Spojené státy a Evropská unie vyřešily vleklý spor o cla na hliník a ocel

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. V sobotu to oznámila americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Dohoda také ruší odvetná unijní cla na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump.

Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis na Twitteru potvrdil, že EU a USA se dohodly na pozastavení obchodního sporu a zahájení spolupráce o budoucím globálním ujednání o udržitelné výrobě oceli a hliníku. Dohodu podle Dombrovskise formálně oznámí americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli.

Raimondová uvedla, že dohoda zachovává americká cla na ocel a hliník zavedená Trumpem podle odstavce 232 zákona o obchodní expanzi z roku 1962. Zároveň ale umožní vstup omezeného množství výrobků z EU do Spojených států a pomůže oběma ekonomikám čelit společnému problému, kterým je globální nadměrná kapacita dodávek –⁠ převážně z Číny.

Američtí představitelé neupřesnili, jak velký objem oceli bude možné do USA dovážet z EU bez cla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu. Určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických tarifů, by se ale mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od tarifů osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli. Před zavedením cel EU vyvážela do USA ročně kolem pěti milionů tun oceli.

Z dohody vyplývá, že aby měly nárok na bezcelní status, musí se ocel a hliník vyrábět výhradně v EU. Cílem ustanovení známého jako standard „tavení a lití“ je zabránit tomu, aby se do USA vyvážely kovy z Číny a zemí mimo EU, které se v EU jen minimálně zpracují.

Technicky tak dohoda nechává v platnosti americká cla na ocel 25 procent a na hliník deset procent. V praxi od nich ale osvobozuje podstatnou část evropského dovozu.

Cla na dovoz z dalších států

Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států. Široce kritizované opatření tehdejší prezident zdůvodňoval tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU na to pak reagovala zavedením odvetných cel na vybrané zboží z USA, například na motocykly Harley-Davidson anebo džínsy Levi Strauss. Tato cla se měla od letošního 1. prosince zdvojnásobit, dohoda je ale ruší.

Spojené státy umožňují dovoz oceli a hliníku bez cla od svých severoamerických obchodních partnerů, tedy z Mexika a Kanady. Mají však zavedený mechanismus, který umožňuje jejich opětovné zavedení v případně neočekávaného prudkého nárůstu dovozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled