Na Slovensku se chystá referendum o změně ústavních pravidel pro předčasné volby

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první, nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.

Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406 tisíc lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382 tisíc podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350 tisíc občanů.

„Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku,“ uvedla Čaputová.

Někteří ústavní právníci už dříve upozorňovali, že otázka o demisi vlády na základě referenda je patrně protiústavní. Sbírání podpisů pod petici začalo ještě před tím, než nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera přišel o většinu ve sněmovně, a to kvůli odchodu liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné vládní koalice.

Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.

Slovenská opozice už dříve usilovala o předčasné parlamentní volby a v této souvislosti podpořila i další petici za referendum o nových volbách, jehož vypsání ale loni zablokoval ústavní soud.

Ten tehdy rozhodoval rovněž na podnět Čaputové a podle jeho pohledu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu. K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě nově navrhované referendum.

Fico v reakci na oznámení Čaputové tvrdil, že prezidentka zmařila další referendum. „Znovu našla fíkový list, aby jím zakryla svůj úmysl. Podání na ústavní soud. Nevím, co je protiústavního na otázce, ve které si lidé přejí odchod rozbité, neschopné a protislovenské vlády,“ uvedl v prohlášení. 

Pellegriniho kritika

Čaputovou za její nejnovější rozhodnutí nechat jednu z navrhovaných otázek posoudit ústavním soudem kritizovala strana Hlas – sociálná demokracia expremiéra Petera Pellegriniho.

„Paní prezidentka pokračuje ve své nedobré tradici, že se obrací na ústavní soud s uplatněním základního demokratického práva občanů v referendu, zatímco jiné klíčové národně-státní zájmy s ústavním soudem neřeší,“ uvedla opoziční strana v prohlášení.

Čaputová už při zdůvodnění svého rozhodnutí řekla, že očekává vlnu útoků, jakož i lží o tom, že referendum zmařila. Označila to za hloupost. Podle ústavy se hlava státu může obrátit na ústavní soud, aby posoudil, zda je předmět referenda v souladu s ústavou a ústavními zákony.

V minulosti slovenská sněmovna opakovaně rozhodla o zkrácení svého volebního období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání předčasných voleb. Tato rozhodnutí tehdy ústavní soud neprozkoumával. Opozice navrhovala spojit referendum s komunálními volbami, které budou v zemi 29. října. Podle Čaputové ale tento termín nelze stihnout, protože zmíněná petice byla jejímu úřadu doručena pozdě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 3 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

VideoStíhačka přeletěla těsně nad přeplněnou pláží na Floridě. Probíhá vyšetřování

Návštěvníci pláže zachytili okamžik, kdy ve středu během letecké show na pláži Pensacola Beach na Floridě proletěla stíhačka letky Blue Angels amerického námořnictva pozoruhodně blízko davu lidí. Zástupci elitní letecké akrobatické skupiny uvedli, že provádějí šetření poté, co „letadlo letělo níže, než je standardní výška, což vyvolalo rozruch na pláži a zasáhlo židle a slunečníky civilistů“, jak uvádějí americká média. V důsledku incidentu nebyla hlášena žádná zranění.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.