se cíl nacházel téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle Reuters šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku ruské invaze v únoru 2022.
před 5 hhodinami

Rusko opět masivně zaútočilo na Kyjev, úřady hlásí mrtvé a desítky zraněných

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně jednadvacet lidí, uvedly tamní úřady. V hlavním městě podle nich zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
01:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při násilnostech ve věznici na Srí Lance zemřelo přes dvacet lidí

Při nedělních násilnostech ve věznici na Srí Lance zemřelo 25 lidí a sto dalších utrpělo zranění. S odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje to napsala agentura Reuters, zatímco agentura AFP uvádí 23 mrtvých. Za potyčkami stojí dvě znesvářené skupiny, které obchodují s drogami.
11:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled