Předčasné volby strana 2 z 3

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Italský premiér Mario Draghi má důvěru Senátu, získal 95 hlasů, 38 senátorů hlasovalo proti. Tři z vládních stran ale středeční hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly Draghiho vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu poté, co prezident Sergio Mattarella minulý týden odmítl jeho demisi.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Vládnoucí středolevá Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy zvítězila v portugalských předčasných volbách. Po sečtení více než devětadevadesáti procent hlasů získává 41,6 procenta, což jí zajistí nejméně 117 křesel ve dvěstětřicetičlenném parlamentu. Costa ve vítězném projevu hovořil o odpovědnosti a slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům.

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa ve čtvrtek rozpustil parlament a na neděli 30. ledna vyhlásil předčasné volby. Informovaly o tom zahraniční agentury. Přistoupil k tomu poté, co menšinová socialistická vláda premiéra Antónia Costy nenašla minulý týden v parlamentu podporu pro svůj návrh rozpočtu na rok 2022.

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Odpůrci slovenské vlády využili středeční svátek dne ústavy k demonstracím v Bratislavě a v Košicích. Na několika shromážděních konaných z iniciativy opozice protestovali nejen proti nynější koalici premiéra Eduarda Hegera, ale i proti koronavirovým opatřením a údajné diskriminaci lidí, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Kanadu čekají 20. září předčasné parlamentní volby, oznámil po návštěvě generální guvernérky tamní premiér Justin Trudeau. Jeho Liberální strana má po minulých volbách z roku 2019 v parlamentu nejvíce poslanců, absolutní většinu ale nemá. O její získání se teď bude snažit. Volby se budou konat dva roky před řádným termínem.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v hlasování, které začalo 31. května 1996, výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie. Vládní strany ODS, ODA a KDU-ČSL přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali skoro 30 procent hlasů a 68 mandátů, sociální demokraté jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Předčasné volby v Bulharsku se uskuteční 11. července, oznámil prezident Rumen Radev. Také uvedl, že očekává jmenování nové volební komise 11. května, kdy chce také rozpustit parlament, vyhlásit volby a jmenovat prozatímní vládu, píše agentura Reuters.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Prezident Miloš Zeman se nechystá v případě vyslovení nedůvěry nynější vládě nahradit ji prozatímní úřednickou vládou. V Interview ČT24 to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ve středu odpoledne s hlavou státu jednal. Prezident ho také ujistil, že jakmile dostane ze Senátu novelu volebního zákona, podepíše ji. Piráti spolu se STAN se po schválení volebního zákona chtějí pokusit vyvolat předčasné volby. Vyslovení nedůvěry vládě, které nově prosazuje i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nejsou nakloněni – i kvůli nynější diplomatické krizi.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) se na nedělní večerní schůzce s předsedou ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem dozvěděl o svém odvolání z vlády. Petříček to bez bližších informací sdělil ČTK, Hamáček na dotaz nereagoval. Podle spekulací médií má dosavadního šéfa diplomacie ve funkci nahradit současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a na jeho místo má přijít poslanec Jan Birke (ČSSD).

Izraelským politikům se nepodařilo do nejzazšího termínu dohodnout se na rozpočtu, jak jim ukládal zákon, takže počínaje tamní půlnocí (23:00 SEČ) se automaticky rozpustil parlament. Zemi do tří měsíců čekají nové volby.

Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem. Připustil to vládní mluvčí v reakci na spory uvnitř současné polské vládní koalice. Ty přicházejí v době, kdy strany formálně jednají o rekonstrukci kabinetu.

Izrael míří k předčasným volbám. Ty se uskuteční druhého března a budou už třetí za jediný rok. Dvoje předešlé dopadly tak, že ani jeden z potenciálních koaličních bloků nezískal většinu poslanců, a nemohl tak sestavit vládu. O půlnoci vypršel zákonem daný limit a parlament musel být rozpuštěn.

Zůstat, nebo jít? A pokud ano, tak jak? Otázky, které si Velká Británie a s ní i celá Evropa kladou poslední čtyři roky stále dokola a stále se nedobraly odpovědi. Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson už nebude při přesvědčování voličů dál používat hrozbu, že by země mohla opustit Evropskou unii bez dohody. Ve svém předvolebním programu už Konzervativní strana o takovém scénáři vůbec nehovoří, namísto toho chce Brity získat slibem, že brexit dokončí co nejdříve a na základě dohody vyjednané premiérem, uvedl britský deník The Times.