Peruánský prezident zkusil rozpustit parlament, zákonodárci ho sesadili. Zemi vede viceprezidentka

Peruánský parlament ve středu jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla. Učinil tak krátce poté, co Castillo oznámil rozpuštění zákonodárného sboru a vyhlášení předčasných voleb. Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců, kteří Castilla zbavili funkce kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Castillovo počínání již dříve označila za státní převrat.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a „svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu“. V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii. 

Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat. „Jedná se o státní převrat, který prohlubuje politickou a ústavní krizi,“ uvedla viceprezidentka Dina Boluarteová. Ta se také ještě týž den ujala prezidentského úřadu. Ve svém prvním vyjádření v nové funkci Boluarteová vyzvala k jednotě a dialogu. Jak uvedla, aby byla překonána krize, která v zemi vypukla, je potřeba dosáhnout politického příměří.

Ministr zahraničí César Landa vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo Peru obnovit demokracii. Landa spolu s ministry hospodářství, spravedlnosti a práce podal demisi.

Podle opoziční političky Keiko Fujimoriové, která v posledních prezidentských volbách prohrála právě s Castillem, se jedná o „zoufalý převrat“. Vyzvala ozbrojené síly, aby podpořily ústavní pořádek.

USA a okolní země jsou situací znepokojeny

Americká diplomacie oznámila, že již nepovažuje Pedra Castilla za úřadujícího peruánského prezidenta. „Jak tomu rozumím v souvislosti s kroky Kongresu, je to nyní bývalý prezident Castillo,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Americká velvyslankyně v Limě Lisa Kennaová uvedla, že USA odmítají mimoústavní počínání prezidenta, jehož cílem je zabránit parlamentu vykonávat mandát.

Kolumbijská vláda vyjádřila v souvislosti s děním v sousední zemi obavy. Vyzvala k dialogu všech politických hráčů, aby „byla chráněna demokracie“. K obnově legálního rámce vyzvala i Kostarika. Chilské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že vláda „hluboce lituje“ toho, co se v Peru děje.

Podobně se vyjádřil i šéf mexické diplomacie Marcelo Ebrard. Jak dodal, doufá v „respektování demokracie a lidských práv“. Mexické ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že schůzka takzvané Pacifické aliance, která se měla konat 14. prosince v Peru, byla odložena. Pacifická aliance je uskupení států usilujících o ekonomickou integraci. Jeho zakládajícími členy jsou Mexiko, Peru, Chile a Kolumbie. 

Neuposlechneme, prohlásily policie a ozbrojené síly

Parlament měl ve středu rozhodovat, zda prezident může nadále zastávat svůj úřad. O možném rozpuštění sněmu, kde Castillo čelil již dříve hlasování o odvolání z funkce, se mluvilo již delší dobu. Spekulace ale zesílily poté, co v polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Castillo také vyhlásil zákaz nočního vycházení od desáté večerní do čtvrté ranní. Vyzval občany, aby do 72 hodin odevzdali policii nelegálně držené zbraně, jinak budou čelit tvrdým trestům.

Velitelé policie a peruánských ozbrojených sil ve společném prohlášení uvedli, že neuposlechnou rozkazy, které porušují ústavu. Předseda ústavního soudu Francisco Morales vyzval vojáky, aby obnovili ústavní pořádek v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 19 mminutami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 2 hhodinami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 2 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 3 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 3 hhodinami
Načítání...