Italští právní experti chtějí znovu otevřít více než sedm set let starý případ Danta Alighieriho. Jednoho z největších italských básníků a jazykovědců odsoudil v roce 1302 tehdejší starosta Florencie k vyhnanství a autor Božské komedie se už do svého rodného města nikdy nevrátil. Právníci teď zkoumají, zda by případ nešel znovu otevřít a tehdejší rozhodnutí soudu případně anulovat.
Tým právníků chce přezkoumat, zda lze zrušit rozsudek nad Dantem. Po více než sedmi stech letech
Horizont ČT24: Proces s Dantem po sedmi stech letech (zdroj: ČT24)
Danteho socha stojí ve Florencii před bazilikou Santa Croce, která je místem posledního odpočinku Michelangela, Machiavelliho a dalších slavných rodáků. Ostatky autora Božské komedie v něm ale kvůli 719 let starému rozsudku chybí.
„Dante je jedním z našich význačných spoluobčanů. Neměli bychom znovu promarnit příležitost,“ přibližuje právník Alessandro Traversi, proč se rozhodl přezkum Dantova procesu zorganizovat. Je odborníkem na trestní právo a se svým týmem a historiky hodlá přezkoumat, zda se slavný literát nestal obětí politického pronásledování.
Tvrdí, že v ideálním případě by se mohl rozsudek anulovat. „Chceme zjistit, zda rozsudek byl vynesen po spravedlivém procesu, nebo šlo naopak o politické odsouzení s cílem zbavit se nepříjemného protivníka.“
K týmu se přidali i potomci Danta a starosty
Dante byl aktivní nejen v literatuře, ale právě i v politice, v které si z dnešního pohledu vybral špatnou stranu. Jako člen vedení města hájil jeho nezávislost, když se ale Florencie zmocnili papežovi stoupenci, upadl v nemilost. Nakonec ho k trvalému vyhnanství odsoudil nový starosta da Gubbio.
K otevření případu chce expertní tým přizvat i potomky obou protagonistů. „Pojal jsem to jen jako druh zábavy. Protože žádné důsledky z toho nevyplynou. To není možné,“ vysvětluje svou účast Dantův potomek Sperello di Serego Alighieri.
„Ne, nebudu o nic bojovat. Připadne mi zajímavé celý příběh znovu přezkoumat,“ přidává se Antoine de Gabrielli, potomek bývalého starosty da Gubbia.
Oba potomci se shodují v tom, že pokud by Danta z Florencie nevyhnali, Božskou komedii by nikdy nenapsal. A i když po zbytek života bojoval za to, aby se do rodného města mohl vrátit, nejvíc by ho podle Sperella potěšil fakt, že je dodnes označován za otce spisovné italštiny.