Američané spouští cla na zboží z Evropy, Unie chystá odvetu ve správnou chvíli

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

„Litujeme amerického rozhodnutí přijít se cly. Tento krok nám nenechává žádnou jinou alternativu, než abychom je v pravou chvíli následovali vlastními cly v případě Boeingu, kde bylo zjištěno, že USA porušují pravidla WTO,“ uvedla Malmströmová.

Podle Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i Unie a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.

  • Na počátku října rozhodla Světová obchodní organizace ( WTO) v případu sporu o Airbus, že USA mohou uvalit cla na dovoz zboží z EU za 7,5 miliardy dolarů (172,7 miliardy korun). Plány EU na zavedení cel na americké zboží WTO ještě posuzuje, rozhodnutí se očekává začátkem příštího roku.
  • Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„WTO dává za pravdu oběma stranám ve sporech, se kterými přišly přesně před 15 roky. Jeden den si postěžovala EU na dotace na Boeing a druhý den si postěžovaly Spojené státy. Od té doby se ten spor táhne, i když byl rozhodnut, že tedy subvence skutečně byly poskytovány a Evropská unie předkládala důkazy o tom, že implementuje rozhodnutí WTO, tak nakonec odpovědný orgán zjistil, že ne a výsledek máme dneska na stole,“ vysvětlovala v Událostech, komentářích odbornice na mezinárodní obchod Ludmila Štěrbová, která je zároveň prorektorkou pro strategii pražské VŠE.

Hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník upozorňoval, že EU bude moci zareagovat až zhruba za osm měsíců, až orgán WTO rozhodne ve sporech, kde je žalující stranou. Ale ten rozsah bude podle něj úplně jiný – aktuální verdikt WTO musí státy EU strpět. „Evropská komisařka Malmströmová připustila, že to EU, resp. čtyři státy prohrály po právu,“ dodal Zámečník.

Nahrávám video

Cla nejen na letadla, ale třeba i zemědělské zboží

Úřad amerického obchodního zmocněnce potvrdil, že v pátek vstoupí v platnost cla deset procent na letadla Airbus a 25 procent na řadu zemědělského a průmyslového zboží z EU. Přidal i odkaz na přílohu obsahující konkrétní výrobky z jednotlivých zemí. 

Cla se zaměřují především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Velkou Británii, Francii, Německo a Španělsko. Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem. Za zrušení této praxe bojují američtí producenti mléka.

Investiční specialista Aido Václav Točík řekl, že dopad na Česko bude velmi omezený, někde kolem jedné miliardy, či lehce nad ní. Půjde o zprostředkovaný dopad, hlavně na export českých komponentů přes jiné země. Logiku amerických cel považuje za spíše varovnou, zaměřenou na tradiční zboží dovážené do USA. Otázku, zda je tímto celková částka 7,5 miliardy vyčerpána, považuje Točík za předčasnou.  

Také analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc soudí, že americká cla vůči Evropě by tuzemské výrobce v zásadě nijak výrazněji postihnout neměla. Z výrobců automobilů se to týká především automobilky Škoda Auto, kde ale případný dopad bude primárně citelný pro majoritního akcionáře, tedy společnost Volkswagen.

„Výrobci hliníku a oceli na domácím trhu na tom budou o něco málo hůře. Lze očekávat navýšení importu oceli do Evropy z výroby jiných zemí, kdy tuto ocel v USA již nebude možné prodat,“ uvedl analytik. Podle něho se prohlubuje riziko, že v Evropě vznikne znatelný nadbytek oceli, který v důsledku může způsobit snížení prodejní ceny na domácím trhu.

Zmiňuje rovněž dopad na firmu ArcelorMittal Ostrava. Jedním z více zastoupených produktů jsou její bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Firma vyváží do USA více než pětinu ze své roční výroby těchto trubek. „Firma buďto bude muset výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde,“ odhadl Pelc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 15 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.