Američané spouští cla na zboží z Evropy, Unie chystá odvetu ve správnou chvíli

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

„Litujeme amerického rozhodnutí přijít se cly. Tento krok nám nenechává žádnou jinou alternativu, než abychom je v pravou chvíli následovali vlastními cly v případě Boeingu, kde bylo zjištěno, že USA porušují pravidla WTO,“ uvedla Malmströmová.

Podle Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i Unie a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.

  • Na počátku října rozhodla Světová obchodní organizace ( WTO) v případu sporu o Airbus, že USA mohou uvalit cla na dovoz zboží z EU za 7,5 miliardy dolarů (172,7 miliardy korun). Plány EU na zavedení cel na americké zboží WTO ještě posuzuje, rozhodnutí se očekává začátkem příštího roku.
  • Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„WTO dává za pravdu oběma stranám ve sporech, se kterými přišly přesně před 15 roky. Jeden den si postěžovala EU na dotace na Boeing a druhý den si postěžovaly Spojené státy. Od té doby se ten spor táhne, i když byl rozhodnut, že tedy subvence skutečně byly poskytovány a Evropská unie předkládala důkazy o tom, že implementuje rozhodnutí WTO, tak nakonec odpovědný orgán zjistil, že ne a výsledek máme dneska na stole,“ vysvětlovala v Událostech, komentářích odbornice na mezinárodní obchod Ludmila Štěrbová, která je zároveň prorektorkou pro strategii pražské VŠE.

Hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník upozorňoval, že EU bude moci zareagovat až zhruba za osm měsíců, až orgán WTO rozhodne ve sporech, kde je žalující stranou. Ale ten rozsah bude podle něj úplně jiný – aktuální verdikt WTO musí státy EU strpět. „Evropská komisařka Malmströmová připustila, že to EU, resp. čtyři státy prohrály po právu,“ dodal Zámečník.

Nahrávám video
Události, komentáře: Evropa a USA se obviňují z nekalých obchodních praktik
Zdroj: ČT24

Cla nejen na letadla, ale třeba i zemědělské zboží

Úřad amerického obchodního zmocněnce potvrdil, že v pátek vstoupí v platnost cla deset procent na letadla Airbus a 25 procent na řadu zemědělského a průmyslového zboží z EU. Přidal i odkaz na přílohu obsahující konkrétní výrobky z jednotlivých zemí. 

Cla se zaměřují především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Velkou Británii, Francii, Německo a Španělsko. Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem. Za zrušení této praxe bojují američtí producenti mléka.

Investiční specialista Aido Václav Točík řekl, že dopad na Česko bude velmi omezený, někde kolem jedné miliardy, či lehce nad ní. Půjde o zprostředkovaný dopad, hlavně na export českých komponentů přes jiné země. Logiku amerických cel považuje za spíše varovnou, zaměřenou na tradiční zboží dovážené do USA. Otázku, zda je tímto celková částka 7,5 miliardy vyčerpána, považuje Točík za předčasnou.  

Také analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc soudí, že americká cla vůči Evropě by tuzemské výrobce v zásadě nijak výrazněji postihnout neměla. Z výrobců automobilů se to týká především automobilky Škoda Auto, kde ale případný dopad bude primárně citelný pro majoritního akcionáře, tedy společnost Volkswagen.

„Výrobci hliníku a oceli na domácím trhu na tom budou o něco málo hůře. Lze očekávat navýšení importu oceli do Evropy z výroby jiných zemí, kdy tuto ocel v USA již nebude možné prodat,“ uvedl analytik. Podle něho se prohlubuje riziko, že v Evropě vznikne znatelný nadbytek oceli, který v důsledku může způsobit snížení prodejní ceny na domácím trhu.

Zmiňuje rovněž dopad na firmu ArcelorMittal Ostrava. Jedním z více zastoupených produktů jsou její bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Firma vyváží do USA více než pětinu ze své roční výroby těchto trubek. „Firma buďto bude muset výrobu adekvátně snížit, nebo hledat odbyt jinde,“ odhadl Pelc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...