Evropská unie a Británie ve čtvrtek obnoví přerušené rozhovory o budoucích vztazích. Po telefonátu s šéfem unijních vyjednavačů Michelem Barnierem to oznámil jeho britský protějšek David Frost. Barnier předtím v Evropském parlamentu prohlásil, že dohoda je na dosah, pokud budou obě strany postupovat konstruktivně. Británie od minulého týdne odmítala v jednáních pokračovat, dokud EU zásadně nezmění přístup a nepřestane požadovat jednostranné ústupky. Předseda Evropské rady Charles Michel ráno řekl, že osud dalších vyjednávání je v rukou Londýna.
Johnson zrušil ultimátum. Británie obnoví rozhovory s EU, podle Barniera je dohoda na dosah
Ačkoli na dojednání dohody o pobrexitových vztazích zbývá již jen několik týdnů, rozhovory jsou v současnosti zablokované, neboť i Velká Británie požaduje ráznou změnu přístupu druhé strany.
„Spojené království musí učinit zásadní rozhodnutí o své vlastní budoucnosti,“ řekl Michel zákonodárcům, které seznámil s výsledkem jednání prezidentů a premiérů členských zemí z minulého týdne.
Šéfové států a vlád vyzvali k pokračování rozhovorů a apelovali na Londýn, aby učinil další „nutné kroky“ k dosažení kompromisu. Ty se mají týkat především pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním závazků a práv na rybolov v britských vodách.
Evropský blok neustoupí v otázce rybolovu
„Naši britští přátelé říkají, že chtějí dodržovat nejvyšší standardy. Pokud je to pravda, proč se k nim nezavážou? Nepotřebujeme slova, potřebujeme záruky,“ prohlásil Michel na adresu neochoty Londýna sladit podmínky podnikání britských firem včetně státní pomoci s těmi unijními.
Evropský blok podle něj nebude ustupovat ani v otázce rybolovu, neboť brexit nebyl volbou rybářů z unijních zemí a neměli by za něj nést následky. Právě omezení jejich přístupu do britských vod je přitom pro britského premiéra Borise Johnsona stále klíčovou podmínkou pro uzavření dohody.
„Dohoda je na dosah, pokud budou obě strany ochotny postupovat konstruktivně a činit kompromisy,“ podotkl Barnier před tím, než se telefonicky spojil s Frostem. Dodal, že pro EU bude i nadále zásadní udržet jednotnou pozici všech členských zemí.
Hlavní britský vyjednavač na Twitteru oznámil, že obě strany opět nalezly společný základ pro jednání. „Intenzivní rozhovory budou probíhat každý den a začnou zítra (ve čtvrtek) odpoledne v Londýně,“ upřesnil Frost.
Obě strany jsou si vědomy, že na její dojednání mají již jen několik týdnů. Případnou smlouvu musí totiž potvrdit i národní parlamenty a také Evropský parlament. Ten tak může učinit nejpozději na plenární schůzi plánované na polovinu prosince. Pokud do té doby nebude dohoda hotova, začne se přes Lamanšský průliv od ledna obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v europarlamentu připomněl, že Británie se již loni v dřívější dohodě o svém vystoupení zavázala dodržovat řadu podmínek včetně toho, že nevznikne tvrdá hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Části této dohody ovšem porušuje návrh zákona o vnitřním trhu, který schválila britská Dolní sněmovna.
obrázek
Státy EU se shodly na reformě rozdělování zemědělských dotací
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace. Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to ve středu ráno německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.
Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu korun).
Členské státy vedly o podmínkách jejich rozdělování debaty už od předloňského výchozího návrhu Komise a přely se mimo jiné o to, zda má být úroveň ekologických závazků pro země povinná, či dobrovolná.
„Dnešní shoda je milníkem v evropské zemědělské politice. Členské státy ukázaly, že jim jde o vyšší ekologické standardy v zemědělství a zároveň podpořily potřebnou flexibilitu, která zajistí konkurenceschopnost farmářů,“ řekla německá ministryně.
Na podporu ekologických opatření bude putovat 20 procent přímých dotací
Státy budou podle schváleného kompromisu muset vyhradit na podporu ekologických opatření 20 procent přímých dotací. Pokud začnou zemědělci hospodařit šetrněji, budou zároveň moci dostat peníze navíc. Kvůli zmírnění dopadu nových pravidel na jednotlivé farmáře bude na začátku platit dvouleté zaváděcí období se zvýšenou tolerancí. Členské státy budou mít i flexibilitu v tom, jaká ekologická opatření chtějí podporovat.
Některé státy včetně České republiky požadovaly, aby země mohly o podílech, které na přechod k ekologickému zemědělství vyhradí, rozhodovat samy, s čímž konečný kompromis nepočítá.
Tento týden vyjednávají o své pozici k reformě SZP také europoslanci. Hlasovat budou o stovkách pozměňovacích návrhů a konečný postoj bude znám až v pátek. Už z prvních úterních hlasování je ale patrné, že mají dostatečnou podporu společné návrhy tří nejsilnějších parlamentních skupin. Ty počítají mimo jiné s tím, že by do přechodu ke klimaticky udržitelnému hospodářství měly státy místo dvaceti investovat 30 procent přímých dotací.