Nejstarší české fotografie se dotkla i Božena Němcová. Filmaři starý proces zkusili zopakovat 29. 1. 2021 | Zdroj: Česká televize, ČT24, iROZHLAS.cz, fotografovani.cz, Náprstkovo muzeum, Národním technickém muzeu, Wikipeda, esbirky.cz
V uplynulých týdnech Česká televize uvedla filmovou minisérii ze života Boženy Němcové. V době, kdy spisovatelka žila, vznikaly ve světě nové převratné vynálezy a mezi nimi i fotografie. Tvůrci Boženy se nechali tehdejší technologií inspirovat a celý proces zopakovali. Během natáčení vznikla jedinečná a jediná fotografie zachycená na pokovené desce. Samotná spisovatelka viděla podobný postup během svého pobytu v Litomyšli v roce 1840.
Daguerrotypie je složitý chemický-fotografický proces, jehož postup vymyslel Francouz Louis Daguerre. Ten na svém vynálezu pracoval 23 let. Jeho patent byl v roce 1839 oficiálně uznán a Francouzská akademie věd následně darovala daguerrotypii celému světu bez nároku na odměnu
Fotografický proces tehdy naprosto uchvátil celý svět a zpráva o jeho vzniku se šířila velmi rychle
Již v roce 1840 doputoval tento fotografický proces na české území. Jedním z prvních, kteří ho vyzkoušeli, byl Ignác Florus Stašek
Do tajů daguerrotypie Staška uvedl profesor fyziky na vídeňské univerzitě Andreas von Ettingshausen. V srpnu roku 1839 totiž nechyběl na slavnostním zasedání Francouzské akademie věd
V Litomyšli, kde matematik, doktor filozofie a astronom Ignác Stašek žil, vznikla i nejstarší dochovaná česká fotografie. Z historického záznamu, který napsala do časopisu Květy 9. června 1840 Magdalena Dobromila Rettigová, vyplývá, že Stašek společně s Ettingshausenem daguerrotypovali 2. června 1840
Místem vzniku této fotografie bylo Smetanovo náměstí v Litomyšli, přesněji dům číslo popisné 25. Na historické fotografii je zaznamenána budova pošty, která se na místě nachází doposud. Jeji současná podoba je už ale jiná
Zajímavostí ale je, že ve stejné době a ve stejné společenské skupině se v roce 1840 v Litomyšli pohybovala a žila Božena Němcová
Historické záznamy nasvědčují tomu, že se s Ignácem Staškem znala a je velmi pravděpodobné, že byla u vzniku dochované fotografie. Němcová totiž bydlela v sousedním domě číslo 27
Dle tehdejších měřítek se takto významná událost neobešla bez diváků. Akcí, kdy se představovaly různé vynálezy a experimenty, se běžně účastnila i veřejnost
V dobovém záznamu rovněž popisuje Rettigová (přítelkyně Boženy Němcové), že se akce zúčastnil hrabě Antonín Valdštejn. Což jen potvrzuje důležitost jedinečné události
Někteří historici uvádějí, že snímek vznikl spíše v létě 1840. Nic to ale nemění na faktu, že Němcová o vzniku fotografické metody byla informovaná
Tato fotografická metoda využívá fyzikálně-chemického procesu, kdy se na postříbřenou měděnou destičku nanese vrstva jodidu stříbrného
Poté, co se deska osvítila ve fotografickém přístroji, byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti. Fotograf musel celou dobu sledovat objevení obrazu a ve správnou chvíli proces ukončit, tak aby nedošlo ke zčernání
Nakonec desku vložil do ustalovače, který proces tvorby obrazu ukončil
O pár let později (1851) vznikl kolodiový proces, jehož podstatou je exponování a vyvolávání fotografického obrazu za mokra. Ten daguerrotypii rychle nahradil. A právě koloidový proces použili tvůrci minisérie v létě roku 2019 ke zvěčnění Boženy (Anny Geislerová) a jejích filmových dětí. Realizace projektu se odehrála v režii fotografů Jiřího Petery a Lukáše Hypiuse
