Diplomaté zmiňují tři potenciálně nejtvrdší body vyjednávání o pobrexitových vztazích Británie s EU. Prvním jsou práva evropských rybářů na lov v britských vodách, druhým přístup londýnských finančníků na unijní trh. Třetím je obchod se zemědělskými produkty, kde si Británie zřejmě bude muset vybrat mezi USA a EU.
Británii a Evropskou unii zřejmě čekají hádky kvůli rybolovu, bankéřům a farmářům
Jedním z nejnáročnějších bodů vyjednávání o pobrexitových vztazích Británie s EU se podle unijních diplomatů může stát zdánlivě okrajové téma rybolovu. Francouzští, belgičtí nebo třeba nizozemští rybáři totiž chtějí zachovat současný přístup do britských vod. Premiér Boris Johnson naopak požaduje výrazně větší podíl úlovku pro jejich britské kolegy.
Johnson označoval rybolov v britských vodách už v brexitové kampani jako věc národní suverenity a konzervativní média mu to v těchto dnech připomínají a vybízejí k neústupnosti. Pro evropské rybáře však představují ryby z okolí Británie více než třetinu celkového úlovku. Zvláště ti z Belgie či Nizozemska tvrdí, že jsou na nich existenčně závislí.
Unijní činitelé připouštějí, že rybolov může být jedním z témat, v nichž budou obě strany hledat společnou řeč až na samém konci vyjednávání. Přestože toto odvětví zaměstnává jen přibližně 170 tisíc lidí a tvoří méně než procento unijního HDP, hodlá komise rybolovná práva vyjednávat v rámci obchodní dohody.
Dalším konfliktním bodem jednání jsou finanční služby. Bankovní či pojišťovací domy sídlící v londýnské City ztratí po odchodu Británie z EU přístup na unijní trh, pokud si jej britská vláda nevyjedná. Finanční firmy k tomu Johnsonovu vládu tlačí, neboť klientela sídlící v unijních zemích pro ně tvoří důležitou součást příjmů a britská bilance se státy EU je ve finančních službách výrazně pozitivní.
Události: České firmy a brexit (zdroj: ČT24)
Evropský či americký standard potravin
Potenciálně výbušným tématem je podle diplomatů i zemědělský vývoz. Zatímco britští farmáři by chtěli zajistit neomezený přístup k zákazníkům v EU, některé unijní země v čele se zemědělsky silnou Francií o tom nechtějí ani slyšet. Británie navíc usiluje o rychlou obchodní dohodu se Spojenými státy, kvůli které by mohla přistoupit na nižší americké standardy pro nezávadnost potravin, jež jsou pro EU nepřijatelné.
Devadesátka ČT24: Týden do brexitu (zdroj: ČT24)
Irský eurokomisař pro obchod Phil Hogan, který dává najevo velmi rázný postoj k budoucím vyjednáváním, během ledna naznačil, že by rybolov a finanční služby mohly být předmětem „výměnného obchodu“.
Někteří diplomaté se obávají, že by sporná témata mohla ke konci přechodného období postavit obě strany před podobnou nejistotu, jakou zažily při jednání o loni schválené brexitové dohodě. Pokud by se totiž nepodařilo obchodní smlouvu podepsat do konce roku, nastal by již několikrát zažehnaný neřízený brexit, kdy by obě strany začaly obchodovat podle obecných pravidel Světové obchodní organizace.
Podpis dohody
Dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie v pátek podepsali předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. „Věci se nevyhnutelně změní, ale naše přátelství zůstává,“ uvedl Michel a dodal: „Otevíráme novou kapitolu jako partneři a spojenci.“ O dohodě ještě bude hlasovat Evropský parlament.
Brexitová dohoda upravuje především tři oblasti: práva občanů unijních zemí v Británii a Britů v EU, finanční závazky Londýna vůči Bruselu po brexitu a zamezení vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstává členskou zemí. Významným bodem brexitové dohody je rovněž přechodné období, během nějž se do konce tohoto roku prakticky nic na vztahu Británie s EU nezmění.