USA zvažují cla na výrobky z EU a Británie za 3,1 miliardy dolarů. Na seznamu je i zboží dovážené z Česka

Spojené státy zvažují cla za 3,1 miliardy dolarů (přes 73 miliard korun) na zboží z Francie, Německa, Španělska či Británie. Podle úterního návrhu Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), na který ve středu upozornila agentura Bloomberg, Washington plánuje cla na evropský vývoz oliv, piva, ginu a některých aut. V úvahu připadá i zvýšení cel mimo jiné na letadla, sýry nebo jogurty. Návrh bude do 26. července předmětem veřejného připomínkového řízení.

Pokud Američané cla zavedou, mohlo by to mít dopady například na evropské výrobce luxusního zboží, jako je Givenchy a Hermes, kteří prodávají mimo jiné kožené zboží, a také na firmy Rémy Cointreau a Pernod Ricard, které vyvážejí koňak a šampaňské. Zvlášť by se to dotklo koncernu LVMH, který vyrábí celou řadu zmíněného luxusního zboží.

Cla na britský gin by mohla ve Spojených státech na vrcholu sezony zvednout cenu ginu míchaného s tonikem, což by poškodilo britské podniky, jako je Diageo, James Burrough a William Grant & Sons, které vyrábějí giny Tanqueray, Beefeater a Hendricks. Cla by také mohla utlumit poptávku po německém pivu.

Nové tarify by se přičetly k 25procentním clům, která Spojené státy zavedly loni na skotskou a irskou whisky a na likéry z Německa, Irska, Itálie, Španělska a Británie.

V případě Česka se cla mohou dotknout kávy nebo vína

„Na seznamu evropského zboží, které může být zatíženo až stoprocentním clem, je i zboží dovážené z Česka, například víno nebo káva,“ sdělil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Zboží na seznamu pro dodatečná cla nepatří mezi zásadní exportní položky v agrárním obchodu ČR-USA, nicméně omezení může mít za následek přetlak produktů na evropském trhu, což by mělo na tuzemské vývozce již tíživější dopad,“ dodal.

Zvažovaný krok souvisí s vleklým sporem, který Spojené státy a Evropská unie vedou u Světové obchodní organizace (WTO). Washington a Brusel se tam od roku 2004 vzájemně obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. Na obou stranách bylo přitom zjištěno, že výrobci letadel v rozporu s pravidly WTO dostávají finanční podporu s cílem zajistit jim výhodnější pozici na trhu.

Obě strany se následně začaly připravovat na případné uvalení cel, která by byla odvetou za škody vzniklé v důsledku subvencí.

Evropské akcie od rána oslabují, což podle analytiků souvisí s obavami kolem dalšího šíření nákazy koronavirem. Panevropský index STOXX 600 krátce před 14:00 SELČ odepisoval zhruba 1,5 procenta na 361,90 bodu. Zmírnil tak ztráty, které měl dopoledne. Větší ztráty měli hlavně výrobci luxusního zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...