Termín vypršel, dohoda není. Budeme dál jednat, slibují EU s Británií

4 minuty
Události: Vyjednávání obchodní dohody bude pokračovat
Zdroj: ČT24

Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili neděli jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.

„Naše vyjednávací týmy v posledních dnech pracovaly dnem i nocí. A navzdory vyčerpání po téměř ročním vyjednávání, navzdory tomu, že se neustále neplnily stanovené termíny, tak si myslíme, že je v tuto chvíli zodpovědné postoupit ještě o další míli,“ uvedli Johnson a von der Leyenová ve společném prohlášení.

„Obávám se, že jsme v některých věcech stále velmi vzdáleni, ale naděje umírá poslední,“ prohlásil poté sám Johnson. Británie podle něj neopustí jednací stůl, dokud bude jakákoli šance na uzavření dohody. To je však reálné pouze v případě, že EU přistoupí na požadavky Británie.

„Veškeré potřebné kroky“

Pokračování rozhovorů uvítala sedmadvacítka členských zemí EU. Ve společném prohlášení poskytnutém agentuře Reuters země uvedly, že pro dosažení dohody je nutné učinit veškeré potřebné kroky.

„Vítáme informace z jednání, že došlo k pokroku a že jednání budou pokračovat. Další dny budou důležité. V případě, že vyjednavači předloží dohodu, Evropská rada ji bez prodlení do detailu prozkoumá. A na základě tohoto posouzení přijme veškerá nezbytná opatření, aby vešla v platnost co nejdříve,“ stojí v prohlášení.

Také předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že obě strany udělají vše, aby dosáhly dohody. „Každá příležitost dosáhnout dohody je velmi vítána,“ dodala na tiskové konferenci v Berlíně kancléřka Angela Merkelová.

Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneyho je společné prohlášení von der Leyenové a Johnsona dobrým signálem. Dosažení pobrexitové obchodní dohody bude podle něj nesmírně těžké, nikoliv však nemožné. „Musíme udržet nervy a nechat vyjednavače posouvat se krok za krokem kupředu, i během takto pozdní fáze,“ vyzval ministr.

Podle diplomatických zdrojů ČTK jsou státy jednotné v názoru, že pokud vyjednavači dospějí ke shodě v době, kdy by už ji do konce roku nestihl schválit Evropský parlament, začala by platit provizorně hned po schválení od zástupců vlád. Europoslanci by se k ní pak vyslovili v lednu, kdy by ji mohli potvrdit nebo zamítnout.

Tato varianta se však nelíbí mnoha poslancům europarlamentu, kteří nechtějí pouze „dávat razítko“ na již platnou dohodu. „Tajná vyjednávání jsou vzdálená jakékoli demokratické kontrole. Opravdová ratifikace (dohody) se stává stále nereálnější,“ komentoval nejnovější vývoj německý socialistický europoslanec Bernd Lange, podle něhož by se měly obě strany jasně vyslovit k tomu, co čeká obyvatele od 1. ledna.

Ustoupit nehodlá ani jedna strana

Londýn i Brusel dávaly už v minulých dnech najevo, že dosažení dohody do neděle bude těžké. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v televizi Sky News řekl, že Unii se nelíbí, že by se Británii po definitivním odchodu z EU vedlo dobře. Británie podle něj trvá na tom, že se s ní musí od příštího roku jednat jako se suverénní zemí.

Naopak španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová Layaová připomněla, že se obchodní dohoda nedělá proto, aby „se prosazovala nezávislost jednolivých zemí, ale aby se řídila jejich vzájemná závislost.“

Brusel je odhodlán zabránit tomu, aby Londýn získal podle Unie nespravedlivou výhodu v podobě bezcelního přístupu na unijní trh, když by si zároveň stanovoval svá vlastní pravidla ohledně výroby, práv zaměstnanců a obchodních subvencí.

Neshody panují i v záležitosti rybolovu a Brusel hrozí, že pokud lodě z EU nebudou mít přístup do britských vod, pak britští rybáři nebudou mít zvláštní přístup na unijní trhy, když budou chtít v EU prodávat svou produkci. Británie nicméně tvrdí, že co se děje v jejích vodách a co se týče jejích širších obchodních pravidel, to by jako suverénní stát měla mít pod kontrolou. 

Kamiony v přístavu v Doveru
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Obě strany se už připravují na brexit bez dohody

Velká Británie z Evropské unie vystoupila na konci letošního ledna. Do konce roku ale trvá přechodné období, kdy je nutné doladit všechny zbývající otázky, zejména obchodní vztahy. Pokud se Londýn s Bruselem na obchodních vztazích nedohodnou do konce roku, měly by EU a Británie mezi sebou začít od ledna vybírat cla. Británie by se pak řídila pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Obě strany jsou si vědomy komplikací v letecké či silniční dopravě, které by absence jakékoli úmluvy přinesla. EU proto ve čtvrtek přišla s prvními nouzovými opatřeními, která mají zabránit zvláště chaosu v dopravě či sporům o rybolovné zóny.

Británie na výzvu ke schválení recipročních pravidel zatím nereagovala a přichystala vlastní opatření, jimiž chce předejít mnohakilometrovým frontám kamionů na hranicích, které se očekávají bez ohledu na výsledek jednání. Británie také vyšle několik vojenských lodí, aby zabránily rybářům z EU lovit v britských vodách, pokud se na tom země v rámci rozhovorů nedohodnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 37 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...