Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie
Sociální sítě prokazatelně mění lidské chování, to ukázala už celá řada výzkumů. Zaměřovaly se zatím hlavně na fenomény, jako jsou koncentrace a deprese. Tentokrát se psychologové podívali na podrážděnost, kterou si pro tuto studii definovali jako sklon k hněvu a frustraci. Je spojená s řadou negativních jevů, jakou jsou například funkční poruchy, horší duševní zdraví, a dokonce někdy i sebevražedné chování.
Zatímco předchozí výzkumy prokázaly souvislosti mezi používáním sociálních médií a depresivními příznaky, míra, do jaké je zapojení do sociálních médií spojeno s podrážděností nebo jejím vlivem na depresi a úzkost, byla značně nejistá.
Autoři pro tento výzkum využili rozsáhlý soubor dat, který se podařilo shromáždit ve dvou vlnách projektu COVID States, jenž probíhal v letech 2023 a 2024. Kromě otázek na duševní zdraví obsahoval také ty, které se věnovaly používání sociálních médií a podrážděnosti. A zahrnoval odpovědi téměř 43 tisíc dospělých Američanů.
Jak se studují podráždění
Vědci rozdělili uživatele sociálních sítí na sedm skupin podle toho, jak často na nich jsou: nikdy, méně než jednou týdně, jednou týdně, několikrát týdně, jednou denně, několikrát denně a většinu dne. Analyzované platformy zahrnovaly Facebook, Instagram, TikTok a Twitter/X. Aby vyloučili vliv dalších faktorů, sledovali psychologové i několik dalších možných vlivů, jako je například politická angažovanost a politická příslušnost.
Průměrný věk účastníků byl 46 let, 58,5 procenta se identifikovalo jako ženy, 40,4 procenta jako muži a 1,1 procenta jako nebinární. Mezi respondenty jich 78,2 procent uvedlo, že denně používají alespoň jednu platformu sociálních médií. Časté používání sociálních médií přitom jasně korelovalo s vyšším skóre podrážděnosti, a to i když vědci vyloučili vliv jiných psychických problémů, jako je úzkost a deprese.
Vůbec nejhorší výsledky měli lidé, kteří na sociálních sítích tráví většinu dne, přičemž nejhorší dopad se našel u uživatelů sítě TikTok.
Vliv měly ale také proměnné týkající se politické angažovanosti, jako je časté zveřejňování politických příspěvků nebo konzumace politických zpráv; i ony byly spojené se zvýšenou podrážděností.
„Vysoká míra zapojení do sociálních médií, zejména časté zveřejňování příspěvků, byla u dospělých Američanů spojena s větší podrážděností,“ shrnují autoři. „Studie sice nemohla prokázat přímou příčinnou souvislost, výsledky ale naznačují potenciální vztah zpětné vazby, kdy podrážděnost může ovlivňovat jak touhu angažovat se, tak zvyšovat podrážděnost z používání sociálních médií.“
Vědci tedy nejsou zatím schopní zjistit, jestli sítě přitahují podrážděné lidi, jestli podrážděnost vzniká až na síti, anebo jde o složitější proces, ve kterém se oba tyto faktory navzájem ovlivňují. Mají náznaky, že třetí možnost je nejblíže pravdě, ale chtějí ve studii tohoto fenoménu pokračovat, aby pochopili nejen celé tyto komplexní jevy, ale hlavně jejich možné důsledky pro veřejné zdraví – a samozřejmě také přišli na potenciální řešení.
