EU a USA začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku

Evropská unie a Spojené státy po vyřešení sporu o cla na hliník a ocel začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku. Ta má být novým milníkem v transatlantických vztazích a v úsilí EU a USA o dekarbonizaci odvětví výroby oceli a hliníku v rámci boje proti změnám klimatu. Oznámili to ve společném prohlášení prezident Spojených států Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Americká ministryně obchodu Gina Raimondová v sobotu uvedla, že USA a EU se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Bližší podrobnosti však neposkytla a komisař pro obchod Valdis Dombrovskis dodal, že dohodu formálně oznámí Biden a von der Leyenová v neděli.

Současně se zrušením tarifů budou pozastaveny také oboustranné spory v rámci Světové obchodní organizace (WTO) týkající se oceli a hliníku. Nová dohoda navazuje na nedávné obnovení transatlantických obchodních vztahů a pozastavení cel ve sporech týkajících se výrobců letadel Boeing a Airbus.

Produkce oceli a hliníku je jedním z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě. Pokud mají být výroba obou kovů a obchod s nimi udržitelné, je podle prohlášení nutné řešit uhlíkovou náročnost tohoto odvětví spolu s problémy souvisejícími s nadměrnou kapacitou.

Nová globální dohoda má zajistit dlouhodobou životaschopnost průmyslu obou regionů, podpořit výrobu oceli a hliníku s nízkou uhlíkovou náročností a obchod s nimi a obnovit tržně orientované podmínky. Bude také otevřena všem podobně smýšlejícím partnerům.

Na dva roky

Dohodu, která umožní bezcelní vývoz hliníku a oceli z EU do USA, přivítala Evropská komise, která ji označila za krok správným směrem. Dombrovskis, který je také místopředsedou EK, ale označil dohodu spíše za pauzu než za úplné ukončení sporu. Konečným cílem by podle něj mělo být úplné zrušení cel.

Nová dohoda je zatím na dva roky. Podle ní zůstanou platit tarify zavedené předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale pouze na dovoz překračující stanovené kvóty. Současně dohoda ruší odvetná cla EU na americké výroby, od bourbonu po motocykly Harley Davidson. EU plánovala od prosince řadu těchto tarifů zdvojnásobit.

Podle dohody může EU vyvézt bez cla do USA ročně 3,3 milionu tun oceli a dalších 1,1 milionu tun ocelových produktů, na které byly uděleny výjimky. Celková kvóta odpovídá vývozu z let 2015 až 2017, tedy z období před zavedením cel.

V případě hliníku může být bez cla do USA dovezeno 18 tisíc tun kovu a 366 tisíc tun polotovarů. To podle představitelů EU odpovídá obchodu z let 2018 a 2019.

Cla 25 procent na dovoz oceli a deset procent na dovoz hliníku zavedl v roce 2018 tehdejší americký prezident Trump. Široce kritizované opatření zdůvodnil tím, že import těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. Kromě EU se tarify týkaly i dalších zemí. Biden se od nástupu do funkce snaží napravit vztahy se spojenci z EU, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 8 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
před 22 hhodinami

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...