Spojené státy a Evropská unie vyřešily vleklý spor o cla na hliník a ocel

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. V sobotu to oznámila americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Dohoda také ruší odvetná unijní cla na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump.

Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis na Twitteru potvrdil, že EU a USA se dohodly na pozastavení obchodního sporu a zahájení spolupráce o budoucím globálním ujednání o udržitelné výrobě oceli a hliníku. Dohodu podle Dombrovskise formálně oznámí americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli.

Raimondová uvedla, že dohoda zachovává americká cla na ocel a hliník zavedená Trumpem podle odstavce 232 zákona o obchodní expanzi z roku 1962. Zároveň ale umožní vstup omezeného množství výrobků z EU do Spojených států a pomůže oběma ekonomikám čelit společnému problému, kterým je globální nadměrná kapacita dodávek –⁠ převážně z Číny.

Američtí představitelé neupřesnili, jak velký objem oceli bude možné do USA dovážet z EU bez cla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu. Určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických tarifů, by se ale mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od tarifů osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli. Před zavedením cel EU vyvážela do USA ročně kolem pěti milionů tun oceli.

Z dohody vyplývá, že aby měly nárok na bezcelní status, musí se ocel a hliník vyrábět výhradně v EU. Cílem ustanovení známého jako standard „tavení a lití“ je zabránit tomu, aby se do USA vyvážely kovy z Číny a zemí mimo EU, které se v EU jen minimálně zpracují.

Technicky tak dohoda nechává v platnosti americká cla na ocel 25 procent a na hliník deset procent. V praxi od nich ale osvobozuje podstatnou část evropského dovozu.

Cla na dovoz z dalších států

Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států. Široce kritizované opatření tehdejší prezident zdůvodňoval tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU na to pak reagovala zavedením odvetných cel na vybrané zboží z USA, například na motocykly Harley-Davidson anebo džínsy Levi Strauss. Tato cla se měla od letošního 1. prosince zdvojnásobit, dohoda je ale ruší.

Spojené státy umožňují dovoz oceli a hliníku bez cla od svých severoamerických obchodních partnerů, tedy z Mexika a Kanady. Mají však zavedený mechanismus, který umožňuje jejich opětovné zavedení v případně neočekávaného prudkého nárůstu dovozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...