Informační válka šetří životy. Ukrajina k opuštění fronty přesvědčila sedmnáct tisíc Rusů

Pomocí cílených zpráv se podařilo ukrajinské armádě přesvědčit k dezerci už sedmnáct tisíc Rusů, napsal server Business Insider. Podrývat morálku okupantů pomáhají i jejich bývalí spolubojovníci, kteří přešli na stranu napadené země. Rusko ale pokusy o útěk z bojiště přísně trestá.

Za dvacet měsíců, které uplynuly od plnohodnotného útoku Ruska na Ukrajinu, byly zabity nebo zraněny statisíce ruských vojáků. Od 24. února 2022 ztratily ruské síly tisíce kusů dělostřelectva, obrněné techniky a dalšího vybavení, aniž by dosáhly výraznějších výsledků, které si původně sliboval vládce Kremlu Vladimir Putin.

Vedle ostré války na frontě probíhá další, navenek méně výrazná bitva, která ale přináší neopomenutelné výsledky. Server Business Insider přinesl zprávu o tom, jak Kyjev díky svým informačním operacím pomohl odstranit sedmnáct tisíc Rusů z bojiště, aniž by padl jediný výstřel.

Web se odkazuje na slova šéfa velitelství speciálních operací americké armády Jonathana Braga. Ten uvedl, že ukrajinská komunikace byla důležitým nástrojem, jak přesvědčit tisíce Rusů, aby opustili své pozice.

„Zasílání zpráv sehrálo obrovskou roli právě v taktickém a operačním smyslu,“ řekl Braga na výroční konferenci Asociace americké armády v říjnu. „Podporovali jsme v tom naše ukrajinské partnery. Dezertovalo sedmnáct tisíc Rusů,“ řekl.

Ukrajinská zručnost

Pomocí sociálních sítí může vojenská nebo zpravodajská služba shromáždit podrobné informace o protivníkovi, jeho vybavení a personálu a tyto informace použít k zacílení jednotlivých vojáků a podkopání jejich morálky.

„Na taktické úrovni je podrývání vůle a morálky jednotlivých vojáků až po podrývání celkových schopností jednotky neodmyslitelnou součástí a tradiční vojenskou činností je vnášení pochybností do mysli protivníka,“ vysvětlil Braga.

Ukrajina se pustila do řady operací v informačním prostoru. Ať už jde o přemlouvání spojenců, aby poslali více zbraní, nebo zesměšňování nedostatků Ruska na bojišti, Ukrajinci prokázali velkou zručnost ve využívání informací ve svůj prospěch.

Ukrajinská vojenská zpravodajská služba spustila v září 2022 telefonickou linku na pomoc ruským vojákům ochotným se vzdát, připomněl The Kyiv Independent. V srpnu zaznamenala sedmdesátiprocentní nárůst provozu poté, co ruský pilot Maxim Kuzminov přeběhl na ukrajinskou stranu s plně funkčním vrtulníkem Mi-8 a následně obdržel v přepočtu asi jedenáct a půl milionu korun jako odměnu.

Příběhy dezertérů

Kuzminov vystoupil na tiskové konferenci a vysvětlil, že přeběhl, protože „nechtěl přispívat“ ke zločinům páchaným ruskými silami na Ukrajině, která je podle něj „úžasnou zemí“. Uvedl, že ukrajinskou stranu kontaktoval z vlastní iniciativy a bylo mu řečeno, že pokud přeběhne, dostane od Ukrajiny garanci bezpečí pro sebe a svou rodinu, peníze a nové doklady.

Jeho vystoupení a příběhy dalších ruských dezertérů používá Ukrajina k tomu, aby vojáky nepřítele dostala na svou stranu, nebo alespoň mimo bojiště. Britský The Guardian přinesl například příběh Arťoma, který utekl do Arménie.

Pracoval v informačním centru, a nepodílel se proto přímo na zabíjení, přesto ale prý cítí odpovědnost za to, že k němu svými činy pomáhal.

„Nechtěl jsem se účastnit této války. Nechtěl jsem se podílet na imperialistických zvycích našeho vládce,“ řekl. „Ale cítím vinu před Ukrajinou. Vinu, že jsem to neudělal dříve. (…) Mohl jsem říci ne, jen jsem nevěděl, jaké to bude mít následky.“

Server EuroNews už v květnu napsal, že po loňských odvodech údajně vzrostl počet těch, kdo z fronty bez povolení zmizí. Počet Rusů, kteří utíkají z armády, prudce vzrostl i podle britského ministerstva obrany.

S odvoláním na „důvěryhodný výzkum nezávislých ruských novinářů“ Londýn uvedl, že jen v období od ledna do května 2023 bylo u ruských vojenských soudů řešeno 1053 případů osob, které odešly bez povolení, což bylo více než za celý rok 2022.

Zoufalou situaci ruských vojáků ilustruje i telefonát, který získala blízkovýchodní televize al-Džazíra. Voják Andrej v ní telefonuje své ženě a říká jí, že jsou tak špatně vybaveni, že si připadá jako v sovětské armádě za druhé světové války.

Přísné tresty

Dezerce a „dobrovolná“ kapitulace se v Rusku trestají dlouhými tresty vězení a výše citovaný Arťom uvedl, že mu velitelé vyhrožovali vězením, pokud se odváží opustit své stanoviště. Řekl také, že slyšel příběhy o tom, jak jsou příslušníci služby zavíráni do sklepů na východě Ukrajiny, když odmítli bojovat, což potvrdily i nezávislé ruské zpravodajské organizace.

Spojené státy nedávno dokonce obvinily Rusko, že popravuje vojáky, kteří neplní rozkazy, a vyhrožuje celým jednotkám smrtí, pokud ustoupí před ukrajinskou palbou. Odráží to podle nich problémy s morálkou, řekl mluvčí Bílého domu John Kirby.

Neuvedl žádné podrobnosti o tom, kolik ruských vojáků bylo popraveno za neuposlechnutí rozkazů, ani konkrétní příklady jednotek, kterým hrozila smrt za ústup. Jeho hodnocení koresponduje s tvrzeními, že čečenští bojovníci z jižního Ruska byli využíváni k vynucování disciplíny u nespokojených ruských vojáků, popravování dezertérů a těch, kteří se pokusili přeběhnout na ukrajinskou stranu.

Existují také zprávy, mimo jiné od britského ministerstva obrany, že pravidelná ruská armáda nasadila „zátarasové jednotky“, které hrozí zastřelením každého dezertéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...