Američané spouští cla na zboží z Evropy, Unie chystá odvetu ve správnou chvíli

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

„Litujeme amerického rozhodnutí přijít se cly. Tento krok nám nenechává žádnou jinou alternativu, než abychom je v pravou chvíli následovali vlastními cly v případě Boeingu, kde bylo zjištěno, že USA porušují pravidla WTO,“ uvedla Malmströmová.

Podle Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i Unie a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.

  • Na počátku října rozhodla Světová obchodní organizace ( WTO) v případu sporu o Airbus, že USA mohou uvalit cla na dovoz zboží z EU za 7,5 miliardy dolarů (172,7 miliardy korun). Plány EU na zavedení cel na americké zboží WTO ještě posuzuje, rozhodnutí se očekává začátkem příštího roku.
  • Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„WTO dává za pravdu oběma stranám ve sporech, se kterými přišly přesně před 15 roky. Jeden den si postěžovala EU na dotace na Boeing a druhý den si postěžovaly Spojené státy. Od té doby se ten spor táhne, i když byl rozhodnut, že tedy subvence skutečně byly poskytovány a Evropská unie předkládala důkazy o tom, že implementuje rozhodnutí WTO, tak nakonec odpovědný orgán zjistil, že ne a výsledek máme dneska na stole,“ vysvětlovala v Událostech, komentářích odbornice na mezinárodní obchod Ludmila Štěrbová, která je zároveň prorektorkou pro strategii pražské VŠE.

Hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník upozorňoval, že EU bude moci zareagovat až zhruba za osm měsíců, až orgán WTO rozhodne ve sporech, kde je žalující stranou. Ale ten rozsah bude podle něj úplně jiný – aktuální verdikt WTO musí státy EU strpět. „Evropská komisařka Malmströmová připustila, že to EU, resp. čtyři státy prohrály po právu,“ dodal Zámečník.

Nahrávám video
Události, komentáře: Evropa a USA se obviňují z nekalých obchodních praktik
Zdroj: ČT24

Cla nejen na letadla, ale třeba i zemědělské zboží

Úřad amerického obchodního zmocněnce potvrdil, že v pátek vstoupí v platnost cla deset procent na letadla Airbus a 25 procent na řadu zemědělského a průmyslového zboží z EU. Přidal i odkaz na přílohu obsahující konkrétní výrobky z jednotlivých zemí. 

Cla se zaměřují především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Velkou Británii, Francii, Německo a Španělsko. Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem. Za zrušení této praxe bojují američtí producenti mléka.

Investiční specialista Aido Václav Točík řekl, že dopad na Česko bude velmi omezený, někde kolem jedné miliardy, či lehce nad ní. Půjde o zprostředkovaný dopad, hlavně na export českých komponentů přes jiné země. Logiku amerických cel považuje za spíše varovnou, zaměřenou na tradiční zboží dovážené do USA. Otázku, zda je tímto celková částka 7,5 miliardy vyčerpána, považuje Točík za předčasnou.  

Také analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc soudí, že americká cla vůči Evropě by tuzemské výrobce v zásadě nijak výrazněji postihnout neměla. Z výrobců automobilů se to týká především automobilky Škoda Auto, kde ale případný dopad bude primárně citelný pro majoritního akcionáře, tedy společnost Volkswagen.

„Výrobci hliníku a oceli na domácím trhu na tom budou o něco málo hůře. Lze očekávat navýšení importu oceli do Evropy z výroby jiných zemí, kdy tuto ocel v USA již nebude možné prodat,“ uvedl analytik. Podle něho se prohlubuje riziko, že v Evropě vznikne znatelný nadbytek oceli, který v důsledku může způsobit snížení prodejní ceny na domácím trhu.

Zmiňuje rovněž dopad na firmu ArcelorMittal Ostrava. Jedním z více zastoupených produktů jsou její bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Firma vyváží do USA více než pětinu ze své roční výroby těchto trubek. „Firma buďto bude muset výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde,“ odhadl Pelc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 28 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 10 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 10 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 20 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...