Slovenská koalice ztratila většinu

Nahrávám video

Zbylí tři ministři za stranu Sloboda a Solidarita (SaS) podali v pondělí demisi, premiér Eduard Heger poté oznámil, že jeho vláda bude menšinová. Jména nástupců končících ministrů chce příští týden oznámit prezidentce Zuzaně Čaputové a veřejnosti. Předseda SaS Richard Sulík rezignoval na funkci ministra hospodářství už minulý týden především kvůli sporům se šéfem největší strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igorem Matovičem.

Odchodem SaS ze čtyřčlenné koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020, kabinet premiéra Eduarda Hegera ztratil většinu ve sněmovně. Zůstávající tři vládní strany, a to OĽaNO, Jsme rodina (Sme rodina) a Za lidi (Za ľudí), budou mít po odchodu ministrů za SaS dohromady 70 poslanců ve 150členné sněmovně. Premiér uvedl, že uvolněná ministerská křesla by měli obsadit odborníci.

„Vstupujeme do menšinové vlády. Budeme jednat s demokratickými poslanci. Největší priorita, které budeme čelit, je energetická krize,“ řekl novinářům Heger, který je také členem vedení OĽaNO. Ministr obrany za OĽaNO Jaroslav Naď zase nevyloučil, že v zemi budou předčasné parlamentní volby, které by se v řádném termínu konaly v únoru 2024.

SaS kromě ministra hospodářství zastupují ve vládě také ministři zahraničí, školství a spravedlnosti; všichni formálně skončí ve svých funkcích poté, co je odvolá prezidentka.

SaS už na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání v koalici podmínila hlavně tím, že ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí (OĽaNO) Matovič odejde z vlády. OĹaNO i Matovič ultimátum SaS nejprve opakovaně odmítli. Minulý týden ale Matovičovo hnutí na poslední chvíli předložilo seznam deseti opatření například v sociální, daňové a rozpočtové oblasti, včetně rozdání stovek milionů eur lidem, jejichž schválením podmínilo demisi Matoviče. Současně by podle OĽaNO musel z vlády odejít i Sulík. Sulík pak v reakci oznámil svou demisi a řekl, že o návrzích OĽaNO bude jeho strana jednat až po rezignaci Matoviče, který takový krok ovšem odmítl.

„To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, nelze nazvat jinak než rozvrat. Nejsou to osobní důvody, které (vedly k) odchodu. Představitelé OĽaNO hazardují se zemí už od první vlny covidu,“ řekl v pondělí Sulík novinářům.

Současná vládní krize naplno propukla poté, co Matovič prosadil ve sněmovně vyšší finanční pomoc rodinám bez hlasů poslanců SaS a s podporou zákonodárců, kteří se do sněmovny dostali na kandidátní listině krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko.

Nahrávám video

„Vládní koalice definitivně skončila s obrovskou ostudou, fiaskem a úplným selháním,“ řekl expremiér Peter Pellegrini, který je šéfem nyní nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie. Podle bývalého premiéra a předsedy opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica je definitivní rozpad vládní koalice projevem absolutní neschopnosti její členů a ignorace zájmů lidí.

Slovensko už má zkušenosti s působením menšinové vlády. Do tohoto postavení se před zhruba 18 lety dostal kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy; po odchodu dalších poslanců z tehdejší koalice se pak v roce 2006 uskutečnily předčasné volby, a to tři měsíce před jejich řádným termínem.

Matovičovo hnutí OĽaNO předloni se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti tehdy vládním sociálním demokratům (Smer-SD). Preference OĹaNO pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal podle průzkumů jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Matovič si u politických soupeřů či médií vysloužil přezdívky šašek či muž konfliktu, který své nápady prosazuje bez ohledu na postoj svých kolegů či odborníků a který nešetří kritikou vůči těm, kdo s ním nesouhlasí.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl dává menšinové vládě jen malé vyhlídky, že vydrží až do konce svého řádného mandátu. Upozornil, že Matovič nyní ztratil možnost na někoho si stěžovat a je zodpovědný jen sám za sebe.

Premiéra Hegera považuje za slabého hráče, který není schopen svého stranického šéfa usměrnit. „Jsme jen pár týdnů, měsíců od další krize, kterou Igor Matovič vytvoří sám se sebou, “ odhadl v Horizontu ČT24 Ehl. Myslí si, že Matovič není schopen uřídit sebe sama jako lídra největší slovenské strany i sebe jako člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 29 mminutami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 41 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už více než dvě stě obětí

Nejméně 224 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý odpoledne SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než 900. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 51 mminutami

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

„Mnoho lidí má AIDS.“ V ulicích Marseille prudce stoupá užívání cracku

I přesto, že byl před dvěma lety zrušen návrh na zřízení centra pro léčbu závislostí, malé charitativní organizace ve francouzském Marseille se i nadále snaží minimalizovat riziko šíření nemocí mezi uživateli drog.
před 1 hhodinou

Rusko naléhá na Arménii, aby uspořádala referendum o EU, a varuje před „dalšími kroky“

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.
před 2 hhodinami

Požáry v americkém Spokane zničily téměř tisíc budov, evakuovaly se tisíce lidí

Minulý týden požáry nedaleko města Spokane v americkém státě Washington zničily skoro tisíc budov a evakuace se dotkla více než šedesáti tisíc obyvatel. Evakuace z oblasti se v neděli zpomalila, ale nejvíce zasažená místa zůstávají uzavřena, zatímco hasiči situaci monitorují kvůli možným skrytým ohniskům. Úřady však ujistily, že se budou snažit umožnit obyvatelům návrat domů co nejdříve.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.