Termín vypršel, dohoda není. Budeme dál jednat, slibují EU s Británií

Nahrávám video
Události: Vyjednávání obchodní dohody bude pokračovat
Zdroj: ČT24

Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili neděli jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.

„Naše vyjednávací týmy v posledních dnech pracovaly dnem i nocí. A navzdory vyčerpání po téměř ročním vyjednávání, navzdory tomu, že se neustále neplnily stanovené termíny, tak si myslíme, že je v tuto chvíli zodpovědné postoupit ještě o další míli,“ uvedli Johnson a von der Leyenová ve společném prohlášení.

„Obávám se, že jsme v některých věcech stále velmi vzdáleni, ale naděje umírá poslední,“ prohlásil poté sám Johnson. Británie podle něj neopustí jednací stůl, dokud bude jakákoli šance na uzavření dohody. To je však reálné pouze v případě, že EU přistoupí na požadavky Británie.

„Veškeré potřebné kroky“

Pokračování rozhovorů uvítala sedmadvacítka členských zemí EU. Ve společném prohlášení poskytnutém agentuře Reuters země uvedly, že pro dosažení dohody je nutné učinit veškeré potřebné kroky.

„Vítáme informace z jednání, že došlo k pokroku a že jednání budou pokračovat. Další dny budou důležité. V případě, že vyjednavači předloží dohodu, Evropská rada ji bez prodlení do detailu prozkoumá. A na základě tohoto posouzení přijme veškerá nezbytná opatření, aby vešla v platnost co nejdříve,“ stojí v prohlášení.

Také předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že obě strany udělají vše, aby dosáhly dohody. „Každá příležitost dosáhnout dohody je velmi vítána,“ dodala na tiskové konferenci v Berlíně kancléřka Angela Merkelová.

Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneyho je společné prohlášení von der Leyenové a Johnsona dobrým signálem. Dosažení pobrexitové obchodní dohody bude podle něj nesmírně těžké, nikoliv však nemožné. „Musíme udržet nervy a nechat vyjednavače posouvat se krok za krokem kupředu, i během takto pozdní fáze,“ vyzval ministr.

Podle diplomatických zdrojů ČTK jsou státy jednotné v názoru, že pokud vyjednavači dospějí ke shodě v době, kdy by už ji do konce roku nestihl schválit Evropský parlament, začala by platit provizorně hned po schválení od zástupců vlád. Europoslanci by se k ní pak vyslovili v lednu, kdy by ji mohli potvrdit nebo zamítnout.

Tato varianta se však nelíbí mnoha poslancům europarlamentu, kteří nechtějí pouze „dávat razítko“ na již platnou dohodu. „Tajná vyjednávání jsou vzdálená jakékoli demokratické kontrole. Opravdová ratifikace (dohody) se stává stále nereálnější,“ komentoval nejnovější vývoj německý socialistický europoslanec Bernd Lange, podle něhož by se měly obě strany jasně vyslovit k tomu, co čeká obyvatele od 1. ledna.

Ustoupit nehodlá ani jedna strana

Londýn i Brusel dávaly už v minulých dnech najevo, že dosažení dohody do neděle bude těžké. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v televizi Sky News řekl, že Unii se nelíbí, že by se Británii po definitivním odchodu z EU vedlo dobře. Británie podle něj trvá na tom, že se s ní musí od příštího roku jednat jako se suverénní zemí.

Naopak španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová Layaová připomněla, že se obchodní dohoda nedělá proto, aby „se prosazovala nezávislost jednolivých zemí, ale aby se řídila jejich vzájemná závislost.“

Brusel je odhodlán zabránit tomu, aby Londýn získal podle Unie nespravedlivou výhodu v podobě bezcelního přístupu na unijní trh, když by si zároveň stanovoval svá vlastní pravidla ohledně výroby, práv zaměstnanců a obchodních subvencí.

Neshody panují i v záležitosti rybolovu a Brusel hrozí, že pokud lodě z EU nebudou mít přístup do britských vod, pak britští rybáři nebudou mít zvláštní přístup na unijní trhy, když budou chtít v EU prodávat svou produkci. Británie nicméně tvrdí, že co se děje v jejích vodách a co se týče jejích širších obchodních pravidel, to by jako suverénní stát měla mít pod kontrolou. 

Kamiony v přístavu v Doveru
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Obě strany se už připravují na brexit bez dohody

Velká Británie z Evropské unie vystoupila na konci letošního ledna. Do konce roku ale trvá přechodné období, kdy je nutné doladit všechny zbývající otázky, zejména obchodní vztahy. Pokud se Londýn s Bruselem na obchodních vztazích nedohodnou do konce roku, měly by EU a Británie mezi sebou začít od ledna vybírat cla. Británie by se pak řídila pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Obě strany jsou si vědomy komplikací v letecké či silniční dopravě, které by absence jakékoli úmluvy přinesla. EU proto ve čtvrtek přišla s prvními nouzovými opatřeními, která mají zabránit zvláště chaosu v dopravě či sporům o rybolovné zóny.

Británie na výzvu ke schválení recipročních pravidel zatím nereagovala a přichystala vlastní opatření, jimiž chce předejít mnohakilometrovým frontám kamionů na hranicích, které se očekávají bez ohledu na výsledek jednání. Británie také vyšle několik vojenských lodí, aby zabránily rybářům z EU lovit v britských vodách, pokud se na tom země v rámci rozhovorů nedohodnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 29 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 55 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...