Kvůli ruské invazi je letošní úroda na Ukrajině v ohrožení. To může tvrdě zasáhnout i miliony lidí, kteří žijí tisíce kilometrů daleko od bojišť. Podle Světové obchodní organizace je totiž na dovozu z Ukrajiny závislých 35 afrických zemí.
Válka ohrožuje životy i na jiných kontinentech. Na kukuřici a pšenici z Ukrajiny závisí 400 milionů lidí
Horizont ČT24: Válka a hlad (zdroj: ČT24)
Zpravodajské videa ukazují vojáky, kteří pochodují přes pole v Kyjevské oblasti. Dál směrem na západ se pak terčem ostřelování stala i jedna z farem v Žytomyrské oblasti.
Vojenská ofenziva sílí hlavně na jihu a východě země, kde jsou rozsáhlé zemědělské oblasti. Otřesy války ale pociťují i farmáři na západě Ukrajiny; například na polích nedaleko Lvova. „Létaly nám rakety nad hlavami, bylo to děsivé. Zrovna jsme začali obdělávat půdu,“ říká majitel farmy Bogdan Skabara.
Sklizeň je nejistá, vývoz zablokovaný
Budoucnost sklizně je nejistá. Řada farmářů neví, jestli kvůli postupující frontě zvládne úrodu vypěstovat. Ministerstvo zemědělství už slíbilo, že do armády nebude další půlrok povolávat zemědělce. Jejich práce živí nejen Ukrajinu – známou coby obilnici Evropy – ale i vzdálené regiony. „Ukrajina je jedním z největších vývozů pšenice a kukuřice. Bude to krize pro celý svět. Není to jen naše válka, je to války Evropy,“ uvedla ekonomická ředitelka farmy Olesja Šakaloová.
Přerušené jsou i dodavatelské řetězce. Ruské námořnictvo blokuje Černé moře a komplikuje vývoz plodin. Klíčové přístavy jako Mykolajiv či Mariupol se ocitly v samotném centru konfliktu. Oděsa se na úder připravuje. „Skrze přístavy vyvážíme osmdesát procent našich zemědělských produktů. Přístavy jsou ale zablokovány. Silnice k nim byly nedávno zaminované,“ poznamenal ukrajinský ministr zemědělství Roman Leščenko.
Ukrajina produkuje potraviny podle odhadů tamní vlády asi pro 400 milionů lidí z celého světa. Je největším vývozcem slunečnicového oleje, čtvrtým nejsilnějším pěstitelem kukuřice a pátým největším producentem pšenice. Před katastrofálními důsledky války už varuje i OSN.
„Ukrajinský lid snáší peklo na zemi. Jeho dopady pocítí celý svět. S raketově rostoucími cenami potravin, energií a hnojiva hrozí, že upadne do globální spirály hladu,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres.
Tvrdý zásah čeká i Afriku
Asi polovinu ukrajinské produkce pšenice odkupuje Světový potravinový fond. Ten zásobuje země postižené válkami nebo přírodními katastrofami. Ještě před válkou hladověly miliony lidí v Etiopii, Sýrii nebo Jemenu.
Právě v posledně jmenované asi dva miliony dětí trpí podvýživou. Celkem v zemi hladoví na 17 milionů obyvatel. OSN odhaduje, že v polovině roku by se k nim mohly přidat další dva miliony. Krize na Ukrajině vyvolala v zemi paniku. Lidé skupují mouku, a tak poptávka tlačí ceny nahoru. Už tak si základní potraviny může dovolit jen málokdo.
„Kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou se obáváme nedostatku mouky a pšenice, ale s vůlí boží to překonáme,“ věří obyvatel jemenského města San'á Wathiq Al-Kadáší. Obavy má například i Egypt, který je největším dovozcem pšenice na světě. Z devadesáti procent nakupuje právě na Ukrajině. Už nyní je cena na světových trzích této obilniny na rekordní úrovni. Překonala hranici 400 eur za tunu. Proti rostoucím cenám potravin protestovaly davy třeba v Iráku. Bagdád z krize viní právě válku na Ukrajině.
Navíc hrozí, že kvůli ruské invazi porostou ceny dál. OSN odhaduje, že třetina zemědělské půdy na Ukrajině by se mohla proměnit v bojiště, a tak pšenice i další plodiny budou ještě vzácnější.