Trojice středoevropských zemí – Polsko, Maďarsko a Slovensko – setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.
Ukrajinské obilí chceme dostat skrze koridory do třetích zemí, říká Výborný. Řešíme to tady a teď, oponuje Balaštíková
28 minut
Balaštíková a Výborný hovořili o ukrajinském obilí
Maďarsko, Slovensko a Polsko zákazem dovozu ukrajinského obilí porušují podle Výborného legislativu Evropské unie. Žádá proto Evropskou komisi, aby zajistila dohled nad realizací „akčního plánu“, kterým bylo neprodloužení embarga podmíněno. Plán říká, že budou na vývoz obilí stanoveny licenční podmínky a že bude export kontrolován.
Ministr připomněl společný cíl zemědělců a farmářů ze skupiny V4, že chtějí dostat ukrajinskou produkci skrze koridory solidarity do třetích zemí. „Potřebujeme, aby se tato produkce dostala do severní Afriky, aby se dostala na Blízký východ, k tomu musíme využít dva koridory,“ upřesnil.
Jedním koridorem se dá podle Výborného exportovat až 60 procent ukrajinské produkce cestou přes Dunaj, Rumunsko a Černé moře směrem na jih, zbytek lze transportovat skrze přístavy pobaltských zemí. Ministři zemědělství na pondělním plénu uvedli, že kapacity jejich přístavů jsou na to připravené.
Ministr upozornil na to, že Česko je s ohledem na obiloviny plně soběstačné.
„Domnívám se, že to řešíme tady a teď. To, co bude za dva roky, teď rozhodně neřešíme,“ upozornila Balaštíková na plány s exportem ukrajinského obilí do budoucna. Podle jejích slov je teď nutné vyřešit, aby tu žádná pšenice nezůstávala, aby do zemí třetího světa opravdu odjela. To se prý nyní neděje.
V Polsku pšenice podle poslankyně „mění svou identitu“ a do Česka je exportována jako polská, volá proto po důslednější kontrole. Pokud je v tuzemsku pšenice s ukrajinským původem nadbytek, snižuje pak cenu tuzemským farmářům.
Důraz na kvalitu obilovin
„Problém je, že ukrajinští zemědělci nemusí plnit takové tvrdé podmínky, jako naši. V tom se to potom vyrovnává, oni mají levnější produkci,“ poukázala poslankyně na regulace ohledně postřiků či hnojení. Tuzemští producenti jsou pak prý nuceni prodávat svou sklizeň za „podnákladovou cenu“. Zvýšené kontroly navrhovala Balaštíková i pro solidární koridory.
„Řekněme si, jaké procento z těch sta procent dovezených jsou (kontrolní orgány, pozn. red.) schopny kontrolovat, nemůžeme tu přece mít armádu úředníků,“ uvedla.
Výhrady ke kvalitě obilí prodávaného v Česku však šéf resortu zemědělství odmítá. „Máme tu opravdu velmi přísnou kontrolu potravinářské inspekce, velmi detailně kontroluje všechny dovozy a skutečně k žádným záchytům tady nedošlo,“ oponoval. Kdyby to tak nebylo, zasáhne prý jeho resort principem „padni, komu padni“, bez ohledu na původ zboží.
