Proces strana 2 z 3

V utajení se v Číně koná proces s uneseným miliardářem Siaem Ťien-chuou. Státní bezpečnost ho před pěti lety unesla z Hongkongu v rámci zátahu proti finančním skupinám. Zakladatel společnosti Tomorrow Group s kontakty na špičky komunistické strany je jednou z kořistí v protikorupční kampani prezidenta Si Ťin-pchinga. Konkrétní obvinění i místo konání soudu úřady skrývají.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi sto kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává dříve uložený trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až patnáct let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij si v dalším procesu vedeném proti ní, tentokrát kvůli údajné korupci, vyslechla výpověď svého bývalého spojence, který vystupuje jako důležitý svědek obžaloby. Su Ťij je od únorového puče vězněna kvůli řadě obvinění, která však její právníci odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Pozůstalí po 298 obětech letu MH17 sestřeleného v roce 2014 nad východní Ukrajinou začali vypovídat před soudem v Nizozemsku. Někteří z nich viní Rusko ze lži, jiní žádají potrestání viníků, aby našli klid. Obžalováni jsou tři ruští a jeden ukrajinský občan, kteří jsou podezřelí ze zapojení do pádu Boeingu 777 společnosti Malaysian Airlines. Mezinárodní tým vyšetřovatelů připsal sestřelení letadla raketě ruských ozbrojených sil odpálené z prostoru, který kontrolují Ruskem podporovaní separatisté. Oni i Moskva odpovědnost odmítají.

Ve Vatikánu začal proces s deseti lidmi, kteří jsou obžalováni ze zpronevěry financí, podvodů, vydírání či zneužití úřadu. Je mezi nimi i bývalý prefekt papežského státu Giovanni Angelo Becciu, který je prvním kardinálem, jenž stanul před vatikánským trestním soudem a nejvýše postaveným úředníkem Svatého stolce obžalovaným z finančních trestných činů. Obvinění odmítá.

Moskevský městský soud uložil tresty odnětí svobody od pěti do dvanácti let pěti policistům, kteří předloni v červnu podstrčili známému novináři Ivanu Golunovovi drogy, aby jej mohli obvinit a dosáhnout jeho uvěznění. Soud zároveň rozhodl, že Golunov, jehož případ byl vykonstruován, má právo požadovat od policistů odškodné v celkové výši pět milionů rublů (zhruba 1,4 milionu Kč), informuje agentura TASS.

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Obhájce bývalého amerického policisty Dereka Chauvina v úterý požádal soud v Minneapolisu o nový proces pro svého klienta. Učinil tak zhruba dva týdny poté, co porota Chauvina shledala vinným z vraždy a zabití George Floyda. Obhájce expolicisty Eric Nelson podal u soudu několik návrhů s žádostí o nový proces, ve kterých uvedl, že dosavadní soud s jeho klientem nebyl spravedlivý, uvedla agentura Reuters.

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Bělošský expolicista Derek Chauvin odmítl svědčit v soudním procesu, v němž čelí obviněním z vraždy a zabití Afroameričana George Floyda, jehož smrt loni vyvolala mezinárodní vlnu protestů. Agentura AP připomněla, že Chauvin ještě svou verzi událostí z minulého května veřejně nepředstavil. Obžaloba i obhajoba soud informovaly, že nehodlají předvolat další svědky. Na řadě jsou tak závěrečné řeči, jež zazní v pondělí, píše agentura Reuters.

Pneumolog Martin Tobin ve čtvrtek u soudu s expolicistou Derekem Chauvinem uvedl, že George Floyd zemřel kvůli nedostatku kyslíku, když mu obžalovaný zaklekl na krk při policejním zásahu. Informovala o tom agentura Reuters. Lékař, který působí na jednotce intenzivní péče v Chicagu, byl během procesu povolán jako svědek obžaloby. Floyd měl podle něho zemřít na asfyxii (dušení).

Italští právní experti chtějí znovu otevřít více než sedm set let starý případ Danta Alighieriho. Jednoho z největších italských básníků a jazykovědců odsoudil v roce 1302 tehdejší starosta Florencie k vyhnanství a autor Božské komedie se už do svého rodného města nikdy nevrátil. Právníci teď zkoumají, zda by případ nešel znovu otevřít a tehdejší rozhodnutí soudu případně anulovat.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

V uplynulých týdnech Česká televize uvedla filmovou minisérii ze života Boženy Němcové. V době, kdy spisovatelka žila, vznikaly ve světě nové převratné vynálezy a mezi nimi i fotografie. Tvůrci Boženy se nechali tehdejší technologií inspirovat a celý proces zopakovali. Během natáčení vznikla jedinečná a jediná fotografie zachycená na pokovené desce. Samotná spisovatelka viděla podobný postup během svého pobytu v Litomyšli v roce 1840.

Přiznat se, zkrátit si délku procesu a dostat méně let ve vězení, takovou možnost mají od října nově obžalovaní z těžkých zločinů. Se státním zástupcem se mohou dohodnout na výši trestu. A pokud souhlasí i soud, proces definitivně končí. Dohoda o vině a trestu se od změny zákona používá desetkrát častěji. Do budoucna by tento systém mohl pomoci pro zrychlení celého soudního řízení.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy před pařížským soudem odmítl, že by se kdy dopustil korupce, a uvedl, že se stal obětí lží. Informovala o tom agentura Reuters. Bývalý státník čelí obžalobě z korupce a obchodování s vlivem, vinu dlouhodobě odmítá. Proces začal po dvou odročeních minulý týden.

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl odsouzen k trestu 13,5 měsíce vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho další kolegové – Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

V Hongkongu začal proces s prodemokratickými aktivisty kvůli plánování protivládních demonstrací. Známý představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong a další dva aktivisté byli vzati do vyšetřovací vazby poté, co u soudu přiznali vinu.

Dušana Kováčika, šéfa slovenské speciální prokuratury, která dohlíží i na vyšetřování nejzávažnější kriminality, spolu s nejmenovaným vysokým policejním funkcionářem zadržela policie. Napsal to na svém webu list Denník N, podle kterého je dvojice podezřelá, že pomáhala jednomu ze zločineckých gangů. Policie ani prokuratura informaci zatím nekomentovaly.

Politické procesy komunistického režimu tvrdě zasáhly také oblast sportu. Před 70 lety proběhl v Praze vykonstruovaný soud „proti Modrému a spol.“ s jedenácti československými hokejisty, z nichž osm bylo mistry světa. Všichni byli po dvou dnech líčení za nepřítomnosti veřejnosti odsouzeni za velezradu a špionáž. Výše trestů se pohybovala od osmi měsíců až po 15 let.

Půlroční podmíněný trest, který dostal Jiří Kopřiva za letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu, neplatí. Pražský vrchní soud vyhověl odvolání státního zástupce, zrušil rozsudek a vrátil věc k novému projednání. Prokuratura nesouhlasila s tím, že byl Kopřiva potrestán za schvalování trestného činu a za podněcování, nikoliv za podporu a propagaci terorismu. Pro muže žádá pětileté vězení.