EU a Velká Británie se dohodly na podobě budoucích vztahů

Evropská unie a Británie se ve čtvrtek dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Pokud bude mít například některá ze stran pocit, že je znevýhodňována, podle dohody může podat předmět sporu k arbitráži nebo na něho uvalit tarif, aby ochránila své spotřebitele a podnikatele.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda Evropské unie s Velkou Británií dobrá, spravedlivá, vyvážená a vyplatilo se za ni bojovat. Řekla, že EU může nyní nechat brexit za sebou, Británie pro ni bude ale nadále partnerem a spojencem.

„Byla to dlouhá a křivolaká cesta. Dosáhli jsme ale dobré dohody. Je to spravedlivá, je to vyvážená dohoda,“ uvedla von der Leyenová. Dodala, že uzavření dohody o budoucích vztazích bylo správné a zodpovědné z obou stran.

Dohoda, kterou se podařilo dojednat, podle šéfky Evropské komise nechrání jen zájmy EU, ale i zájmy Británie. „Bude solidním základem pro nový začátek s dlouholetým přítelem,“ dodala. 

Evropská unie podle von der Leyenové ukázala v jednáních jednotu a sílu. „Můžeme konečně nechat brexit za sebou a Evropa se může dál posouvat kupředu,“ zdůraznila. Zároveň uvedla, že dohoda obsahuje zásadní opatření pro případ, že se jí některá ze stran nebude řídit.

Barnier: Dnešek je den úlevy

Hlavní vyjednávač Evropské unie Michel Barnier označil dnešek za den úlevy, který je ale poskvrněn i smutkem nad odchodem Británie z EU. Nyní se podle něj musí k dohodě vyjádřit jednotlivé členské země a také Evropský parlament.

„Vše, co bylo Britům slíbeno během referenda v roce 2016 a v loňských parlamentních volbách, je touto dohodou splněno,“ uvedl úřad britského premiéra Borise Johnsona. „Převzali jsme zpět kontrolu nad svými penězi, hranicemi, zákony, obchodem a vodami, ve kterých lovíme ryby,“ dodal. 

Michel Barnier
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Johnson: Dohoda s EU je dobrá pro celou Evropu

Johnson na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že dohoda v Británii ochrání pracovní místa a že země má opět pod kontrolou svůj osud, své zákony i své vody. Premiér rovněž ocenil práci vyjednávačů obou stran. Dohoda podle něj také přináší jistotu podnikatelům v celé zemi.

Na Twitteru už před tiskovou konferencí Johnson zveřejnil fotografii, na níž má ruce zdvižené nad hlavou a zvednuté palce ve vítězném gestu. „Soudní dvůr EU pro nás už nebude hrát roli. Znamená to, že od 1. ledna 2021 budeme mít plnou politickou a ekonomickou nezávislost,“ řekl Johnson.

Poprvé od roku 1973 bude mít Británie také plnou kontrolu nad svými vodami, dodal premiér s odkazem na rok, kdy Británie vstoupila do Evropských společenství, předchůdce dnešní Evropské unie.

Británie bude nyní dynamická a prosperující země, což pro EU není špatné, řekl Johnson. Z hospodářské soutěže budou profitovat obě strany a EU bude spojenec i přítel Británie, podotkl. Také uvedl, že na něj mnozí tlačili, aby dohodl prodloužení přechodného období. On to ale údajně odmítl, protože už chtěl ukončit nejistotu.

„Žádná dohoda nevyrovná to, co nám brexit vzal. Je čas na referendum o naší vlastní nezávislosti, jako evropského národa,“ napsala ve čtvrtek skotská premiérka Nicola Sturgeonová na Twitteru. „Je třeba si uvědomit, že brexit se odehrál proti vůli Skotska,“ připomněla výsledky referenda o vystoupení Británie z EU z roku 2016. Voliči ve Skotsku v něm byli výrazně proti a 62 procent z nich podpořilo setrvání Spojeného království v Unii.

Británie zůstane důležitým partnerem, řekla Merkelová

Za historickou označila dohodu německá kancléřka Angela Merkelová. „Touto dohodou vytváříme základy pro novou kapitolu v našich vztazích,“ uvedla Merkelová. „Británie bude i mimo Evropskou unii nadále důležitým partnerem Německa a Evropské unie,“ dodala.

Kancléřka slíbila, že Německo urychleně dohodu prostuduje. Vláda by o ní mohla jednat už v pondělí 28. prosince. „Věřím, že máme před sebou dobrý výsledek,“ dodala. Úlevu nad výsledkem jednání vyjádřil i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Byl to vyjednávací maraton, ale ve světovém rekordu a s dlouhým závěrečným sprintem.“

Podle něj se dlouhé vyjednávání vyplatilo. Německo, které nyní předsedá Radě EU, udělá podle Maase vše pro to, aby mohla dohoda začít provizorně platit už 1. ledna 2021. Irský premiér Micheál Martin uvedl, že dohoda EU s Británií chrání irské zájmy. Je podle něj „dobrým kompromisem a vyváženým výsledkem“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Za dobrou zprávu označil výsledek jednání také italský premiér Giuseppe Conte. Británie podle něj zůstane klíčovým partnerem a spojencem EU a stejně tak Itálie. Španělský premiér Pedro Sánchez dohodu rovněž přivítal. „Španělsko a Spojené království budou pokračovat v dialogu, aby dosáhly dohody o Gibraltaru,“ dodal.

Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa je vyjednaná dohoda základem pro silné partnerství EU a Spojeného království a poskytuje klíčové záruky pro „spravedlivou soutěž pro naše firmy“. Nizozemský premiér Mark Rutte označil uzavření dohody za „skvělou zprávu“. 

Británie na konci letošního ledna opustila EU a do 31. prosince je v takzvaném přechodném období, během něhož se vztahy EU a Londýna ještě řídí unijním právem. Jaké budou jejich vztahy od Nového roku, záleží právě na nynější dohodě. Tu v poslední době blokovaly kromě rybolovných práv i neshody kolem pravidel hospodářské soutěže.

Britský parlament a EU budou mít konečné slovo

Dohodu musí schválit také britský parlament a EU. Média tento týden psala, že strany by se mohly dohodnout na „provizorní aplikaci“ dohody od 1. ledna a až pak by dohodu mohl ratifikovat Evropský parlament.

Pokud by se Londýn s Bruselem na podobě budoucích vztahů a pravidlech vzájemného obchodu nakonec neshodly, musel by se od 1. ledna 2021 pohyb zboží a služeb přes Lamanšský průliv řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), se všemi cly a komplikacemi, které to přináší.

Jak by to z počátku mohlo vypadat, ukázal tento týden, kdy Francie kvůli nové variantě viru SARS-CoV-2 uzavřela hranici s Británií. Především na anglické straně Lamanšského průlivu se pak tvořily kolony tisíců kamionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 48 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...