Ve Vatikánu začal proces s deseti lidmi, kteří jsou obžalováni ze zpronevěry financí, podvodů, vydírání či zneužití úřadu. Je mezi nimi i bývalý prefekt papežského státu Giovanni Angelo Becciu, který je prvním kardinálem, jenž stanul před vatikánským trestním soudem a nejvýše postaveným úředníkem Svatého stolce obžalovaným z finančních trestných činů. Obvinění odmítá.
Přepychové dramatické kulisy, ve kterých se řeší dramatický případ přepychových budov. Vzhledem k vysokému počtu obviněných i zájmu médií se na soudní síň upravil jeden ze sálů vatikánského muzea. Pozornost se v nich teď místo Michelangelova Posledního soudu upírá na první civilní soud s kardinálem – bývalým prefektem vatikánské kongregace pro svatořečení.
Třiasedmdesátiletý Becciu je obžalován mimo jiné ze zpronevěry a zneužití úřadu. Těchto činů se podle žaloby dopustil jako náměstek vatikánského státního sekretáře (de facto předsedy vlády), jímž byl od roku 2011 do roku 2018.
Becciu loni v září po nátlaku papeže Františka rezignoval na všechny funkce. Vzdal se úřadu prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení a také kardinálských pravomocí. To mimo jiné znamená, že se nemůže účastnit konkláve, které volí nového papeže.
Soud vede bývalý prokurátor, který dříve vyšetřoval mafii
Agentury APA a EFE proces označily za historický, podle AP jde o největší kriminální kauzu v novodobých dějinách papežského státu. Předsedajícím soudcem je Giuseppe Pignatone, bývalý hlavní římský prokurátor, který dříve vyšetřoval zločiny sicilské či kalábrijské mafie.
Proces má objasnit roli obžalovaných ve finančních machinacích a nákupu luxusních nemovitostí, kvůli nimž přišel Vatikán o miliony eur. V centru kauzy je nákup nemovitosti v luxusní londýnské čtvrti, kterou Svatý stolec získal přes prostředníky před několika lety za nadhodnocenou cenu. Použil při tom i peníze, které dostává od katolíků z celého světa a kterým se říká Svatopetrský haléř.
Ze zpronevěry je obžalována i Becciuova někdejší spolupracovnice Cecilia Marognaová, která pochází stejně jako Becciu z italské Sardinie. Mezi obžalovanými je i bývalý ředitel vatikánského úřadu pro kontrolu finančních operací (AIF) Tommaso di Ruzza či švýcarský právník René Brülhart, který byl prvním předsedou správní rady AIF po založení tohoto orgánu v roce 2010. Z vydírání jsou navíc obviněni Gianlugi Torzi, jenž měl mimo jiné pomoci zprostředkovat nabytí nemovitosti v Londýně, a Enrico Crasso, který dlouhá léta pracoval pro Vatikán jako finanční konzultant.
Na vyšetřování, jež bylo zahájeno v roce 2019, se podílely i úřady ve Spojených arabských emirátech, Británii, Lucembursku, Slovinsku či Švýcarsku.
Proces se koná podle nových pravidel, která vydal v dubnu papež František a která umožňují prvoinstančním vatikánským soudům zabývat se obžalobami v trestních věcech vznesenými proti kardinálům a biskupům. Předtím mohl tyto církevní hodnostáře soudit jen vyšší soud složený z kardinálů.
