Na Slovensku se chystá referendum o změně ústavních pravidel pro předčasné volby

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první, nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.

Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406 tisíc lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382 tisíc podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350 tisíc občanů.

„Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku,“ uvedla Čaputová.

Někteří ústavní právníci už dříve upozorňovali, že otázka o demisi vlády na základě referenda je patrně protiústavní. Sbírání podpisů pod petici začalo ještě před tím, než nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera přišel o většinu ve sněmovně, a to kvůli odchodu liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné vládní koalice.

Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.

Slovenská opozice už dříve usilovala o předčasné parlamentní volby a v této souvislosti podpořila i další petici za referendum o nových volbách, jehož vypsání ale loni zablokoval ústavní soud.

Ten tehdy rozhodoval rovněž na podnět Čaputové a podle jeho pohledu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu. K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě nově navrhované referendum.

Fico v reakci na oznámení Čaputové tvrdil, že prezidentka zmařila další referendum. „Znovu našla fíkový list, aby jím zakryla svůj úmysl. Podání na ústavní soud. Nevím, co je protiústavního na otázce, ve které si lidé přejí odchod rozbité, neschopné a protislovenské vlády,“ uvedl v prohlášení. 

Pellegriniho kritika

Čaputovou za její nejnovější rozhodnutí nechat jednu z navrhovaných otázek posoudit ústavním soudem kritizovala strana Hlas – sociálná demokracia expremiéra Petera Pellegriniho.

„Paní prezidentka pokračuje ve své nedobré tradici, že se obrací na ústavní soud s uplatněním základního demokratického práva občanů v referendu, zatímco jiné klíčové národně-státní zájmy s ústavním soudem neřeší,“ uvedla opoziční strana v prohlášení.

Čaputová už při zdůvodnění svého rozhodnutí řekla, že očekává vlnu útoků, jakož i lží o tom, že referendum zmařila. Označila to za hloupost. Podle ústavy se hlava státu může obrátit na ústavní soud, aby posoudil, zda je předmět referenda v souladu s ústavou a ústavními zákony.

V minulosti slovenská sněmovna opakovaně rozhodla o zkrácení svého volebního období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání předčasných voleb. Tato rozhodnutí tehdy ústavní soud neprozkoumával. Opozice navrhovala spojit referendum s komunálními volbami, které budou v zemi 29. října. Podle Čaputové ale tento termín nelze stihnout, protože zmíněná petice byla jejímu úřadu doručena pozdě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 7 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...